Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaplatíme za 3G více než Švýcaři, Norové a Rakušané dohromady?

aktualizováno 
Český zákazník se budoucím operátorům mobilní sítě třetí generace vyplatí zhruba dvaapůlkrát lépe než Rakušan, patnáctktrát lépe než Španěl a dvacetkrát lépe než movitý Švýcar. Tak nějak uvažuje česká vláda, která za prodej licencí na provoz UMTS požaduje dvacet miliard korun. Proč je nedostane - a co to bude znamenat?
Přání české vlády získat prodejem tří licencí na provoz sítí UMTS 20 miliard korun nenachází oporu v realitě. Optimismus by totiž museli s prodávajícím sdílet i kupci, tedy tři současní operátoři sítí GSM. Pokud však lze usuzovat ze zahraničních příkladů, takového optimismu se jim nedostává.

Vládou nadiktované rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) požadovat za jednu licenci 6,7 miliardy korun přišlo paradoxně právě ve chvíli, kdy zatím prakticky neexistující sítě třetí generace prožily velmi krušný týden. Ze tří evropských trhů srovnatelných s Českou republikou přišly během několika desítek hodin tři špatné zprávy, které právě před bezbřehým optimismem ve vztahu k UMTS varují.

Nejprve se řecká vláda musela spokojit s prodejem tří licencí, i když v Aténách hodlali - stejně jako původně v Praze - prodat o jednu více. Za jednu licenci dostali Řekové v přepočtu zhruba pět miliard korun, tedy o třetinu méně, než dnes požaduje česká vláda. Srovnání Řecka a ČR přitom říká, že oba trhy jsou si podobné populací, penetrace GSM je v Řecku o třetinu vyšší (na konci roku 2000 v Řecku 56,5% oproti čekým 42,2%); v Řecku přitom cenu sice tlačily dolů geografické podmínky (relativně obtížná stavba sítě a poloha na jihovýchodě Balkánu), ale obráceným směrem zase působila o něco větší kupní síla. Zatímco průměrný Čech za rok „vytvoří“ zhruba dvěstě tisíc korun, u Řeka je tento údaj o třetinu vyšší (přepočteno právě paritou kupní síly).

Hra s ohněm

Potom přišel šok. Maďarská vláda oznámila, že zamýšlený prodej licencí pro nejbližší budoucnost ruší a odkládá na neurčito. Je to první podobné rozhodnutí nejen v postkomunistické střední a východní Evropě, ale na světě vůbec. Aby toho nebylo málo, ohlásil portugalský operátor Telecel, že netrpělivě očekávané spuštění sítě třetí generace se odkládá nejméně o dvanáct měsíců, tedy na začátek roku 2003. A právě v tu chvíli oznámil ČTÚ, že bude za licenci požadovat již zmíněných 6,7 miliardy, aby naplnil příkaz vlády získat za licence kýžených dvacet miliard.

Ze strany vlády to je hra s ohněm; pro investory (Eurotel, RadioMobil, Český Mobil) může být uvedená částka příliš silnou kávou. Srovnání s evropskými trhy totiž říká, že by měli zaplatit cenu relativně výrazně vyšší, než jakou platili jejich kolegové v drtivé většině zemí západní Evropy.

Při přepočtu hrubého domácího produktu (GDP) na obyvatele by totiž při akceptování vládního scénáře každý operátor měl zaplatit na každého teoretického potenciálního zákazníka celých padesát dolarů. To je ve srovnání s většinou západoevropských zemí hodně - v sousedním Rakousku vychází tento propočet na osmnáct a půl dolaru, ve Španělsku na čtyři a půl dolaru, v Norsku na něco málo přes tři dolary a v bohatém Švýcarsku dokonce jen dva a půl dolaru.

Euforii vystřídala skepse

Výjimku zde tvoří pouze Německo a Británie, kde držitelé licencí zaplatili 553, respektive 558 dolarů na jednoho potenciálního zákazníka, tedy více než jedenáctinásobek navrhované české ceny. Je však nutno mít na paměti, že právě v těchto dvou zemích se licence dražily zhruba před rokem, tedy ve chvíli, kdy entuziasmus ohledně vývoje sítích třetí generace a telekomunikací vůbec neznal mezí. (Právě před rokem vznikl vládní - tehdy docela reálný - dvacetimiliardový požadavek.) Operátoři, kteří zaplatili tyto horentní sumy, jsou dnes po uši zadlužení a pracně hledají všechny možné cesty, jak následné náklady snížit.

Jedním z populárních řešení je sdílení sítí, které se již mnohde připravuje (spolupracují i giganti Deutsche Telekom a British Telecom) i přes nejedno zdvižené obočí v evropských antimonopolních úřadech.

Pokud cena licence má odrážet představu o návratnosti, vypadá český vládní návrh nadsazeně. Takovému názoru ještě nahrává skutečnost, že země vyspělé západní Evropy vykazují o třetinu až pětinu vyšší penetraci GSM než Česká republika a není důvod předpokládat, že u sítí UMTS by se poměr změnil ve prospěch ČR (a dalších chudších zemí, ať již za hranicí Evropské unie nebo před ní) spíš naopak.

Řekové uspěli jen napůl

Aby vynahradila vysokou cenu, přihodila vláda kupcům jedno lákadlo - slib, že nebude prodávat původně zamýšlenou čtvrtou licenci a že si tedy stávající operátoři GSM budou moci trh UMTS rozdělit jen mezi sebou. Pokud by se licence za 6,7 miliardy neprodaly, hrozí vláda, klidně prodáme všechny čtyři licence v dražbě s vyvolávací cenou pět miliard.

A tady začíná zmiňovaná hra s ohněm. Pět miliard za jednu ze čtyř licencí jsou totiž přesně ty podmínky, které nabízeli minulý týden Řekové; ti však prodali pouze tři. Operátoři to vědí stejně dobře jako vláda. Zástupci Eurotelu, RadioMobilu ani Českého Mobilu se zatím k vládní nabídce nevyjádřili, jejich všechna dosavadní prohlášení však hovoří o maximálně 2,8 miliardy korun. I když se přičte vliv mediálního taktizování z jejich strany (formulovatelný jako „řekneme hodně málo, nakonec dáme o něco víc“), je velmi nepravděpodobné, že by se celkový výtěžek prodeje licencí k vládou požadovaným dvaceti miliardám přiblížil.

S tím korespondují i stanoviska expertů. Například analýza společnosti Wood & Company odhaduje zisk z prodeje licencí na 258 milionů dolarů, tedy asi deset miliard korun. To je pouze zhruba polovina vládního požadavku.

Vláda se sama zahnala do kouta

V pokeru o miliardy mají v tuto chvíli kupci v ruce silnější kartu než prodávající. Pro operátory totiž není nákup licencí životně důležitý, jak je vidět na příkladu z Maďarska a také z Polska, kde napřed operátoři GSM odmítli za vysoké ceny licence koupit, aby je pak dostali podstatně levněji. Vláda je ale naopak prodat musí. Oněch nešťastných dvacet miliard již totiž figuruje v příjmech letošního státního rozpočtu. Vláda, která slíbila dodat peníze, které neměla, se tak ocitla v pozici typu „každá koruna dobrá“, a tak má k odmítání případných nižších nabídek jen velmi málo prostoru.

Co se tedy může stát? Vláda je k prodeji tlačena a operátoři vědí, že proto mohou za své peníze získat více než kdykoli jindy. Vláda může například operátorům nabídnout atraktivnější licenční podmínky, aby je přiměla přijmout ceny vyšší, které původně chtěli zaplatit.

To může být pro budoucí uživatele UMTS špatná zpráva. Takto atraktivnější podmínky totiž nejspíše mohou znamenat podmínky volnější, zjednodušeně řečeno takové, které umožní operátorům poskytovat "horší" služby. Jak praví bod 6. hlavy A "Důvodů pro vyhlášení výběrového řízení", jak je zveřejnil ČTÚ: "Podmínkou účasti v obou stupních výběrového řízení bude i závazek splnit minimální rozsah základních ukazatelů (např.termín uvedení sítě do provozu a zahájení poskytovaných služeb [...]). Finanční i další podmínky účasti ve výběrovém řízení budou podrobně specifikovány při vyhlašování výběrového řízení."

Na miskách vah tak zjevně může být například rozsah pokrytí, zahájení provozu sítě nebo "další podmínky"; to není nic, z čeho by uživatel mohl mít radost. Výsledek šálivě svůdné vládní představy o dvaceti rozpočtových miliardách se tedy může snadno promítnout do podstatně méně lákavé skutečnosti: vy a já zaplatíte nějakých pět až deset miliard do státní kasy více, než jsme mohli platit; odměnou za to nám bude o něco horší UMTS, než jsme mohli mít.

Autor:


Nejčtenější

Tak bude vypadat letošní nejlevnější iPhone, zepředu připomíná desítku

Render chystaného LCD iPhonu s 6,1palcovým panelem ve společnosti menšího...

Uvedení nových iPhonů se blíží, jejich oficiální odhalení proběhne už za dva měsíce. Víme, že budou tři a alespoň z...

Blesková krádež. Zloději za 30 sekund vybílili obchod Applu

Blesková krádež v kalifornském Apple Storu

Skupina mužů za méně než minutu vykradla před očima zákazníků i personálu obchod Apple Store v kalifornském Fresnu....



Xiaomi pokračuje v dumpingových akcích. Redmi S2 bude za 300 korun

Nová prodejna mobilů v Olomouci přilákala stovky lidí

Agresivní marketing čínské značky v Česku pokračuje. Xiaomi otevírá třetí obchod a tradičně první den nabízí produkty s...

Novinka za 975 korun nahradí smartphone a nepotřebuje dotykový displej

JioPhone 2

Obyčejné mobily nejsou mrtvé. Právě naopak. Jestliže prodeje smartphonů stagnují, nebo na některých trzích dokonce...

Jeden z nejočekávanějších mobilů roku. Nokia 8110 je chytrá jen trochu

Nokia 8110 4G

Retro model Nokia 8110 4G je možná jedním z nejočekávanějších mobilů letošního roku. V Česku se začal prodávat počátkem...

Další z rubriky

Módní doplněk budoucnosti? Smartphone se připne do držáku na kotníku

Kotníkový držák na smartphone na módní přehlídce v Paříží

Novým přírůstkem ke smartphonovým doplňkům je držák mobilu na kotník, který ukázal pařížský módní dům Maison Margiela....

Na klávesnici od Googlu můžete mít jen dva znaky. Tečku a čárku

Klávesnice od Googlu bude umět i moresovku

Google oznámil, že jeho softwarová klávesnice Gboard bude podporovat psaní pomocí Morseovy abecedy. A to jak na...

Blesková krádež. Zloději za 30 sekund vybílili obchod Applu

Blesková krádež v kalifornském Apple Storu

Skupina mužů za méně než minutu vykradla před očima zákazníků i personálu obchod Apple Store v kalifornském Fresnu....

Najdete na iDNES.cz