Zábavný moped aneb Alcatel OT 511 po půl roce ostrého provozu

  • 29
Čtenář Mobil.cz Andrej Novik se s námi podělí o své půlroční zkušenosti s Alcatelem 511. Článek je podrobný, pěkný a především je psán z praktického pohledu na věc. Kdo o Alcatelu uvažujete, dozvíte se zde řadu praktických postřehů, které recenze ani nemusí obsahovat.

Jsem průměrný uživatel mobilních technologií, s průměrným stálým platem a věkem nad 25 let. Delší dobu jsem využíval naprosto průměrných, nezábavných a spolehlivých telefonů jako např. NOKIA 5110. A právě jejich nezábavnost mě přiměla k tomu, abych se poohlédl po něčem veselejším. Jedním z průkopníků tzv. entertainment neboli stylových a zábavných telefonů, jak se jim někdy říká, byl aluminiový střízlík Alcatel 511. Co mi nabízel za alternativy k staré dobré (a přeci jenom 170 g těžké Nokii) a co na mě „zabralo“?

Alcatel OT 511 se shora

Jako první telefon na českém trhu přišel s vícehlasým vyzváněním. V oné kritické době (tj. když jsem se rozhodoval, za co utratím svých těžce našetřených pár tisícovek – říjen 2001) byl nejlehčím přístrojem na českém trhu (75 gramů včetně Li Ion baterie).
Integrovaná anténa je samozřejmostí. Příjemný vzhled (věc názoru, ale mě se opravdu líbí, snad až na ty ošklivé zdířky pro připojení bondovky a nabíječky v levém horním rohu nad displejem. Někdy mi připomínají jablko s červem, ale koneckonců, když se vám to nelíbí, tak se dívejte na pravý bok – ten je bez poskvrny). Přední kryt z hliníků podvědomě evokoval pocit bytelnosti. Hlasový záznamník na tři minuty. Tři (dle recenzí zábavné) hry. Vibrace. Malé rozměry (97 x 42 x 20 mm). Podpora rozšířených textových zpráv (EMS). A především (samozřejmě) cena. Byť se před půlrokem prodával tento telefon za 10 000 Kč, vždy se našel nějaký obchodník, který rozdělal předplacenou sadu a prodal samostatný telefon o něco levněji. To byl i můj případ. Za 7 000 Kč, které jsem za Alcatel 511 zaplatil, jsem myslím obdržel slušný poměr cena/výkon.

Jaké vymoženosti, popř. jejich absence na mě neměly žádný vliv při rozhodování (a troufám si říci, že nemají ani na ostatní soukmenovce z „naší cílové skupiny“ uživatelů stylově-zábavných telefonů): telefon nepropojíte s počítačem. Tedy alespoň bez toho, abyste se mu podívali šroubovákem pod sukénku, čímž byste ovšem přišli o záruku: chybí infraport, bluetooth, HSCSD …. Nu co, zas tak „zaměstnaný“ nejsem, abych se musel ve vlaku připojovat k internetu, a těch 8 hodin, co vhlížím do počítače a internetu v práci mi, docela stačí. Můžete si vybrat ze tří barevných provedení (červený, modrý a černý bok), ale jenom jednou - při nákupu telefonu. Tedy nic pro zavilé měniče krytů.

Co by mě potěšilo? GPRS, interní paměť telefonních čísel a kalendář. Tyto funkce chybí, prostě chybí, no. (Ta nutnost GPRS je trochu v rozporu s předchozím autorovým tvrzením, ale budiž. Pozn.red.)

Pěkně po pořádku

První, co uděláte, poté co se stanete majitelem nového zábavného telefonu, je, že si přehrajete melodie. Tzv. polyfonní vyzvánění bylo velkým trumfem tohoto přístroje a sázkou na správnou kartu (důkazem pro to budiž rostoucí počet nových modelů, které vícehlasé vyzvánění podporují). V telefonu je standardně 31 melodií, z nichž je přibližně polovina vícehlasých. A je si z čeho vybrat. Současně může hrát až sedm nástrojů, takže při příchozím volání máte pocit, že posloucháte tranzistorák. Nejvíce ovšem oceňuji možnost nahrát si jakýkoli externí zvuk a ten později použít jako zvonění. Abych byl konkrétnější: nic mě po ránu nedokáže lépe vzbudit než hlášení: „Vstávej, lemro!“, které jsem si do telefonu sám nahrál. Od EMS jsem očekával, že budu moci posílat zvuky, tedy i zvuky, které si nahraji do záznamníku. Ovšem zde jsem naletěl. S tělem textové zprávy můžete sice poslat i zvuk či obrázek, ovšem pouze jeden z předdefinovaných od výrobce. Dlouho jsem se s tímto smutným faktem nemohl vyrovnat, proto prosím všechny, kdož by snad přišli na to, jak toho dosáhnout u Alcatelu 511, nechť mi dají vědět. Tato prosba není zcela bezdůvodná, protože Alcatel je výrobce-tajnůstkář a některé funkce před uživateli důmyslně ukrývá.

Na stojánku 2Zmínil jsem již v úvodu, že Alcatelu 511 chybí interní paměť telefonních čísel, což považuji za velké mínus. Současně s tím chybí i interní paměť na SMS, a věřte mi, že paměť na SIM kartě na 10 SMS je pro zamilovaného skorotřicátníka věru málo. Leč pro tento účel lze využít možnosti „Moje předdefinované“ v položce „zprávy“: prostě si jako předdefinovanou SMS uložíte tolik příchozích zpráv, kolik paměť telefonu unese (odhady se různí, prý to ale může být až 400 SMS), slušné ne? Ovšem o této možnosti se v manuálu nedočtete. Naopak se tam dočtete o FM Radiu, které prý můžete na Alcatelu 511 poslouchat: nevěřte manuálům. Dle tvrzení prodejců mělo být rádio dodáváno spolu se speciální bondovkou, ovšem tato se v lepším případě nedováží do ČR, a v horším případě se nevyrábí vůbec. (Nevyrábí se vůbec. Pozn.red.)

Telefon má samozřejmě také skladatele, i když pouze jednohlasého. Nicméně můžete si vybrat nástroj, který použijete: klavír, xylofon, kytara, basová kytara, smyčce. A co je vůbec nejlepší? Funkce „skladatel“ vám nabídne běžnou notovou osnovu, do které zapisujete běžné notové značky (samozřejmě pomocí klávesnice). Umožňuje také měnit tempo (lento, andante, allegro). Osobně považuji skladatele za velice zdařilou vymoženost a klidně bych se nerozpakoval jej zařadit mezi hry jako čtvrtou položku, neboť muzikantovi – amatérovi skýtá nejednu minutu potěšení (již méně asi jeho okolí).

Hry jsou v telefonu tři: jedna klasická střílečka. Letíte vesmírem a vaším úkolem je vše postřílet a přežít. Osobně jsem si ji zahrál asi pětkrát a od té doby nikdy. Prostředí se totiž skoro vůbec nemění, tudíž vás hra po chvíli přestane bavit. Druhá hra je arkáda, povědomá pamětníkům zašlé slávy 80. let. Skáčete po žebřících, sbíráte klíče, vyhýbáte se všepožírajícím příšerám a kopete pro ně jámy. Kdyby další levely (úrovně hry) byly alespoň trochu odlišné, možná bych ji byl hrál o něco častěji. Ale takhle – nuda. Jako nejzajímavější se mi jeví třetí hra - klasické piškvorky. Sice žádna důmyslná grafika, ale ta hra opravu baví. Srovnám-li tedy položku her s konkurenty ze stáje Nokia (např. 3310) a jejich „hvězdnou střílečkou“, pak musím uznat, že se v tomto ohledu Alcatel moc nevytáhl. Snad vůbec nejzábavnější jsou na hrách zvuky. Spadnete-li ve hře do jámy, ozve se: „………!“ (představte si, jak byste asi křičeli při pádu do Macochy). Na druhou stranu je třeba zmínit, že zvuky jsou velký žrout baterie. Výrobce uvádí, že s Li Ion baterií Alcatelu 511 vydržíte být na příjmu asi 280 hodin a telefonovat můžete 360 minut. Hrajete-li hry, což je u tohoto druhu telefonů poměrně důležitá věc, vydrží vám baterie tak na cestu z Prahy do Ostravy vlakem (asi 5 hodin). Budete-li však telefon používat opravdu jenom k tak seriozním a nudným věcem, jako je telefonování (cca 20-30 minut denně bez vypínání na noc), můžete s telefonem v klidu vyrazit na prodloužený víkend do pralesa beze strachu.

Již jsem zmínil hlasový záznamník, který pojme maximálně tři minuty záznamu (celkem, tj. třeba 3 minutové Pohled na Alcatel OT 511 ze předuzáznamy, nebo 6 záznamů třicetivteřinových atd.). Kvalita záznamu je vcelku dobrá, byť pro koncertní „live“ nahrávku vaší oblíbené metalové kapely přeci jenom nestačí. V takovém případě uslyšíte jenom šum. Tip pro podezřívavé: zajděte si s přáteli do vašeho oblíbeného hostince, nechte telefon na stole, nenápadně zapněte záznamník a odejděte na tři minuty ven. Poté se vraťte, přehrajte si záznam a hledejte si nové přátele… Kdo by si snad myslel, že záznamník lze použít k jiným účelům, jako je např. záznam probíhajícího hovoru (asi to znáte: ….nejdřív doprava, pak rovně, třetí doleva, potom prudce doprava….), mýlí se (anebo to před námi výrobce opět důmyslně skryl). To prostě nejde a je to velká škoda.

Tento nedostatek mírně kompenzuje zabudovaný hlasitý odposlech. Reproduktor je opravdu kvalitní a tudíž i při „túrování“ Škody 105 do kopce můžete této funkce využít jako předepsaného hands-free.

Kryt není z plastu

Alcatel 511 je jedním z mála telefonů, jehož kryt není z plastu (byť jenom ten přední). „Budoucnost patří Aluminiu!“- hlásal Jára Cimrman a tento jeho výrok využil Alcatel i pro svou reklamní kampaň. Hliníkový přední kryt vypadá opravdu efektně a údajně má telefonistu ochránit i před zákeřným vyzařováním. Tuto skutečnost posoudit nemohu, co však vím jistě, je, že nezvyklý materiál spolu s malými rozměry vzbuzuje nebývalý zájem okolí, a to zejména okolí něžného. Slícování jednotlivých dílů je provedeno velice dobře (alespoň u toho mého kusu), takže ani po půl roce nic nevrže a neskřípe. Hliník ale neskýtá jenom výhody. Jak známo aluminium je poměrně měkký materiál, tudíž sebemenší pád (kterému se asi žádný telefon nevyhne) na něm zanechává ošklivé stopy, subjektivně měřeno: tvrdý plast vydrží o něco víc než měkký hliník.

Hlavním ovládacím prvkem je třísměrné kurzorové tlačítko, označené jako OK. Pohybem nahoru a dolu se pohybujete v seznamu, zatlačením dolu potvrzujete volbu. Na tento ovládací prvek jsem slyšel mnoho nářků. Prý funguje špatně nebo dokonce vůbec. Trochu pravdy na tom bude, protože přinutit tlačítko, aby vybralo ze seznamu osobu, kterou chci já, je někdy nadlidský úkol. Jindy zase, v domnění že přesouvám kurzor dolů, dojde k potvrzení volby. POZOR: tento drobný neduh telefonu se vám může stát osudným! Uvažte, že by se Vaše manželka a milenka (manžel a milenec) jmenovali podobně, např. Markéta a Milena, nebo Marek a Mikuláš. Chcete poslat zprávu následujícího znění: „Žena už je konečně fuč, přijď miláčku!“ Tuto zprávu chcete odeslat na jméno Milena, avšak váš kurzor uvízne na jméně Markéta. Chcete kurzor přesunout o něco níže. Místo vámi promyšleného pohybu dolu na položku Milena však dojde k svévolnému odeslání této SMSky na telefon vaší žárlivé životní družky Markéty.

Práce se seznamem patří k temným stránkám tohoto telefonu. Nejenže nemá interní seznam, ale navíc práce se Alcatel OT 511 z bokuseznamem na kartě je příšerně pomalá. Průměrná doba odezvy je cca 5-6 vteřin. Když má telefon špatnou náladu, postačí doba, než se vám na displeji objeví nějaký kontakt z telefonního seznamu na to, abyste si postavili vodu na kafe a zapálili cigaretu. Horor. Ke každému kontaktu můžete přiřadit tři různá čísla. Kontakt pak můžete klasifikovat zvoněním jako osobní, pracovní nebo jiný. Telefon vám také umožní hlasem vytáčet až 50 jmen, což je docela legrace. Vysvětlím proč. Jako nadšený novopečený majitel stylové 511ky jsem přiřadil asi 25 jménům hlasové vytáčení. Potíž je ovšem v tom, že většina jmen má podobný počet slabik (2-3) a i moje intonace je většinou podobná. Chcete-li tedy hlasem vytočit Milenu, klidně se může stát, že se vám ozve Markéta. Z vlastní zkušenosti doporučuji uložit pouze 2-3 nejčastěji vytáčená jména. Při vyšším počtu se z hlasového vytáčení stává ruská ruleta.

Psaní SMS na tomto telefonu také nevyniká závratnou rychlostí. Alcatel 511 mě donutil, abych SMSky raději posílal z internetu nebo volal. Hlavně nepsat. Práce je pomalá. Inteligentní vkládání textu Zi mě osobně moc nepomohlo. Odhaduji, že úspěšnost při psaní se bude pohybovat pod 20 %, což není moc. Na druhou stranu slovník můžete „učit“ vkládáním nových výrazů. Vyžaduje to ovšem hodně trpělivosti, a tu já nemám. Máte-li rozepsán text milostné SMSky a delší dobu (asi 50 vteřin) hledáte to pravé slovo, které by vystihlo vaše city, může se vám stát, že přijdete o zprávu zcela. Po uplynutí této doby se totiž telefon samovolně přepne do základního stavu. Také nevím, jestli lze za výhodu považovat automatické ukládání odeslaných zpráv v případě, že telefon nemá interní paměť na SMSky (tedy kromě té „druhotné“, viz výše). Neustále vás to nutí se po odeslání každé SMS vracet do položky „zprávy“ a mazat a mazat. V opačném případě se vám brzy zaplní paměť na kartě a už žádnou SMSku nedostanete.

Displej je šestiřádkový (pro psaní SMS máte řádky tři). Je velice dobře čitelný a myslím, že mu není co vytknout (snad jen že není barevný…). Lidé s horším zrakem mohou také využít funkce Zoom, která zvětší velikost písma.

Velkou předností tohoto telefonu je možnost zasílání vyzvánění (a to včetně polyfonních!) a obrázků z internetu z adresy http://www.alcatelclan.cz pomocí EMS zpráv. Odeslání EMS stojí od 46 do 92 korun, po zaregistrování pak polovinu. Ze svého počítače připojeného k síti si tak můžete pomocí této služby poslat na displej svého Alcatelu 511 (ale i jiných telefonů podporujících EMS) např. fotografii oblíbeného herce, psa, kočky, manžela, milenky atd. Jedinou podmínkou je velikost výchozího obrázku, která nesmí přesáhnout 20 Kb. Tip: nechte si poslat známou znělku ze seriálu „30 případů majora Zemana“. Na Alcatelu 511 zní opravdu hodnověrně.

Telefon obsahuje samozřejmě celou řadu dalších funkcí: inteligentní vibrace, wap 1.2, SIM Toolkit, budík, datum, připomínač, kalkulačku, konvertor měn. Všechny fungují přesně tak, jak mají. Nic víc – nic míň. Příjem signálu je dnes v našich podmínkách skoro všude dobrý a Alcatel 511 přijímá (subjektivně měřeno) stejně dobře jako ostatní telefony této cenové úrovně.

Jsem tedy spokojen?

Před nedávnem jsem nechtěně podrobil Alcatel 511 náročnému testu, kdy jsem do něj vylil asi 2 dcl plzeňského piva. I přes okamžité sušení mi úspěšně zoxidovala klávesnice a telefon po nějakou dobu nešel vůbec. Nyní až na jedno tlačítko opět funguje, ale předpokládám, že jeho život již nebude dlouhý. Až můj „Alkáč“ odejde do mobilního nebe, budu se muset poohlédnout po novém přístroji. Mám si opět koupit 511ku? Asi počkám do podzimu, kdy se má u nás (snad) objevit Alcatel 512, který se od 511 bude odlišovat modrým podsvícením displeje a především – interním seznamem. Doufejme, že práce se seznamem se tak urychlí. Jestliže zůstane stejně rychlá – tj. rychlá jako moped, budu se muset podívat po jiné, rychlejší značce.
Andrej Novik

(Recenzi telefonu Alcatel 511 najdete zde.)