Podle časopisu Time jsou v Iráku velmi nebezpečné i mudžáhedínské hymny jako vyzváněcí tóny na telefonech. To je totiž oblíbená praxe mezi sympatizanty sunnitských rebelů.
Život v dnešním Iráku není jednoduchý. Znepřátelená etnika stále neuznávají vládu, a proto Iráčané hledají cesty, jak měnit identitu podle situace. Nesprávné jméno, akcent a nebo mít politicky nevhodné zvonění je může stát život.
"Je to příznačné pro život v Bagdádu dnešních dní. Znaky příslušnosti k té či oné skupině vás mohou stát život," uvedl ve své reportáži americký časopis Time.
Šiité a Sunnité mají plno společných zvyků, a tak mají problémy se rozlišit. Zabijáci tak spoléhají na primitivní způsob - vybírají si oběti na základě křestních jmen, která jsou pro většinu Iráčanů znakem víry.
Webové stránky Iraqi League nabízí návody pro přežití pro lidi na nepřátelských liniích. Najdete tam detailní tipy, jak se mohou Sunnité vydávat za Šíity, jak se modlit na veřejných místech (existují malé rozdíly mezi pozicemi těla) nebo jak se přiblížit jihoiráckému akcentu (většina jižanů jsou Šíité).
Terorismu se bojí hlavně na letištích
Do vězení se kvůli vyzvánění dostala mladá singapurská dívka. Na mezinárodním letišti v čínském Guangzou Baiyunu upoutalo zaměstnance bezpečnostní agentury bizarní vyzvánění jejího mobilního telefonu.
Když se jí z kabelky začal ozývat temný hlas se slovy: "Jsem terorista", ochranka rázem ztratila smysl pro humor a musela vyzvánění ze svého telefonu vymazat. - více zde.
V Asii nejsou na podobné žerty zvědaví, zvlášť po výbuších v turistických hotelech na Bali a v Indonésii. Na tamních letištích vás upozorňují letáky, varující právě před takovýmito vtipy.
Od vtipu přes násilí po neslyšitelné zvonění
V Jihoafrické republice se extremistická hnutí snaží rozbít soužití původních obyvatel s přistěhovalci. Mezi obyvateli začalo kolovat vyzvánění popisující násilí proti původním obyvatelům.
Vyzvánění nenabízí oficiálně žádná firma, a tak se šíří především pomocí Bluetooth. Úřady se ale obávají toho, že by mohlo podnítit pouliční nepokoje. Podobně byl po České republice šířen Hitlerův norimberský projev. Video s nezaměnitelnou rétorikou kolovalo jako multimediální zpráva.
Extremistická hnutí však tento propagační kanál příliš nevyužívají. "Zkouší to, nicméně u nás to není příliš rozšířené," říká Martin Bastl z katedry politologie brněnské Fakulty sociálních studií. Podle Bastla představuje vyzvánění v kontextu dalších aktivit, jako jsou tiskoviny nebo audionahrávky, spíše okrajový problém.
Nezvyklé vyzváněcí tóny přitom nejsou v poslední době výjimkou. Kromě úsměvných hlášek lze na internetu narazit i na vyzvánění, které slyší jen děti a teenageři. - více zde
