Dnešním článkem navazujeme na předchozí sérii o dlouhodobých zkušenostech s handheldy. Po delší době opět připomínáme, že svým textem můžete přispět i vy, stačí sepsat pár postřehů a odeslat je na adresu redakce zavináč palmare.cz - obratem se vám ozveme a pokud článek vyjde, bude honorován. Nyní ale již k popisu zkušeností s PDA Tungsten T3.
Původ
Máme-li bavit o přístroji Tungsten T3, nemůžeme v žádném případě opomenout jeho slavnějšího, a pak také méně slavného předchůdce. Tím slavnějším byl nesmrtelný Tungsten T| , dnes zvaný T|1. Bylo to zařízení, které nabídlo na svou dobu nevídaný výkon a možnosti v kombinaci s malými rozměry. Nejbližší konkurence okolo roku 2002, tedy přístroje se systémem od Microsoftu a pak také PDA Sony byly při podobných možnostech mnohem větší, těžší a, zejména v případě Sony, také neohrabanější. Tungsten obsahoval revoluční „rozšupovací“ část, která oddělovala plošku pro zápis znaků graffiti od hlavního displeje. PDA bylo použitelné v „otevřeném“ i „zavřeném“ stavu, byť v tom druhém jen omezeně. Oproti svým předchůdcům nabízelo podporu přehrávání mp3 (po doinstalování přehrávače), Bluetooth, a hlavně nevídané možnosti v oblasti výkonu.
Tungsten T1 byl revolučním PDA, a to se všemi výhodami i nedostatky, které z toho plynou. Relativně malá paměť (16MB) by nebyla na škodu, ale musely se do ní instalovat doplňky, které přidávaly funkce nutné pro běžné, každodenní používání. Třeba nástroj pro rychlé zapínání a vypínání bezdrátového adaptéru, pomocí dodávaného panelu nepoužitelného. Dále pak multimediální přehrávač, podpora grafitti přímo na displeji. A samozřejmě nemalá záplata operačního systému, řešící jeho největší prohřešky. „Zpoužitelnění“ Tungstenu vedlo k vypotřebování nemalé části paměti a k trvalému snížení výkonu. Proto byl uveden náš druhý, méně slavný předek, Tungsten T2.
T2 se nacházel ve stejném šasi jako jeho předchůdce T1 (s mírně jinou barvou). Obsahoval prakticky stejnou procesorovou jednotku i většinu dalších vnitřností, měl však více paměti. Operační systém byl aktualizován na verzi 5.2.1, která řešila naprostou většinu známých nedostatků předchozích a přidávala i mnohé navíc. Hlavním pozitivem zde byl systém Graffiti2, prudce snižující frekvenci otevírání a zavírání přístroje. Dále pak přinesl o něco rozšířenou softwarovou výbavu. V podstatě se ale jednalo „jen“ o vylepšený původní Tungsten. Uživatelé T1 si jej většinou nekoupili, pro nové, kteří by o něm uvažovali, byl ve srovnání s T1 drahý. Tungsten T2 se stal daleko spíše nepovedeným faceliftem, než skvělým produktem, jakým ve skutečnosti mohl být.
Opravdovou revoluci přinesl až Tungsten T3 uvedený krátce po modelu T2. Ačkoliv základní koncepce rozevíracího Palmu zůstala zachována, stejně jako přibližné rozložení jednotlivých prvků tvořících zařízení, změny na povrchu i pod ním byly nebetyčné. Základem T3 je namísto kombinované jednotky Omap procesor Intel XScale, známý dříve spíše z PocketPC zařízení. Tomuto procesoru, na frekvenci 400MHz sekunduje 64MB paměti. Tím nejdůležitějším byl ale úplně nový displej. Jeho rozlišení je 320x480 bodů. To znamená, že část nad 320. bod výšky se nachází pod rozevíracím krytem a přístroj má dva režimy. V zavřeném je vidět pouze standardní část displeje, známá z T a T2. Po otevření je zpřístupněna zbývající část. Zde se může nacházet spuštěná aplikace, ale nejen ona. Pro nekompatibilní a starší programy je možné ve zbývající části zobrazit virtuální graffiti plošku. Ta je konfigurovatelná a nabízí několik možných režimů. Je rovněž uživatelsky přizpůsobitelná. T3 má, stejně jako jeho předchůdci Bluetooth a infračervený port. Je vybaven stereofonním audiovýstupem, mikrofonem, pětisměrným ovládacím tlačítkem zvaným u Palmu D Pad a univerzálním konektorem.
Tungsten T3 překonal své předchůdce. I když je dnes relativně zastaralým zařízením, v žádném případě nepatří do šrotu. T3 je možné sehnat ve výborném stavu za částky i okolo tří tisíc, záleží samozřejmě na aktuální nabídce. V porovnání s T1 toho, při prakticky stejných vnějších rozměrech nabízí o hodně více. A nejen to. Snese dokonce i porovnání s novějšími palmy, zejména T5 a TX. Na rozdíl od T5 je totiž skladnější, a obsahuje mikrofon – pro mnoho uživatelů velmi podstatný prvek. O tomto Tungstenu se dokonce vyplatí uvažovat jako o náhradě v současnosti vyráběných kusů. Jaký je, a na co si dát pozor?
Použitý T T3
Použitých kusů Tungstenu T3 je u nás na výběr zatím o poznání méně, než „výběhových“ T1. „Té trojky“ jsou však výrazně dražší. Přístroje jsou si nejen vizuálně podobné. Používají stejný systémový konektor i příslušenství. Mnoho „pasivních“ prvků, jako třeba pouzdra, či držáky, je možné používat pro libovolný Tungsten od 1 po 3. Mechanické zpracování přístrojů se ale u jednotlivých kusů liší.
Pro TT3 obecně platí, že je vyroben dílensky kvalitněji, než jeho předchůdci a to přesto, že na rozdíl od mnohých z nich vzniknul nikoliv v Evropě, ale v Číně. Vysunovací mechanismus trpí častým používáním stejně, jako u kteréhokoliv jiného palmu, ale velmi málo dochází k jeho selhání (tedy, že by nešel zaaretovat, nebo že by přestalo fungovat čidlo stavu spodní části). Také odolnost originálních stylusů – ovládacích per, se od časů T1 o něco zlepšila, byť jsou konstrukčně i rozměrově stejná. Na zadní straně přístroje se nachází segment, za který je možné zachytit původní koženou krytku displeje, ale existuje i jiné příslušenství, které je pro něj určeno. Krytka se při hrubší manipulaci občas trhá, přesněji odchází posuvný mechanismus, který ji drží na místě. To ale není vada, která by znemožňovala použití přístroje.
Samotný dojem z „rozevíracího“ displeje je pro uživatele starších typů palmů nebo počítačů s PocketPC ohromující. Displej je i po necelých třech letech provozu brilantní a neztrácí nic ze svých původních vlastností. Palm se, díky integrovanému softwaru a standardnímu konektoru, hodí jako výtečný přehrávač MP3. Protože standardně obsahuje také balík Documents ToGo, je schopen pracovat s formáty Microsoft Office a to způsobem mnohem pohodlnějším, než jaký byl obvyklý například u QuickOffice (konkurenční nástroj). Velký displej k práci s dokumenty ostatně přímo láká.
O něco horší jsou, v porovnání s T1 a T2 hardwarová tlačítka. Jejich hlavní skupina na jezdci pod displejem je rozmístěna sice efektně, ale poněkud nešťastně. Zdá se také, že kvalita tlačítek není to, co bývala u starších přístrojů. Tlačítko na boku, které slouží v implicitním nastavení k aktivaci diktafonu působí oproti předchůdcům laciněji.
To, co se zhoršilo u tlačítek Palm vylepšil na portu pro rozšiřující karty SD/MMC. Port u T3 obsahuje mechanickou „záclonku“. Mnohem méně tak dochází k jeho zanášení špínou a předměty, které se pak špatně vyndávají ven. U starších typů bylo nutné slot, pokud jste do něj právě nechtěli umístit kartu, zabezpečit pomocí speciální „falešné“ vložky. Ta se ale snadno ztrácela, v některých případech měla tendenci samovolně vypadávat.
Radost z použití rozšiřujícího slotu poněkud kalí zjištěná nekompatibilita některých kusů, s částí SD karet. Projevuje se to nejčastěji tak, že po vložení karty ji palm neregistruje a odmítá s ní spolupracovat. Existuje oficiální záplata, která by tento problém měla řešit, nicméně, dle některých uživatelů je její účinnost spekulativní. Problémy byly zaznamenány především s „neznačkovými“ nejlacinějšími kartami.
Další vadou na kráse je degenerace vestavěného akumulátoru. Měl by být sice výkonnější, než u předchozích typů, což je vzhledem k použitému procesoru a displeji nutnost, nicméně podobně, jako u jiných zařízení zvolna odchází. Palm, který má za sebou dva roky provozu vydrží bez nabíjení nejdéle dva běžné pracovní dny využívání. Akumulátor je možné regenerovat, nebo vyměnit. To je ale drahá záležitost s nejistým koncem. Doba nabíjení je však poměrně krátká a spotřebu je možné omezit rozumným nastavením podsvícení a využíváním bezdrátové technologie.
Zdaleka největším problémem T3 je degenerace digitizéru (tlakocitlivé plošky na displeji). Pokud k ní dojde, je řešitelná buď pravidelným kalibrováním displeje, nebo nasazením speciálního „korekčního“ softwaru. Ani jedna z těchto možností není ničím jiným, než berličkou, která podpírá to, co by mělo stát samo. K degeneraci, hlavně vlivem teplotních změn, docházelo již na starších palmech. Na T3 je to bohužel o něco častější jev.
Koupit či nikoliv?
Tungsten T3 je stále nesmírně dobře použitelným, nijak drahým a velmi užitečným PDA. Narozdíl od starších palmů se pohodlněji ovládá, lépe se na něm píše, je logičtější a rychlejší. Oproti PocketPC nabízí mnohem vyšší stabilitu při srovnatelných multimediálních schopnostech a kancelářském použití. Jeho displej je, pokud správně funguje vstupní část, lahůdka i pro leckterého uživatele moderního PocketPC.
Na druhé straně odchází baterie, digitizér a někdy i systémový konektor. Trhá se krytka displeje, může dojít k zaseknutí tlačítek. Domníváme se ale, že vzhledem k ceně tohoto zařízení a k počtu bezchybných kusů na trhu to jsou přijatelné vady. Pokud uvažujete o PDA s PalmOS a Tungsten T5 je pro vás stále příliš drahý nebo vám vadí absence mikrofonu u něj, kupte si T3. Bude vám sloužit dlouho, a dobře.
