Tati, co je to Tungsten?
V roce 2002 přistoupila společnost Palm inc., dnes palmOne k zásadní obměně nabízených modelů svých kapesních počítačů. Předchozí typy označované řadami III a V již dosluhovaly a v mnoha ohledech přestávaly stačit kapesním počítačům na konkurenční platformě Microsoftu. Přes prohlášení výrobce i uživatelů o tom, že pro Palmy není potřeba multimédií se deficit v této oblasti projevoval více a více. To platilo zejména při srovnání modelů Palmu s počítači Sony Clié postavenými na stejném systému. Poslední vyráběný Palm „staré“ generace, m515, měl sice barevný displej s rozlišením 160x160 bodů a slot pro SD/MMC karty, ale jeho procesor typu Motorola Dragonball, ani další hardwarové vybavení a stárnoucí operační systém nepřipouštěly možnost využití v tom smyslu, jako byla využívána PPC.
Tungsten T byl dlouho vyhlíženou novinkou ze stáje společnosti Palm, která měla předchozí negativní situaci zvrátit. Společně s kompletně novým hardwarem přicházel i operační systém 5.0 upravený pro nové procesory, současný běh více aplikací a toužebně očekávaná multimédia. V kontextu tehdejší doby působil výsledný produkt jako bomba a přestože se od svého uvedení dočkal hned několika následovníků, ještě dnes má mnoho příznivců a co více, mnoho těch, kteří jsou ochotni si jej za cenu okolo tří tisíc korun koupit. Co za své peníze dostanou?
High-end prcek pro manažery
Právě tak se jmenovalo představení Tungstenu T, které si dodnes můžete na Palmare přečíst. Název byl trefný, Tungsten je, ve srovnání například s iPAQy, opravdu maličký. V zavřeném stavu je menší než dlaň, v otevřeném se do ní perfektně vejde. Přístroj je zabudován do tmavého matného kovového pouzdra, jehož spodní část je pohyblivá a lze ji vysunout z těla přístroje ven podobně, jako u některých mobilních telefonů. Pod posuvným jezdcem s pětisměrným ovladačem (v terminologii Palmu se mu říká D Pad) a čtyřmi tlačítky se nachází pevná Graffiti ploška systému pro rozpoznávání písma. Nad ni je aktivní displej s rozlišením 320x320 obrazových bodů. Tento displej, na svou dobu nevídané kvality, je mnohem menší, než je zvykem u Pocket PC a proto zobrazený text i grafika působí ve srovnání s tímto systémem mnohem jemněji. Podobný efekt má i použití velmi vhodně voleného systémového fontu. Nad displejem najdeme otvory zabudovaného reproduktoru a na svrchní straně přístroje pak vypínač, štěrbinu SD/MMC slotu a infračerveného rozraní. Levý bok zařízení obsahuje v jeho vrchní části tlačítko diktafonu a výstup audia, jímž je obligátní 3,5mm Jack.
Tungsten T používá stejný systémový konektor (ve spodní části), jako jeho někteří předchůdci a následovníci. Z toho vyplývá, že pro něj není problém sehnat množství příslušenství, především nabíječek, kolébek a synchronizačních kabelů. Zde bohužel platí, že ne všechno, co je kompatibilní hardwarově, musí nutně fungovat a proto je potřeba si zejména u aktivního příslušenství dávat pozor a vše zkoušet.
Z vnějšího provedení přístroje stojí za zmínku ještě stylus. Ten je kovový s umělohmotným koncem a špičkou. Uvnitř se nachází pružina a samotné kovové tělo je dvoudílné. Díky podobnému mechanismu, jaký najdeme v propisovací tužce se po vložení do těla přístroje složí asi na 4/5 délky, takže se do šachty na pravé straně Tungstenu, kde je magneticky držen, pohodlně vejde.
Jádrem Tungstenu T je procesor, respektive kombinovaná procesorová jednotka Texas Instruments OMAP na frekvenci 144MHz. Úložný prostor obstarává 16MB RAM, operační systém se nachází v pevné ROM. Displej je, jak jsme si už řekli, aktivní s rozlišením 320x320 bodů a 65536 barvami. O rozšiřitelnost se stará slot paměťových karet, komunikace je obstarávána IrDA rozhraním a především BlueTooth adaptérem, příslušenství lze připojit do univerzálního Palm konektoru. Napájení zajišťuje integrovaná a uživatelem nevyměnitelná baterie typu Li-Ion.
Součástí dodávky byla původně plastová krytka displeje, synchronizační kolébka a CD se softwarem. Propojení s PC se standardně provádí pomocí rozhraní USB, možné je ale i využití sériové kolébky, kabelu či infračerveného rozhraní. Vzhledem k tomu, že výrobce vydává nové verze softwaru podporující i Tungsten T1, není potřeba se obávat, že by v případě nepřítomnosti tohoto CD nastal v komunikaci nějaký problém.
Tungsten v provozu
T1 byl, jak jsme již uvedli, pro Palm inc. zcela novým modelem, který ze svých předchůdců přebral opravdu jen nezbytné minimum. Od této skutečnosti se odvíjejí jeho vlastnosti, ale také problémy. Unikátní konstrukce, nové vybavení, technologie i systém sebou zákonitě musely přinášet také nové problémy. Ještě dříve, než se dostaneme k jejich výčtu, je potřeba říct, že T1 je i dnes velmi výkonným a použitelným zařízením, pokud jsme si ovšem vědomi jeho limitů a pokud víme, k čemu jej chceme používat.
Hardware
Kovový obal Tungstenu a jeho exteriér jako takový je velice odolnou záležitostí (Tungsten značí Wolfram, že by ho tam dali?). Ani po množství pádů a malých nehod nedochází k poškrábání či poškození povrchu mimo displeje. Ten je naopak k narušení poměrně náchylný a většina uživatelů si jej chrání nalepovací fólií. Už v prvních recenzích Tungstenu se objevovaly spekulace o výdrži vysunovacího mechanismu ve spodní části zařízení. Nejskeptičtější odhady v tomto smyslu se nenaplnily – neznám nikoho, komu by spodní část upadla. Přesto se jezdec, který byl u nového zařízení poměrně tuhý a s určitým dorazem na obou koncích své dráhy, s postupujícím časem pohybuje volněji a volněji.
Mnohem negativnější dopad má mechanismus uvnitř tužky – stylusu. U některých kusů dochází k tomu, že jej po určité době nelze zaaretovat, nebo se samovolně otevírá. V tom případě pak stylus trčí ze šachty v přístroji ven, což může vést k jeho ztrátě, nebo většímu poškození. Špička stylusu slouží současně jako resetovaní hrot, na zadní straně Tungstenu je v otevřené poloze patrný otvor s příslušným spínačem. Právě ten je pravděpodobně nejnáchylnější mechanickou součástí tohoto palmu. Na rozdíl od všech ostatních tlačítek, včetně pětisměrného ovladače, dochází nejčastěji k jeho zaseknutí, což umí být velmi nepříjemné.
Samostatným problémem je otázka displeje. Možná, že i díky používání ochranné fólie, spíše však z důvodu nějakého technického nedostatku u části Tungstenů dochází časem k degeneraci digitizéru – tedy tlakocitlivé vrstvy nad samotným displejem. Výsledkem je velmi nepříjemný jev, kdy počítač registruje dotyky pera jinde, než se jím dotýkáme. Řešením tohoto problému je kalibrace displeje, ale bohužel se v tomto případě jedná jen o řešení dočasné. K rozjíždění se displeje přispívá i výraznější výkyv venkovní teploty.
Dalším problémem je baterie. Tungsten ji má integrovanou a pro uživatele je prakticky nemožná výměna, nebo jakýkoli jiný servisní zásah. Lithium Iontový akumulátor podléhá po nějaké době používání postupné zkáze, což se projevuje na výdrži přístroje na jedno nabití. Zejména v kombinaci s používáním Bluetooth a aktivním infračerveném rozhraní se výdrž ztenčuje opravdu rapidně a tak po cca dvou letech provozu T1 vydrží den běžného používání. Výhodou ovšem je, že se přístroj při kritickém stavu baterie automaticky vypne. Ve stavu, kdy jej není možné zapnout, ale zbytky baterie udržují uložené informace se naštěstí málokdy stane, že by došlo k úplnému vybití a ztrátě dat.
Software
Palm OS5 obsahoval v počátku množství nedostatků. Dva nejkřiklavější z nich – problém necitlivosti vrchní části displeje a především nízkou úroveň sluchátkového výstupu vyřešil výrobce opravným balíčkem. Protože ale T1 nemá flashovatelnou paměť s operačním systémem a patch nelze zálohovat, nastává nutnost jeho manuální instalace po každém tvrdém resetu zařízení. Tungsten je pochopitelně možné používat i bez této opravy, ale v tom případě zapomeňte na jeho využití jako MP3 přehrávače. Výstup ve sluchátkách je totiž velice tichý a v hlučnějším prostředí prakticky neupotřebitelný. Paměť je možné rozšířit prostřednictvím SD/MMC karet, které jsou využívány zejména pro ukládání dat a také zálohování. Na rozdíl od některých jiných zařízení je možnost spouštět z paměťové karty programy velmi omezená, což je dáno operačním systémem. Nevím, zda se jedná o vlastnost Tungstenu jako takového, ale u dvou kusů se zjistilo, že maximální efektivní velikost paměťové karty je 256MB. Při vložení větší dochází k problémům při práci se soubory na kartě a také se stabilitou systému. Výhodou ovšem je, že pomocí (komerční) aplikace instalované do palmu lze přístroj přeměnit na velmi užitečnou čtečku karet – v počítači se pak hlásí jako standardní Mass Storage zařízení, což Palm jako takový integroval až do modelu T5.
V původní podobě OS je velmi krkolomně vyřešená práce s Bluetooth a infračerveným portem. Zapínání a vypínání je zcela neflexibilní, což lze vyřešit také pomocí dodatečných programů.
Zejména v počátku používání Tungstenů se projevovala určitá nekompatibilita s aplikacemi určenými předchozím generacím Palm OS, dnes můžeme očekávat podobný problém s programy pro Tungsteny mladší. Krajním řešením nedostatků je i zde tvrdý reset spojený s vymazáním celého obsahu paměti. Oproti PocketPC mají ale palmy efektivně řešeno zálohování a jediná synchronizace stačí pro obnovení veškerých dat do stavu, jaký byl při synchronizaci poslední. Výjimkou z toho je onen již zmíněný patch operačního systému.
Co s ním?
Ideální kalendář. Perfektní úkolovník. Skvělý pro práci se SMS, pokud máte mobilní telefon vybavený Bluetooth. Ale také spíše nouzový přehrávač MP3. Pro čtení rozsáhlých elektronických dokumentů a knih byly, upřímně řečeno, lepší palmy s černobílým displejem a mnohem větší výdrží (třeba Visor DeLuxe). Pro ty účely, které jsem vyjmenoval je ale i dnes Tungsten T1 ideální, už vzhledem ke své nízké ceně a vysoké dostupnosti. Většina problémů s hardwarem a operačním systémem, které zde byly popsány je vyřešena v nástupci tohoto počítače – Tungstenu T|2. Naneštěstí ten se shání podstatně hůře než jeho starší bratříček a trpí svými, odlišnými, problémy. Proto, pokud jste nenároční a chcete kapesní počítač používat k výše uvedeným činnostem, můžeme Palm Tungsten T i dnes doporučit.
