Celý konflikt o kompetence mezi Českým telekomunikačním úřadem (dále ČTÚ) a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále ÚOHS) vznikl spolu s rozhodnutími ÚOHS číslo 164/03 a 165/03, kterým ÚOHS udílí pokuty českým mobilním operátorům za uzavření zakázaných dohod (viz zde). Právě v jednom z těchto rozhodnutí tvrdí předseda ÚOHS, že ÚOHS má výlučnou pravomoc rozhodovat o porušení soutěžících pravidel i v oblasti telekomunikací.
Názor předsedy ČTÚ je však diametrálně odlišný: „ČTÚ ve svém rozhodování vždy vychází z kompetencí, které mu svěřuje zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kompetence k posuzování otázek hospodářské soutěže je zákonem svěřena i ČTÚ a to v zákonem přesně stanovených případech.“ Navíc na straně ČTÚ stojí i zmiňovaný zákon č. 151/2000 Sb., který ve svém §39, odst. 3 říká, že: „Úřad (myšleno ČTÚ) může rozhodnout o provedení změny smlouvy z důvodu zajištění součinnosti, při poskytování služeb pro všechny koncové uživatele nebo z důvodu zajištění ochrany hospodářské soutěže.“ Předseda ÚOHS tedy při nejmenším neříká pravdu, což mimo jiné znamená, že jeho rozhodnutí prokazatelně obsahuje nepravdivé informace.
Operátoři nevědí kudy kam
Zdánlivý rozpor mezi rozhodováním ČTÚ a ÚOHS (viz zde) však vzbudil na českém trhu menší paniku. Mají se operátoři v oblasti telekomunikací tedy řídit tím, co říká ČTÚ a nebo tím, co říká ÚOHS?
Napsali jsme o kauze
ČTÚ totiž nařídilo Českému Mobilu ve svém předběžném opatření a následně i správním rozhodnutí používat u propojení s Eurotelem a T-Mobilem výhradně přímé propojení, přičemž ÚOHS za to všem zúčastněným dalo pokutu.
V případě dodržení nařízení ČTÚ a porušení toho, co chce ÚOHS dostane operátor pokutu od ÚOHS (v tomto případě v souhrnné výši 44 milionů korun). V případě porušení nařízení ČTÚ zase podle ustanovení § 97 odst. 1 písm. k) zákona 151/2000 Sb. může ČTÚ uložit operátorovi za vykonávání telekomunikační činnosti v rozporu s podmínkami stanovenými správním rozhodnutím nebo předběžným opatřením pokutu až do výše 5 mil. Kč.
Pokud by tedy Český Mobil neuposlechl ČTÚ, mohl by získat pokutu 5 milionů korun. Navíc je zřejmé, že udělení této pokuty by se patrně mohlo i opakovat, zejména když bylo nejprve vydáno předběžné opatření a následně správní rozhodnutí. Je tu ale jedno velké ALE!
Existovala i třetí varianta! Předseda ČTÚ v našem rozhovoru upozornil na velice zásadní fakt – jeho rozhodnutí se týkalo posouzení příslušných uzavřených dohod. Nic však nebránilo operátorům, aby uzavřeli dohody nové, „kompatibilní“ s představami ÚOHS.
Předseda ČTÚ k tomu uvedl:
„V souvislosti s případem, kterého se dotýká rozhodnutí ÚOHS, je však třeba upozornit, že předmětem rozhodování byla problematika dodržování podmínek upravených ve vzájemně uzavřených propojovacích smlouvách. Rozhodnutí ČTÚ, které upravovalo podmínky směrování v rámci propojení dotčených provozovatelů, tedy nijak neomezovalo smluvní volnost těchto provozovatelů k uzavření jiné dohody pro směrování nepřímé.“
Jaký byl vliv upřednostňování přímého propojení?
Jak jsme vás informovali již v tomto článku, tak 73 % dotazovaných odborníků na trh propojení v ČR se domnívá, že nepřímé propojení nemůže vést nikdy k nižším poplatkům za terminaci než propojení přímé. To v praxi tedy znamená, že pokud smlouvy o propojení sítí mezi jednotlivými mobilními operátory zakazovaly (vyjma zvláštních případů) využívání nepřímého propojení, tak to nemohlo negativně nic ovlivnit.
Když vám někdo přikáže kupovat kvalitní a dobré rohlíky v obchodu, kde je mají nejlevněji a který je vám nejblíže, tak vám to asi příliš vadit nebude a nebudete se dožadovat nakupování v 10 km vzdáleném obchodu, kde jsou rohlíky od stejných pekáren o desetník dražší.
Jak se ale na tuto problematiku dívá člověk, který o smlouvách o propojení mezi jednotlivými českými operátory ví nejvíce, a jehož názor na dané smlouvy je z právního hlediska nejdůležitější – předseda ČTÚ, Ing. David Stádník?
„ČTÚ ve svých cenových rozhodnutích o cenách za propojení, s výjimkou u vytáčeného přístupu k Internetu (dial-up), stanovil maximální ceny za propojení. Lze předpokládat, a dosavadní zkušeností to i potvrzují, že operátoři využívají maximální možnou výši stanovených cen za propojení. U nepřímého propojení to znamená, že by došlo k navýšení ceny za propojení (např. za ukončení volání v mobilní síti) o cenu za tranzit, kterou by si účtoval tranzitující operátor.“ Tímto tedy definitivně vyvstává otázka, zda mohlo vůbec dojít k nějakému porušení hospodářské soutěže a zda tedy rozhodnutí ÚOHS není naprosto irelevantní a výše pokuty neadekvátní.
Nepřímé propojení patrně nemohlo být ani využito!
Představme si ale, že nějaký operátor by se skutečně z nějakého důvodu rozhodl využívat dražšího nepřímého propojení i tehdy, když by přímé propojení splňovalo z hlediska kapacity i kvality všechny požadavky (v ostatních případech totiž dotyčné smlouvy i rozhodnutí ČTÚ nepřímé propojení umožňovaly). V takovém případě by však dotyčný člověk, který by rozhodl o cíleném využívání dražší varianty, mohl spáchat trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle §255 Trestního zákona. Lze totiž předpokládat, že majitelé kteréhokoliv z mobilních operátorů mají zájem, aby bylo při propojování sítí využíváno při shodných parametrech služby vždy té levnější varianty (viz tento zákon)
§255 (1) Kdo jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
Destabilizace trhu nehrozí
Velice podstatné je však to, že destabilizace telekomunikačního trhu, na kterou poukazovali někteří operátoři, nehrozí. Rozhodnutí ÚOHS a ČTÚ totiž, jak ve svém stanovisku vysvětlil předseda ČTÚ, nejsou v přímém rozporu. ČTÚ svým rozhodnutím podalo závazný výklad smlouvy o propojení sítí, ale nijak nezakazovalo vytvoření smlouvy nové. ÚOHS pak danou smlouvu posoudilo jako zakázanou dohodu a udělilo operátorům pokuty a přikázalo jim smlouvy změnit, což ovšem nikterak nekoliduje s rozhodnutím ČTÚ. Jedinou nestabilitu a pocit nejistoty pro operátory na českém telekomunikačním trhu tak vnáší to, že ÚOHS rozhodlo na základě pochybných a neúplných informací, které o telekomunikačním trhu má, a určilo relevantní trh v přímém rozporu s doporučeními Evropské komise, názorem telekomunikačních odborníků na propojování sítí a názorem ČTÚ jakožto tzv. lex specialis (specializovaného správního úřadu) pro oblast telekomunikací.
