Boj o výslednou podobu procesu liberalizace již několik týdnů zuří nejen na stránkách Mobil serveru urputným bojem střetů mezi Českým SPT Telecom a jeho oponenty především z řad Aliatelu a Contactelu. Zájemci již mohli číst článek Jde o cenu Telecomu od Přemysla Součka napsaný po rozhovoru s šéfem Telecomu Přemyslem Klímou.
Shrnuto pro ty, kdož nemají chuť a náladu číst dále dávám to, co by mělo běžně přijít na konec článku, nicméně uznávám, že ne každého argumentace do těch posledních technických podrobností zajímá.
Výchozím bodem celého sporu se ukázala vládní nechuť liberalizovat telekomunikace do všech důsledků. Důvod této nechuti byl již také jasně diagnostikován - v současné době se jedná o doprodeji státního podílu v Českém Telecomu. Je jisté, že upevnění tržní pozice Českého SPT Telecomu pro další dva roky se velmi příznivě projeví v nabídnuté ceně a to v řádu až desítky miliard korun.
Vláda tedy zcela jednoznačně dává přednost okamžitým hotovým penězům před stimulací, kterou by důsledná liberalizace telekomunikací přinesla. Pro současnou koaliční vládu ODS (ta měla k telekomunikacím vždy macešský přístup) a ČSSD (ta jim nikdy moc nerozuměla) je volba příznačná - zakonzervování současného stavu a okamžitý příjem pro deficitní státní rozpočet je ihned viditelný výsledek, zatímco stimulace trhu by se projevila až za funkčního období (snad) jiné vlády.
V normálním světě by na toto měl ihned pobouřeně reagovat regulátor a na pošlapávání vládní vize Národní telekomunikační politiky (což je oficiální vládní dokument schválený uprostřed loňského roku vládou) odpovědět alespoň rozhořčeným protestem. V České republice se nestane nic - nezávislý regulátor je přímo podřízen správcům státního podílu v Českém Telecomu a za této situace je jakákoliv pobouřená reakce zbytečná. Připomenout můžeme ostatně případ z prosince, kdy se šéf ČTÚ D. Stádník tak dlouho zdráhal vydat výjimku pro provoz Internetu 99, až musel zasáhnout ministr Peltrám a na přímou žádost Přemysla Klímy výjimku bez vědomí regulátora udělit (17.12.1999 - Český Telecom zachránil ministr Peltrám. Za jakou cenu?).
Shrnuto a podtrženo, veškerá diskuse o liberalizaci se zcela nesmyslně odvíjí v rovině technických problémů, ačkoliv, a to si ukážeme v dalším textu, technické problémy jsou i zde ty nejsnáze překonatelné. Jádrem pudla je státní zájem maximalizovat privatizační cenu Telecomu a přitom si nerozházet vztahy s Evropskou Unií, která liberalizaci potřebuje.
Kdo na tom všem bude bit?
- Nesporně nejvíce konkurenti Telecomu, takový už je osud a nezbývá, než doufat, že si s tím nějak poradí a nepřesídlí na nějaký perspektivnější trh (viz Přemkem Součkem zmíněné Chorvatsko nebo Moldávii).
- Další v řadě bitých bude pan Telička zodpovědný za naše přibližování Evropské Unii. Na něj spadne nevděčný úkol vysvětlit EU, proč znovu otevíráme kapitolu telekomunikací, kterou jsme měli vůči EU již uzavřenou a nějak kulantně opsat liberalizační strategii naší vlády, protože shrnout ji lakonickým konstatováním "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" není příliš diplomatické.
- Zda bude bitý volič, tedy řadový občan, to je na delší diskusi. Problém je tu třeba nahlédnout z více stran - otázka v podstatě zní, zda jsou lepší hotové peníze okamžitě nebo stimulace trhu okamžitě. Jistě, s pořádnou sumou navíc se dá investovat do mnoha zajímavých projektů, které by mohly přinést značný užitek z krátkodobého i střednědobého hlediska vyšší, než liberalizace. Peníze by se mohly použít na kompletní strategii pro zdravotnictví a zlepšení jeho úrovně, nebo pro koncepci školství. V takovém případě by byl ospravedlnitelný vládní postup a ačkoliv by se s postupem času o něm dalo seriosně diskutovat, šlo by o jasný a profilově smysluplný krok. Zatím o nic takového nejde - miliardy z privatizace Telecomu se rozplynou v některé z černých děr rozpočtu, aniž by přinesly zásadní positivní efekt. A v tomto případě s antiliberalizační politikou státu nelze souhlasit.
Toliko závěrečné shrnutí a nyní bude následovat malé dokladování stavu, jemuž naše redakce věnovala minulý týden. Již jste měli možnost prostudovat si článek Přemka Součka vzniklý z rozhovoru s generálním ředitelem Českého Telecomu Přemyslem Klímou.
V krátkosti shrnuto šéf Telecomu tvrdí, že existují reálné technické důvody, pro které nelze zavést přenositelnost čísel a carrier selection, tedy volbu operátora.
Telecom také v minulosti několikrát argumentoval tím, že o požadavku na podobnou věc nebyl včas informován. To ale není pravda - posledním varováním, které by mohl přehlédnout a ignorovat jen člověk mdlého ducha, bylo schválení Národní telekomunikační politiky v polovině loňského roku - zde se o přenositelnosti čísla i volbě operátora jasně hovoří a tento materiál byl natolik znám, že jsme již v březnu loňského roku považovali za důležité tematiku podrobně rozebrat. Varování, které předcházely Národní telekomunikační politice, bylo také dosti.
K patrně největším
kritikům přístupu Telecomu patří Michal Čupa, dnes generální ředitel
Contactelu, dříve vicepresident pro služby a sítě SPT Telecom - ten tvrdí, že
Telecom má jednu z nejmodernějších sítí v Evropě a integrace nových
služeb do ní nesmí být problémem při nákladech, které s ní Telecom měl. To,
že není implementován dodatečný software pro ústředny pak pro Telecom nemůže být
oprávněnou výmluvou. Právě jeho minulou pozici si vzala na mušku náměstkyně
ministra dopravy a spojů Marcela Gurlichová, když prohlásila, že "Byl to přece
on, kdo za to byl svého času odpovědný." - tedy zodpovědný za implementaci
software. (Euro 6/2000)
Na tuto kritiku M. Čupa prohlásil, že právníci nyní zkoumají, zda je tento výrok napadnutelný a připomíná, že jeho pracovní vztah s Telecomem skončil ještě před tím, než se podobné služby měly podle harmonogramu do sítě implementovat.
V televizní debatě V pravé poledne pak přímo směrem k řediteli Telecomu Přemyslu Klímovi na podobnou narážku prohlásil: "Já jsem odešel v únoru 99 a do února 99 probíhaly všechny přípravy na liberalizaci tak, aby vše bylo včas hotovo. To znamená, že pokud tomu tak není dnes, v únoru 2000, tak se zřejmě cosi stalo v době, kdy jste generálním ředitelem."
Nicméně pojďme k technickým aspektům.
Aby liberalizace dostala smysl, jsou potřeba do dosavadního návrhu zákona přepracovat ještě dva podstatné body - tedy již zmíněnou přenositelnost čísel a volbu operátora. Přenositelnost čísla umožní zachování původního telefonního čísla při přechodu ke kterémukoliv operátorovi (a tedy nevyhazování vizitek, peněz za reklamu atd), volba operátora zase představuje možnost, jak si při každém hovoru (byť z linky Telecomu) vybrat, přes koho chcete provést hovor a to volbou předčísla před telefonním číslem například 11 pro Contactel, 12 pro Aliatel atd...Význam obou funkcí jsme již podrobně rozebírali a doporučuji přečíst.
- Liberalizace telekomunikačního trhu: jak si vybereme operátora dálkového hovoru
- Liberalizace telekomunikací: otázka přenositelnosti čísel
Český Telecom tvrdí, že existují vážné technické důvody, pro které nelze obě služby zajistit k 1.1.2001, jak by se očekávalo. Telekomunikační zákon v současném návrhu posunuje lhůtu pro zavedení těchto dvou služeb "nejdéle o dva roky" - tedy s přihlédnutím k dosavadnímu našponovanému plnění úkolů Telecomem o minimálně dva roky. Hlavním techickým důvodem má být podle šéfa Telecomu právě nutnost pilotního projektu a rozsáhlého testování.
S tím nesouhlasí
bývalý technický šéf telekomí sítě Michael Čupa a tvrdí, že ještě
dnes by se imlementace do roku 2001 zvládla. Na zvukovém záznamu si můžete
poslechnout výklad, který mně a Ondřeji Neffovi poskytl M. Čupa a M. Řezníček v
Contactelu - myslím, že je lepší si poslechnout autentický výklad (mimochodem
stavěný i pro laické obecenstvo), než se to tu pokoušet dále explikovat. M. Čupa vysvětluje
přenositelnost čísel 
(1MB
dlouhý stream RealAudio i pro modemy)
Stojí tu tvrzení proti tvrzení a tak jsme se zeptali i dalších firem, co si o problému myslí. Ukázalo se ale, že je to velmi nevděčná otázka - zástupci integrátora inteligentní sítě Českého Telecomu si nepřáli nic komentovat. Není se moc čemu divit - těžko mohou prohlásit, že funkci integrovat neumí, případně těžko mohou jít proti zájmu jejich největšího českého zákazníka.
Méně skurpulí již měli technici Deutsche Telekomu, pro něž Český Telecom zákazníkem není. Na síti Deutsche Telekomu je zajímavé to, že stejně jako síť Českého Telecomu používá řešení Alcatelu a Siemensu. Technik Deutsche Telekom (i přes to si nepřál zveřejnit jméno) k tomu říká: "Přenositelnost čísla jsme řešili v polovině roku 1997 a požadavek byl, abychom ji zavedli do 1.1.1998, což jsme dodrželi. Problém nastal u některých tehdy analogových ústředen v bývalém Východním Německu, kde jsme museli zpracovávat tabulky pevného směrování ručně a distribuovat update, proto až do výměny poslední analogové ústředny jsme nemohli provádět změnu nastavení univerzálně přenositelného čísla on-line, ale až s třítýdenní prodlevou. Přenositelnost čísla byl striktní požadavek regulátora stejně, jako carrier selection a bylo třeba ho dodržet."
Jak se zdá, Deutsche Telekom si s oběma problémy poradil a to i přes to, že Český Telecom má z 80% modernější ústředny, které jsou v průměru o dva roky mladší, než ústředny DT. Jak bylo správně řečeno, poradit si musel na výslovný příkaz regulátora.
I v televizní debatě Přemysl Klíma přiznal, že výnos na občana z doprivatizace Telecomu bude v řádu desetitisíců a na Čupovo obvinění, že jde o zdržovací taktiku prohlásil: "Odmítám, že je to zdržovací taktika." Na to Čupa nabídl, že Contactel je ochoten zaplatit technický audit, který prověří připravenost sítě Českého Telecomu na integraci těchto služeb.
V debatě V pravé poledne Ondřej Neff přímo prohlásil, že podezřívá ministerstvo z pokusu o šroubování ceny Telecomu v předvečer jeho doprivatizace. Již jsme si přinesli několik důkazů, které tuto myšlenu potvrzují a především je stále méně pravděpodobné, že v případě Telecomu jde opravdu o technický problém.
Zajímavé je sledovat související debatu týkající se regulátora - již několikrát jsme kritizovali skutečnost propojení ČTÚ, ministerstva dopravy a spojů s SPT Telecom právě v osobě paní Gurlichové. Aby bylo jasno - nejde o to, že je to paní Gurlichová, jde o to, že takové spojení existuje, neboť členství ve statutárních orgánech je zavazující a takový člověk by měl pracovat pro blaho Telecomu, což jistě nelze spojovat s prací a vlivem nad nezávislým regulačním orgánem - z jeho nezávislosti by totiž pak mnoho nezbylo.
Tu bych citoval jen dvě zajímavé pasáže oficiálních dokumentů:
Tím prvním je Souhrnná
svodná zpráva o postupu integrace České republiky do Evropské unie
z počátku roku 2000
V Pravidelné zprávě EK pro rok 1999 je vytýkána účast MDS v telekomunikačních
společnostech. Podle usnesení vlády ČR ze dne 29. září 1999 č. 1023 k návrhu
zákona o telekomunikacích bude účast pracovníků MDS v orgánech národních
operátorů ukončena nejpozději ke dni nabytí účinnosti nového zákona o
telekomunikacích. V části Pravidelné zprávy o institucionální připravenosti je
věnována pozornost postavení regulátora - ČTÚ. Je konstatováno, že dosud nebyly
podniknuty kroky k jeho nezávislosti. Zásadním krokem k nezávislosti regulátora bude
nabytí účinnosti nového zákona o telekomunikacích k předpokládanému termínu 1.
7. 2000.
Tím druhým materiálem je zápis ze výboru
pro evropskou integraci ze dne 19. 9.1999:
V následující rozpravě se mpř. P. Svoboda dotázal, proč chce MDS přes námitky
EU zachovat kuratelu ministerstva nad Českým telekomunikačním úřadem, proč nemůže
být nezávislý. Nám. M. Gürlichová k tomu řekla, že Úřad má fakticky více
kompetencí než v některých členských zemích EU. Tento Úřad zůstává v
působnosti MDS, neboť dnes nikdo nemůže odhadnout, jaký bude otevřený
telekomunikační trh.
Obojí ponechávám bez komentáře.
Závěr článku jste četli trochu nelogicky na začátku ... rubriku týkající se liberalizace telekomunikací najdete zde.
