- o neexistující radiostanici
a)"... jedinou v současné době vyráběnou a homologovanou trunkovou ruční stanici pro pásmo 80 MHz dodává firma SIMOCO (dřive PHILIPS private mobile radio) ... Docela nás naštval přístup firmy GES - neexistující stanice v nabídce, a zejména přístup úřadu pro hospodářskou soutěž, který ve svém nálezu na nejen naše protesty vůči výsledku výběrového řizení uvádí to, že když není uvedena stanice Motorola vyráběna a homologována, ještě neznamená že výrobce není schopen ji vyrobit. Tento názor je docela poučny: nejlepši způsob jak vyhrát vyběrové řízeni je vymyslet si libovolnou radiostanici, která má nejlepe s nulovym výkonem neomezený dosah..." - o zvoleném frekvenčním pásmu
- o kapacitě sítě
- o údržbě
- o metodě komunikace
- o řízení činnosti
- o návrhu sítě
- o ředitelském dopise
- o vstupu do JTS
b)"Na celém případu je ještě jeden zajímavý moment: firma GES vyhrála výběrové řízení na pilotní projekt trunkové sítě s nabídkou ručních trunkových radiostanic Motorola, které pro pásmo 80 MHz neexistují a nedá se předpokládat, že by projekt tak nepatrného významu mohl výrobce přimět k tomu, aby zmíněné stanice vyvinul a vyráběl."
a)"Zcela se ale zapomělo na skutečnost, že toto pásmo není celistvé a je děleno do dvou pásem s rozličným kanálovým odstupem 20 a 25 kHz. Další představa byla o celostátním pokrytí z vysokých lokalit i v pohraničí. Je známo že třeba v Německu se toto pásmo používá pro potřeby tzv. bezpečnostních služeb a určitě zde dojde k rušení pokud tyto žádosti vůbec projdou mezinárodní koordinací."
b)"každá síť má vlastní kmitočet (resp. Ředitelství silnic a dálnic má několik kmitočtů které se v rámci ČR používají tak, aby se jednotlivé sítě vzájemně nerušily). V rámci tohoto kmitočtu a způsobu komunikace, kdy pracovníci jednoho střediska slyší vzájemnou komunikaci všech ostatních, je kapacita sítě více než dostatečná."
"K odstavci čtvrtému - dle výše uvedeného, na realizované síti nebude dostatek kapacity, aby ji mohly sdílet jiné organizace jako jsou České dráhy. Tento argument je spíš podobný, jako byl argument Ministerstva vnitra při schvalování Matry - budou na tom komunikovat i ostatní bezpečnostní složky a složky státní správy."
"Nesmí se též zapomenout, že taková rozsáhlá sít potřebuje rychlou a dobrou údržbu - nedovedu si představit, jak toto ministerstvo dopravy chce ze svých sil organizovat. Na straně druhé existují národní operátoři, které tyto služby mohou v rámci svých stávajících sítí provádět."
"stávající sítě jsou klasické konvenční dispečerského typu, s možností
komunikace všech prostředků mezi sebou. Lhostejno zda uživatel používá
selektivní volbu nebo klasickou osvědčenou metodu "uchop mikrofon a
promluv". Potřebou zákazníka je, aby dispečer řídil provoz prostředků na území své působnosti. Radiostanice jsou vybaveny možností komunikovat na kmitočtu sousední oblasti pro případ nutnosti spolupráce. V 99.9% případů se komunikace odehrává právě zmíněnou metodou, typu "Franto bacha, stojí tady auto na krajnici...". Pro převážnou část pracovníků je docela problém manipulovat s radiostanicí, která má víc než jeden až dva ovládací prvky."
"každé středisko je natolik samostatné, že vedení rozhoduje kdy, kam,
kolik tun posypu se vysype atd. Řízení svých lidí z jiných středisek nebo
nedej bože z Prahy je za současného stavu nežádoucí, pro součinnost mezi
středisky mají vedoucí pracovníci k dispozici telefon."
"Trunková síť tak jak je navržena pro SUS má kapacitu cca 3 kanály na
základnu, tj. současně mohou probíhat tři spojení přes jednu základnu.
Požadavky stanic na spojení se v případě obsazení všech kanálů řadí do
fronty a jsou vybavovány až se kanál uvolní. Při navrhovaném pokrytí z
několika málo základnových stanic na plochu celé ČR si docela živě dovedu
představit co se stane, když začne na větší části území padat sníh a v rámci
dejme tomu kraje se bude o jednu základnu prát několik středisek údržby
silnice a dálničáři k tomu. V takovýhle případech špičkového zatížení je
navrhovaná kapacita trunkové sítě nedostatečná."
"K prvnímu odstavci - Systém MPT 1327 umožňuje datovou komunikaci prostřednictvím kontrolního kanálu s přenosovou rychlostí 1200 - 2400 bitů za sec. Přenosová kapacita kontrolního kanálu je omezena. V případě, kdy na systému bude provozováno 333 účastnických stanic (vypočítáno z požadavku SUS - 15 systémů, 5000 účastnických stanic) je kontrolní kanál dostatečně zatížen řídící komunikací a neumožní datový přenos. Přenos dat na hlasovém kanále je možný stejnou přenosovou rychlostí, ale stejně tak je možný na jakékoliv konvenční radiostanici, ale i trankové radiostanici. Meteorologické údaje se většinou snímají na pevném stanovišti, potom je nejspíš vhodnější pevné spojení s podstatně vyšší přenosovou rychlostí, případně GSM. Údaje o poloze vozidla (GPS) jsou potřeba na dispečinku příslušné SUS, nikoliv na MD. Nouzové tlačítko je zařízení radiostanice, které umožní, aby radiostanice byla v případě obsazeného systému zařazena v čekací frontě na komunikaci na první místo, proto jsem nepochopil proč o něm pan Tunkr mluví. Přenos telemetrických údajů na MD je určitě rychlejší a levnější prostřednictvím GSM a levnější z dispečinku SUS přes Internet. Veškeré údaje telemetrické i další datové půjdou určitě nejdřív na dispečink příslušné SUS."
"Při zamýšleném trunkovém systému a hustotě provozu, na pětikanálovém systému ude možno, při zátěži 80 radiostanic na kanál, povolit vstup do JTS maximálně 5-ti procentům uživatelů, tj. max. 17 radiostanic na jednom systému."
Pokud jste si někdo dosud nestačili udělat vlastní názor na celý problém, doufáme, že jsme vám dnes poskytli materiál, který by vám mohl pomoci.