Více než trojnásobnou cenu ospravedlňuje použití exkluzivních materiálů. Kovové prvky jsou potaženy vrstvou osmnáctikarátového zlata, zadní kryt baterie má povrch z kůže a klávesa pro vstup do menu je ze safírového krystalu.
Oro je k dispozici ve dvou barevných verzích, kdy vždy zlaté kovové prvky doplňuje buď bílá barva a krémová kůže, nebo černé plasty a černý kožený kryt baterie.
Už na papíře tak budí Nokia Oro poměrně kontroverzní pocity. V reálu není situace o nic lepší. Oro je jednoduše telefon, který nebude vyhovovat vkusu kdekoho. Je určen spíše pro ty, kteří mají rádi lesklá, drahá pozlátka. Ničím jiným totiž Oro ve skutečnosti není. Funkčně se nijak neliší od C7, Nokia jenom barvě telefonů přizpůsobila i barvu uživatelského prostředí stárnoucího symbianu, který je v aktuální verzi Anna.
I kvalita mechanického zpracování se dá zcela srovnat s C7, konstrukčně se liší jen provedení zadního krytu, který u Oro zabírá větší plochu.
Z levého boku zmizel proprietární nabíjecí konektor, telefon se nabíjí už pouze přes microUSB, jak je dnes obvyklé. K dispozici jsme měli pouze prototypy telefonů, které neměly zcela finální zpracování. Na fotografiích tak můžete vidět, že kryt baterie zcela přesně nelícuje. U finálních kousků by měl tento problém odpadnout.
I když přihlédneme k tomu, že zpracování není finální, nemáme z Oro pocity, které bychom očekávali od luxusního telefonu. Nokia se možná modelem Oro snažila navázat na tradici luxusní řady 8xxx, jejímiž posledními představiteli byly modely 8600 Luna a série 8800 Arte, včetně speciálních edic Saphire Arte, Carbon Arte a Gold Arte.
V našich očích ale právě tyto telefony zůstávají těmi pravými luxusními nokiemi a firma by měla popřemýšlet o obnovení jejich tradice. Ačkoli se ani tyto nokie rozhodně nelíbily každému, byly to svébytné a exkluzivní modely kompletně postavené ze špičkových materiálů. Chirurgicky přesný chod a kovový zvuk vysouvacího mechanismu modelu Arte si pamatujeme dodnes. Ve srovnání s tím je Oro opravdu pouze chabá náhražka.
