Změřili jsme pražské metro – je téměř celé pokryté

Po rozsáhlých měřeních na všech trasách pražského metra můžeme prohlásit: čeští operátoři zvládli rozšířit signál sítí GSM v podzemí velmi dobře. A to i přesto, že tunely metra pokryty nejsou. Přečtěte si, jak jsme měřili pokrytí metra.

Prostory pražského metra – s výjimkou tunelů – jsou pokryty velmi dobře signálem sítí GSM. Telefonovat se dá z většiny nástupišť, spojovacích prostor, eskálátorů a z části tunelů. V metru zachytíte signál všech operátorů sítí GSM.

Vybrané stanice pražského metra byly pokryty už od března roku 1999. Tehdy oznámili EuroTel a RadioMobil, že signál jejich sítí GSM lze zachytit na stanicích Můstek, Muzeum a I. P. Pavlova a v tunelu mezi stanicemi Muzeum a I. P. Pavlova. Od té doby se pouze spekulovalo o zpřístupnění signálu GSM na nástupištích dalších stanic a především v tunelech pražského metra. Až 19. prosince všichni tři operátoři sítí GSM (EuroTel, Paegas, Oskar) oznámili, že společně pokryli dalších 29 stanic.

Ostatní stanice jsou většinou dostatečně pokryty signálem z venkovních základnových stanic (BTS, vysílač sítě GSM). Typické je to u nadzemních stanic (Vyšehrad, Lužiny, ad.), kde jsou nástupiště prosklená.

Měřením jsme zjistili, že telefonování na nástupištích a ve spojovacích prostorách (tedy i na eskalátorech) pražského metra je bezproblémové. Úroveň signálu sítě GSM má dostatečně vysokou úroveň pro kvalitní hovory a odesílání či příjem textových zpráv. Největší překážkou jsou tak přijíždějící vozy metra, které jsou velmi hlučné. Ze stojícího vagónu metra se však dá telefonovat velmi dobře.

Ani jeden z operátorů nepokrýval tunely metra. Současně se spuštěním Dokonce bylo vypnuto i pokrytí v tunelu mezi stanicemi Muzeum a I. P. Pavlova. Ve spoustě tunelů však není problém telefonovat ve vzdálenosti ještě několik stovek metrů od stanice. Signál ze stanic je totiž zachytitelný i za jízdy v tunelu, byť je úroveň velmi rychle klesá. Samozřejmě platí, že čím blíže je volající konci vlaku, tím kvalitnější signál je schopen zachytit. Velmi záleží také na citlivosti mobilního telefonu.

Jenže telefonování v jedoucím metru je téměř nepoužitelné – jedoucí souprava je velmi hlučná. Ve starých soupravách za jízdy uvnitř vagónů hluk dosahuje intenzity až 90 dB. Nové soupravy na tom nejsou o mnoho lépe – hluk uvnitř jedoucího vagónu se pohybuje okolo 80 dB, což je stále o 20 až 30 dB více, než je vhodné pro běžný hovor.

Všichni operátoři se rozhodli shodně pro frekvenční pásmo 900 MHz. Na této frekvenci zachytíte i síť Oskara, který jinak v Praze používá pásmo 1800 MHz. Použití signálu na frekvenci 900 MHz má dvojí odůvodnění. Signál v pásmu 900 MHz má totiž v rozvodných kabelech menší útlum (čím vyšší frekvence, tím vyšší útlum), než signál na frekvenci 1800 MHz a tak je levnější použít jen nižší pásmo – není totiž nutné tak často používat zesilovače signálu a nároky na rozvodné kabely jsou menší. Devítistovka se také daleko lépe odráží a ohýbá – proto má větší dosah. Druhým důvodem je to, že všichni operátoři používají společné antény, do kterých si každý z nich vede svůj vlastní signál. Společný postup si vymínil právě pražský dopravní podnik.

Kapacita sítí GSM v metru je dostatečná. Během našeho měření jsme zjistili, že každý operátor má ve většině stanic signál pouze na jednom kanálu. To umožňuje uskutečnit v jednom okamžiku sedm hovorů. Pokud se ale síť v takové stanici zatíží natolik, že jeden kanál už kapacitně nestačí, dynamicky se přidávají další kanály. Maximální kapacitu se nám právě proto nepodařilo zjistit – výpadky sítí GSM v metru však dosud nebyly hlášeny, takže ji lze prozatím označit za dostatečnou.

Při pokrývání metra se však operátoři sítí GSM nevyhnuli problémům a chybám – především v konfiguraci sítě. Území pokryté signálem GSM je totiž rozděleno na několik pomyslných oblastí (LA – Location Area). Každé toto území má svoje číselné označení (LAC – Location Area Code). Pokud mobilní telefon přejede z jedné oblasti do druhé, pozná to (číslo LAC je vysíláno sítí) a oznamuje na signalizačním kanále síti GSM, že přechází z jedné části sítě do druhé. Tato operace se v angličtině označuje jako LU (Location Update). Při běžném pohybu po povrchu nečiní tato operace síti GSM téměř žádný problém.

Jenže když operátor rozvrhne síť v metru tak, že při přejezdu ze stanice do stanice se změní LAC, budou se muset všechny mobilní telefony cestujících v takovém vlaku přeregistrovat do nové oblasti. A pro tuto operaci už může být kapacita sítě GSM nedostatečná. Představte si totiž, že přijede vlak metra se sportovními fanoušky nebo jen s pracujícími ve špičce, z nichž polovina má mobil. Rázem se ve stanici ocitne několik stovek mobilů informujících síť, že změnily LA, což může vyřadit síť GSM v této stanici i na krátkou dobu z provozu.

Naše tabulka ukazuje, že tento problém hrozí především v síti Oskar. Rozdělení LA v podzemí má totiž Oskar shodné s povrchem Prahy. EuroTel a Paegas tento problém nemají – u EuroTelu se LA mění jen na trase B (ve stanici Křižíkova či Florenc, podle směru jízdy), v síti Paegas je v celém podzemí pouze jedno LA. Oskar může ještě po několik nejbližších měsíců tuto skutečnosti ignorovat – malé množství zákazníků oproti ostatním operátorům nemůže jeho síť v metru zatím ohrozit.

Dalším problematickým místem je stanice Vyšehrad (trasa C) a především tunel v Nuselském mostě. Do tohoto tunelu totiž proniká signál z nadzemních BTS, což může vyvolat další vysílání mobilů (informace o změně oblasti). Nejprve se mobil přihlašuje do nadzemních oblastí, po výjezdu ze stanice Vyšehrad opakujte stejnou operaci – tentokrát opět do podzemní části sítě. S tímto problémem se potýká i trasa B v Praze 5 a na Černém Mostě – tam jsou totiž tunelové tubusy vedeny také nad zemí a jsou prostupné pro signál.

Podle našich zkušeností však v metru číhají i další nástrahy. Už několikrát se nám i některým našim čtenářům stalo, že mobilní telefon na nástupišti metra po příchodu z povrchu ukazoval plnou sílu signálu, ale nebylo možné uskutečnit hovor ani odeslat textovou zprávu. Tímto problémem se zabýváme a budeme vás o jeho vývoji dále informovat. Zatím jsme přišli na jediné řešení, jak se v takovém případě zachovat – vypnout a zapnout telefon. Proběhne tak zcela nová registrace do sítě GSM a všechny služby opět začnou fungovat.

O pokrytí pražského metra můžeme prohlásit, že je dobré. Našim operátorům se rozhodně povedlo. Nesmíme ale zapomínat, že je před nimi ještě spousta úkolů – především doladit konfiguraci sítě GSM v metru a odstranit problémy s občasnou nemožnosti se dovolat po příchodu na nástupiště bez znovuzapnutí telefonu.

Měření jsme prováděli na třech telefonech se servisním menu (2 x Nokia 3210, 1 x Nokia 6150, kvalitu hovoru jsme měřili na Ericssonech T10 se servisním menu) a japonském přehledovém přijímači Alinco DJ-X10 ve spolupráci s Vladimírem Bílým a Bronislavem Máslem, redaktory technického webu GSMweb.cz.

Pokrytí pražského metra

		Paegas			EuroTel			Oskar
		CID	LAC	BCH	CID	LAC	BCH	CID	LAC	BCH
A	Dejvická	2798	21800	100	21699	1133	48	60151	1100	17
A	Hradčanská	2800	21800	34	21699	1133	48	60152	1100	14
A	Malostranská	2798	21800	100	21197	1133	86	60153	1000	20
A	Staroměstská	2800	21800	34	21197	1133	86	60154	1000	17
A	Můstek	2799	21800	22	21195	1133	89	60155	1000	14
A	Muzeum	2801	21800	107	21199	1133	84	60156	1000	20
A	Náměstí Míru	2800	21800	34	21298	1133	95	60161	1000	17
A	Jiřího z Poděbrad	2801	21800	107	21298	1133	95	60162	1000	14
A	Flora	2799	21800	22	21398	1133	44	60163	1000	20
A	Želivského	2807	21800	98	21398	1133	44	60164	1000	17
A	Strašnická	2807	21800	98	21099	1133	91	60165	1000	14
A	Skalka	2807	21800	98	21099	1133	91	60166	1200	20
B	Smíchovské nádraží	2808	21800	54	21591	1133	84	60231	1000	13
B	Anděl	2802	21800	104	21591	1133	84	60232	1000	19
B	Karlovo náměstí	2802	21800	104	21297	1133	44	60233	1000	16
B	Národní třída	2802	21800	104	21297	1133	44	60234	1000	13
B	Můstek	2803	21800	107	21195	1133	89	60235	1000	19
B	Náměstí Republiky	2803	21800	107	21191	1133	46	60236	1000	16
B	Florenc	2804	21800	51	21899	1133	94	60241	1000	13
B	Křižíkova	2803	21800	107	21897	1161	44	60242	1000	19
B	Invalidovna	2804	21800	51	21897	1161	44	60243	1000	16
B	Palmovka	2804	21800	51	21895	1161	95	60244	1100	13
B	Českomoravská	2808	21800	54	21999	1161	111	60245	1100	19
B	Vysočanská	2808	21800	54	21999	1161	111	60246	1100	16
C	Nádraží Holešovice	2797	21800	101	21799	1133	91	60311	1100	12
C	Vltavská	2796	21800	51	21799	1133	91	60312	1000	15
C	Florenc	2797	21800	101	21899	1133	94	60313	1000	18
C	Hlavní nádraží	2796	21800	51	21199	1133	84	60314	1000	12
C	Muzeum	2795	21800	58	21199	1133	84	60315	1000	15
C	I.P.Pavlova	2796	21800	51	21299	1133	93	60316	1000	18
C	Vyšehrad	2795	21800	58	21299	1133	93	60321	1000	12
C	Pražského povstání	2806	21800	54	21498	1133	90	60322	1200	15
C	Pankrác	2805	21800	102	21498	1133	90	60323	1200	18
C	Budějovická	2806	21800	54	21496	1133	47	60324	1200	12
C	Kačerov	2805	21800	102	21496	1133	47	60325	1200	15

LAC - číslo oblasti, CID - číslo buňky (sektoru), BCH - použitý kanál