Ve hře jsou dva podobné zájmy. Zájem Telecomu na maximálním faktickém prodloužení svého velevýhodného postavení a zájem státu prodat podíl v Telecomu za co nejvyšší cenu.
Zájmy Telecomu hájí velmi obratně jeho generální ředitel, Dr.Klíma. Obratně se zaštiťuje prohlášeními o tom, že Telecom liberalizaci podporuje. Dokládá to mimo jiné tím, že liberalizace telekomunikací v ČR skutečně bude od 1.1.2001, protože skončí monopol Telecomu na hlasovou službu a konkurence tak bude moci nabízet celé portfolio služeb. Diskrétně nechává stranou skutečnost, že vstupní podmínky konkurentů Telecomu budou rozhodujícím způsobem zkomplikovány. Nový zákon by v nynějším znění totiž odsunul možnost volby operátora až o dva roky. To by položilo konkurentům do cesty jen velmi obtížně překonatelnou překážku.
Přístup ředitele firmy, kterou liberalizace a konkurence jistě poškodí, je na jednu stranu pochopitelný. On brání zisky a pozice své společnosti a navíc má z hlediska úřednického přístupu pravdu. Liberalizace ve smyslu své definice skutečně v ČR bude. Na druhou stranu, prakticky však začne liberalizace fungovat až do dvou let od předmětného data. To je samozřejmě fakt, který nechce publikovat ani ředitel Telecomu, ani ministerští úředníci. Telecom dokonce ještě argumentuje tím, že volba operátora a přenositelnost čísla jsou nadstandardní službou. Pokud bychom přistoupili na to, že standardem v roce 2000 je pouhé telefonování, měli by pravdu...
Toto žonglování se slovy je o to tragikomičtější, že jej používá Dr.Klíma, který byl v minulosti ředitelem telekomunikační společnosti Dattel. Díky tomu, že tato společnost je alternativním operátorem vůči Českému Telecomu, byl pan Klíma do nedávna sám kritikem postupů Telecomu.
Ve hře je ovšem i druhý zájem a to státní. Stát, jmenovitě ministerstvo dopravy, chce prodat zbývající podíl v Českém Telecomu za co největší sumu. Zdá se mu, že toho docílí nejlépe tak, když bude prodávat firmu, která má stále ještě prakticky monopol na fixní telefonní služby, než kdyby prodával firmu pracující v plně konkurenčním prostředí. Můžeme proto říci, že se jedná o krátkodobý státní zájem. Kdyby totiž vláda uvažovala v intencích delších než jeden či dva deficitní rozpočty (jejichž deficit bude díky ceně za prodej Českého Telecomu o něco nižší) a měla na mysli také důvěru zahraničních investorů v závazky uzavírané naším státem, sbližování našeho právního prostředí s prostředím EU, ale i prospěch zde podnikajících firem a zde žijících občanů, musela by se chovat jinak. Musela by trvat na tom, že Telecom nesmí mrhat svými silami na vysvětlování proč něco nejde, konkrétně volba operátora a přenositelnost čísla, ale že se naopak musí soustředit na to, aby celou operaci dokončil k termínu 1.1.2001, kdy má u nás liberalizace vstoupit do života.
Argumenty o finanční a technické složitosti nemohou obstát, zejména když volbu operátora již zprovoznili nejen srovnatelné národní Telecomy v Evropě, ale i Telecomy s daleko větším počtem klientů než má ten náš. Pokud bychom uznali argumenty představitelů Českého Telecomu, že:
- potřebný software pro volbu operátora dostanou až v polovině roku
- že software je potřeba zhruba 6 měsíců zkoušet
bude nám stále vycházet, že volbu operátora je možné nabídnout v březnu příštího roku. To by znamenalo jen tříměsíční zpoždění, které bychom jako uživatelé jistě dokázali pochopit.
Ovšem Telecom zároveň dodává, že teprve po skončení zkušebního provozu může přistoupit k zavádění softwaru do všech svých zhruba 160 ústředen, což prý vyžaduje dalšího přibližně jeden a půl roku. Podle dostupných informací z jiných pramenů se však tento časový údaj zdá již jen málo věrohodný. Jiné zdůvodnění delšího odkladu svobodné volby operátora jsme však dosud nezaznamenali.
Oba popisované důvody pro odložení faktické (tedy ne formální) liberalizace telekomunikačního prostředí v ČR se tedy týkají peněz. Telecom chce více vydělat a vláda chce více vydělat. To jsou hlavní důvody, proč bychom podle nového telekomunikačního zákona měli ještě až o dva roky déle čekat na to, abychom si mohli svobodně vybrat, s kým chceme provádět své hovory do Austrálie nebo do Brna.
Antarktida také neliberalizuje
Ve hře o znění zákona je hodně a tak nikdo ze zúčastněných nehraje v rukavičkách. Lobbuje se z obou stran, osočuje se z obou stran, novinářům se podávají "zaručeně" správné informace. V průběhu letošního roku jsme již mohli zaznamenat několik ukázek použití účelových argumentů. Popis jedné z nich i laikovi dokreslí probíhající "válečné operace":
Událo se na setkání s generálním ředitelem Českého Telecomu, Dr.Klímou, které proběhlo minulý týden. Na adresu bývalých zaměstnanců Telecomu, dnes pracujících na vysokých postech u konkurence, se pan ředitel vyjádřil velmi nelichotivě. Zpochybnil totiž věrohodnost informací, jež tito lidé sdělují novinářům o stavu sítě Telecomu.
Hlavním adresátem těchto výroků byl zřejmě Ing.Čupa, který je dnes generálním ředitel Contactelu, takto jednoho z budoucích konkurentů s velkými ambicemi. (Contactel založil TeleDanmark spolu s Českými Radiokomunikacemi...). Jen těžko se však dá takovému zpochybnění uvěřit, když si připomeme zprávu ČTK ze 27.2.1999:
"P r a h a - Viceprezident SPT Telecom pro sítě a služby, který byl také vedoucím projektu zpoplatnění přístupu na internet přes telefon, končí po sedmi letech pracovní poměr v Telecomu. Podle mluvčí Dany Dvořákové odchází z "čistě osobních důvodů". "
Vysvětlení takového tvrzení může být opět dvojí:
- Pan Čupa byl ve své vysoké funkci nedopatřením, na její zvládnutí neměl, ze sedmi let v Telecomu si nepamatuje nic s obzvláštním důrazem na nic v oblasti modernizace sítě a Contactel jej angažoval z nedostatku zdravého rozumu nebo na základě zkreslených informací. Takový člověk by skutečně asi jen těžko rozezsnal analogovou ústřednu od dogitální a jeho zprávy je proto potřeba brát s velikou rezervou, pokud vůbec.
- Pan Čupa na tom vůbec není tak špatně a jeho informace jsou naopak velmi věrohodné. Telecom se je však pochopitelně snaží snížit jejich věrohodnost.
Která odpověď se vám zdá pravděpodobnější? Je možné, aby se za rok, který uplynul od odchodu Ing. Čupy z Telecomu, jeho rychlým tempem modernizovaná síť o tolik pohoršila? Pokud ano, neměli by činitelé upozornit policii na sabotáž?
Ano, postup Českého Telecomu a jeho představitelů je pochopitelný. Jak jsme již řekli, oni hájí své zájmy. Asi je pochopitelné, leč mnohdy až urážející pro každého Čecha, že při hledání argumentů si Telecom pomáhá srovnáním ČR se zeměmi jako je Albánie, Ukrajina, Makedonie nebo Chorvatsko. Situace v těchto zemích je přeci jen o poznání horší než u nás a tak konstatování, že zmíněné země dosud neoznámily konkrétní termín liberalizace je v lepším případě zcela nepodstatné.
Věčné omlouvání tím, že "někdo jiný to ještě také nemá" je trapné. Pokud sebechvalné srovnání ČR s telekomunikačním outsiderem Albánií působí na poslance Parlamentu nebo ministerské úředníky, měli by rychle změnit profesi. Jestli chceme postupovat kupředu, musíme se srovnávat s Německem, Francií, Británií, USA! Ne se Středním Kongem.
Kdo chce růst, musí se srovnávat s těmi nejlepšími, ne s těmi stejnými nebo horšími!
