Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vystřízlivění v satelitních komunikacích

aktualizováno 
Jak se daří satelitní síti Iridium? Na rovinu - není to žádná velká sláva. Pojďme se podívat, jak je na tom nyní.
aneb Iridium na hraně úpadku

Začalo to již počátkem tohoto roku. Satelitní síť Iridium, společný podnik Motoroly a společností Otelo (německá telekomunikační firma) a Sprint (americký telekomunikační gigant) se dostal do prvních vážných problémů. Za první čtvrtletí dosáhla společnost obratu 1,45 milionů USD při ztrátě přesáhující 550 mil. USD. Do konce prvního čtvrtletí 1999 dokázala satelitní služba Iridia získat pouhých 10 294 uživatelů. To jsou skutečně hrozivé údaje, uvědomíme-li si, že financování celého projektu již přišlo firmu na 5 miliard dolarů a životnost satelitního systému je pouhých 5 až 7 let. Již tehdy se objevovala nejrůznější srovnání, například s německou privátní sítí mobilních telefonů GSM D2-Privat, jejíž výstavba přišla na polovinu, navíc rozdělenou na období tří let. Během tohoto období již byla německá síť provozována a investice průběžně spláceny. Dnes má síť D2-Privat 5 milionů klientů.

Vývoj kurzu akcií společnosti Iridium

V březnu rezignoval finanční ředitel Iridia Roy Grant. Měsíc později, poté, co navíc klesla cena akcií na 1,5625 USD, tedy o 75% z jejich maxima loni v květnu, jej následoval i dosavadní CEO Edward Staiano. Investoři povolili Iridiu odklad splácení dluhu ve výši 800 miliónů dolarů, avšak stanovili společnosti nové podmínky: dosažení příjmů z prodeje ve výši 4 miliónů dolarů, celkového obratu 30 miliónů dolarů a získání 52 tisíc platících zákazníků do konce května. S nástupem nového CEO Johna Richardsona začala rozsáhlá reorganizace a propouštění. Ve snaze dosáhnout požadovaných výsledků oznámila společnost radikální změnu obchodní politiky. Původně byl marketing zaměřen na mezinárodně cestující obchodníky; nová strategie ohlášená 21. června stanovuje jako priority letecký průmysl, zemědělství, záchranáře, lesnictví, státní sektor, námořnictví a armádu. S platností od července společnost rovněž snížila ceny služeb o 65% a zavedla nové konstantní sazby pro mezinárodní hovory. Dodavatelé telefonních přístrojů, Motorola a Kyocera, navíc výrazně redukovali ceny svých přístrojů.

Červnový cíl obratu 40 miliónů dolarů a 52 tisíc platících zákazníků se však společnosti nepodařilo splnit. Do dnešního dne má Iridium pouhých 20 tisíc zákazníků. Iridium získalo třetí prodloužení termínu pro splnění podmínek úvěru; termín byl stanoven na 11. srpen.

V polovině června Iridium odstoupilo od zamýšlené koupě společnosti Claircom Communications Group, poskytovatele telekomunikačních služeb v letecké dopravě. Tento kontrakt se měl uskutečnit za 65 miliónů dolarů. V červnu také Motorola, vlastník největšího podíl v Iridiu ve výši 18% a garant 2,2 miliardy USD úvěrů, prohlásila, že neposkytne Iridiu žádné další peníze, pokud ostatní investoři neučiní totéž. Podobné vyhlášení zveřejnil i Lockheed Martin Corp, vlastník 1% Iridia.

V červenci se situace vyostřila. Patnáctého července se Iridiu nepodařilo zaplatit splátku ve výši 90 miliónů dolarů u dluhopisu v hodnotě 1,45 miliardy a společnost požádala o 30denní odklad. Ve zprávě uveřejněné minulé úterý posiluje banka Chase Manhatan svou vyjednávací pozici prohlášením úvěru ve výši 800 miliónů dolarů za úvěr v prodlení. Chase také prohlásila, že Iridium je povinno požadovat od Motoroly, která je jeho největším investorem, záruky ve výši 300 miliónů dolarů jako garanci dluhu. Zmíněný úvěr byl zorganizován společnostmi Chase a Barclays a podílí se na něm skupina 23 bank a institucionárních investorů.

Společnost se nyní snaží získat souhlas investorů s restrukturalizací úvěrů. Držitelé dluhopisů Iridia nedávno zamítli návrh společnosti na výměnu svých investic za 25% restrukturalizovaného Iridia. Jednání však pokračují a souhlas s některou fornou restrukturalizace bude nakonec pravděpodobně dosažen - alternativou by byla likvidace, při které by investoři přišli o většinu svých peněz. V pátek Motorola oznámila druhý návrh finanční restrukturalizace společnosti. Ta by měla na investory následující dopady:

  1. Držitelé bondů (dluhopisů), kteří vlastní 1,45 miliardy USD, by vyměnili 2/3 svých investic za akcie v restrukturalizovaném Iridiu. Celkově by získali až 44% podíl v nové společnosti.
  2. Motorola, která dnes vlastní 18% společnosti a zaručila se za 2,2 miliardy úvěrů, by získala 25% podíl za garantování dalších 400 miliónů dolarů nutných pro provoz.
  3. Zbytek bude vlastněn investory a současnými akcionáři Iridium World Communications, Ltd., veřejně obchodovanou částí Iridia. V důsledku tohoto kroku se sníží jejich podíl na společnosti ze současných 14 na zhruba 4 procenta.

 

V těchto dnech má Iridium pouze 20 tisíc předplatitelů - to je o řád méně než původně plánovaných 500 tisíc a necelá polovina ze stanovených 52 tisíc. Obchodní partneři Iridia nedokázali prodat službu v těch oblastech, kde jsou satelitní služby nejvíce zapotřebí, zejména v odlehlých oblastech Jižní Ameriky, Ruska, Asie, Afriky a východní Evropy. V těchto místech neexistují bezdrátové telekomunikační služby, které by mohli využívat těžaři a jiní průmysloví pracovníci.

Problémy Iridia se odrážejí v satelitním průmyslu jako celku. Společnost ICO Global communications, plánující satelitní telefonní systém, který by měl konkurovat Iridiu, nedokázala získat 500 miliónů USD veřejným úpisem, přestože dvakrát prodloužila termín uzávěrky. Boeing pro změnu odožil své plány k nákupu kontrolního balíku akcií ve společnosti Ellipso, další společnosti plánující satelitní telefonní systém.

Kde hledat příčiny?

Nevýhodné rozložení splátek je obecným problémem satelitních komunikací, které si jako jednu z hlavních předností kladou celosvětovou dostupnost služby již v okamžiku zahájení služby (neboť globální dostupnost služby je jejich podstatným marketingovým argumentem). Pokulhává tedy finanční srovnání s pozemními mobilními službami: nelze budovat síž postupně a "zahušťovat" základnové stanice až ve chvíli, kdy přestává v daném místě stačit jejich kapacita. Co ovšem autoři projektu Iridium nepředpokládali, a co je zklamáním pro všechny účastníky projektu, je velmi nízký počet zákazníků i nyní, ve chvíli, kdy se již očekával masový náběh služby.

Yenn telefonuje z IridiaPříčinu potíží Iridia je možno spatřovat ve velmi pragmatické rovině: v konkurenceschopnosti služby. Přece jen se v této chvíli najde jen málo zákazníků (přesněji řečeno právě těch 20 tisíc), kteří jsou ochotni si zakoupit přístroj za 1000 USD (původně stál 3 tisíce) a za minutu hovorného pak platit 3 USD (původně 7 USD). Takové ceny jsou prostě nereálné - je možné si je představit v případě typických "modelových" zákazníků Iridia, tedy pilotů letadel, námořníků plavících se přes oceán, pracovníků těžních plošin a montérů v odlehlých částech světa; nikoliv však pro běžné obchodní používání. I když ale sečteme všechny zmíněné skupiny (a přidáme k nim třeba i polární badatele), jako zákaznická báze je tato skupina pořád ještě příliš malá, než aby mohla splatit tak obrovskou investici. Tuto skupinu tedy potřebujeme ještě dále rozšířit; tehdy si ale musíme vzít za cíl obecné použití satelitních telefonů v komerčních organizacích.

Bohužel, za dobu existence projektu (koncept byl stanoven roku 1987) se v oboru mobilní komunikace mnohé změnilo. Změny nastaly jak v ceně a kvalitě mobilních buňkových služeb, tak i v jejich celosvětové dostupnosti a vzájemném roamingu. To snižuje hlavní konkurenční výhodu satelitní komunikace, kterou je celosvětová dostupnost služby a dosažitelnost zákazníka pod jediným telefonním číslem. Na všech místech, kde se dnes obchod provozuje a dojednává (velká světová města), jsou totiž v této chvíli v provozu dostatečně kapacitní mobilní sítě. Mezi těmito sítěmi navíc funguje vzájemný roaming, takže jejich uživatel stejně může celosvětově používat své telefonní číslo a nepotřebuje sahat ke službě satelitní. Stávající mobilní celulární sítě tedy nabízejí stejnou službu jako satelitní telefonie, ale za řádově nižší cenu. Uživatel Iridia nezíská nic navíc; lodí se už přes oceány za obchodem necestuje, v letadle je telefonování z bezpečnostních důvodů zakázáno (z jiných než zabudovaných přístrojů), a všude tam, kam se uživatel letecky dostane, má již stejně delší dobu k dispozici svůj mobilní telefon. Nelze počítat ani s módním prvkem rozhodování: telefon Iridium je v této chvíli oproti klasickým mobilním telefonům 4x těžší (váží přes 400g), podstatně větší, dosud nenabízí datové služby a nelze s ním volat z kanceláře.

Pragmaticky vzato tak představuje satelitní mobilní komunikace nižší užitnou hodnotu pro zákazníka: služby jsou cca 10x dražší, přístroje několikanásobně těžší a datové služby prozatím zcela chybí. I po jejich zavedení (které se plánuje letos) si ale nemyslím, že se přenos o rychlosti 2400 bps stane při uvedených stále ještě vysokých cenách za minutu spojení velkým hitem trhu. Telefony navíc musí mít přímý výhled na družici, což dále znesnadňuje jejich použití ve zmíněné zákaznické skupině. Lze tedy uskutečnit hovor z vrcholu Mont Everestu, nikoliv však již z kanceláře, automobilu, a dokonce ani z ulice, pokud je rámovaná vyššími stavbami.

Kde se stala chyba? Satelitní telefonie trpí běžnými dětskými nemocemi každé nové technologie. Jde dosud nevyzkoušeným směrem (až se tento projekt bude realizovat podruhé nebo potřetí, jistě bude stát již mnohem nižší náklady); vzhledem k tomu, že se jedná o první projekt tohoto druhu, není odzkoušen optimální marketing a stanovena cílová zákaznická skupina (není nic horšího, než marketingovou strategii za pochodu měnit a získat tak punc neúspěšnosti a neprofesionality). Neexistují rovněž relevantní zkušenosti ze správného nastavení počátečních cen. Zkušenosti z oblasti mobilních telefonů zde nejsou přímo využitelné, neboť jde o zcela jinou technologii i trh. Vyžadované prvotní investiční náklady jsou zákonitě vyšší než u GSM a časově méně příznivě rozložené - oproti pozemní buňkové síti, která se dá budovat postupně a za provozu, musí být satelitní síť již v okamžiku spuštění kompletní. Další problém je s délkou projektu:

Každý rok znamená v oblasti komunikací hodně; každý rok zpoždění již rozjetého projektu pak uškodí dvojnásobně. Projekt Iridium se začal plánovat před více než deseti lety a v průběhu realizace získal dvouleté zpoždění (síť Iridium měla být v provozu od roku 1996; byla však spuštěna až koncem roku 1988). V době plánování projektu však byla zcela jiná situace na trhu komunikací než dnes; zejména nikdo nemohl očekávat tak silnou, masovou a tedy levnou konkurenci mobilních telefonů v devadesátých létech, stejně jako jejich globální roaming zajišťující globální telekomunikační služby prostřednictvím pozemních, a tedy podstatně levnějších technologií. Nabízí se paralela se situací, ve které by před osmi lety někdo naplánoval osm let trvající vývoj superpočítače. Takto rozsáhlý a ambiciózní projekt by zákonitě také získal zpoždění; v okamžiku dokončení projektu by pak nešťastný vizionář zjistil, že v této chvíli již není pro jeho superpočítač na trhu místo, neboť podobného výkonu mohou dosáhnout běžná a mnohem levnější stolní PC...

Výsledky sítě Iridium jsou sice zklamáním, nejsou ale zase až tak zásadním překvapením. V oblasti s dramaticky rychlým technologickým i tržním vývojem, jako je oblast telekomunikací, se musí firmy neustále učit novým a novým věcem. Těžkosti jedněch otevírají cestu dalším, kteří se na trh satelitní komunikace teprve připravují. Ti už to budou mít jednodušší. Již dnes se objevuje názor, že problémy Iridia byly způsobeny špatnou realizací, nikoli špatnou myšlenkou. Konečně, uvidíme brzy. Další na řadě je Globalstar Telecommunications, podporovaná Loral Space & Communications. Svoji satelitní telefonní službu chce spustit v září.

Autor:




Nejčtenější

Honor 6A
Nenápadný premiant nižší třídy. Vyzkoušeli jsme Honor 6A

Nejlevnější model v nabídce značky Honor je dobrým příkladem toho, jak se mají dělat levné smartphony. Soustředí se na baterii, kvalitu displeje a na systém,...  celý článek

Příchod sítí 5G je plánován na rok 2020
Nástup sítí 5G je zase o něco blíže. První vysílače jsou už postavené

Berlín Příchod sítí 5G je plánován až na rok 2020, ale k důležitým milníkům dochází už teď. Společnost Deutsche Telekom spustila první evropské vysílače umožňující...  celý článek

Asus Zenfone 4 Selfie Pro
U volební urny neroztahujte selfie tyčku. Fotit však zakázáno není

Mobily budou hrát u právě probíhajících parlamentních voleb specifickou roli - spousta lidí si jimi bude dokumentovat svoji aktivitu při volbách. Co je ve...  celý článek

Funkční 18palcový OLED displej lze nyní srolovat do 3cm ruličky.
Za tři roky budou mít iPhony ohebný displej. Samsung ostrouhá

iPhone se podle zákulisních informací dohodl s LG na vývoji ohebného displeje pro budoucí iPhony. Samsung tak přijde o lukrativní byznys.  celý článek

iPhone 8 Plus
iPhone 8 je tak výkonný, že tomu nevěřil ani tvůrce testu Geekbench

Výkon nového procesoru A11 Bionic od Applu vyrazil dech i tvůrci benchmarku Geekbench. Nedokáže pochopit, že smartphony s Androidem tak zaostávají.   celý článek

Další z rubriky

Google koupil Apple za 9 miliard dolarů?
Svět se nestačil divit. Google koupil Apple, psaly burzovní zprávy

O menší šok na burze se postaral známý akciový index světa, Dow Jones. Omylem totiž vydal falešnou zprávu, že firma Google koupila za směšných 9 miliard dolarů...  celý článek

Za nový iPhone 8 si nechal na ruku vytetovat logo T-Mobilu
Chtěl iPhone zdarma a tak si nechal vytetoval logo T-Mobilu

Neobvyklý způsob, jak si pořídit nový mobil, zvolil muž z USA. Domluvil se s ředitelem T-Mobilu, že si nechá vytetovat logo tohoto operátora na ruku výměnou za...  celý článek

Fronty jsou typické také pro prodejny firmy Apple ve chvílích, kdy startuje...
Reklamní průmysl zuří. Apple přestal sdílet historii prohlížení uživatelů

Při příležitosti aktualizace operačního systému a vyhledávače Safari udělala minulý měsíc společnost Apple důležitý krok k ochraně soukromí uživatelů....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.