Malé shrnutí na úvod. Podle filmů se dnes dělá kde co. Už dávno to nejsou jenom postavičky, krabice na svačinu a počítačové hry. Dnes už to jsou lahve s limonádou, notebooky i, což je pro nás v tuto chvíli nejdůležitější, Java hry. A nemusí navazovat na aktuální trhák, vždyť Vrána spatřila světlo světa již v roce 1994, tedy před více než deseti lety.
Princip hry je prostý. Najdete ho u valné většiny mobilních her. Skáčete nahoru a dolů, doprava a doleva. Občas také zastřelíte nějakého toho pobudu a vezmete si jeho zbraň, nebo alespoň náboje. Když čirou náhodou zemřete, nic se neděje, prostě chvíli počkáte, zregenerujete se a pálíte dál. Jediný, kdo nesmí zemřít, je vrána. To by byla pro vaší nesmrtelnost rána pod pás. Doslova. Příjemným zpestřením je celkem pět použitelných zbraní od nože, přes brokovnici, až po těžký kulomet. Zvláště s posledním kulometem si můžete užít vcelku dost zábavy.
Ovládání je typické a pravděpodobně všem známé. Směrový kříž a akční “pětka”, ale ke slovu se dostanou i dva takřka noví hráči, hvězdička a křížek. Jeden je na výměnu dimenzí a druhý na přehození útočného náčiní. Samozřejmě můžete ovládat dravce a přitom nevyprovodit Erica na onen svět, ale je to jedna ze zbytečných možností.
Grafické zpracování je i s hudbou na průměrné úrovni, vynecháme-li komiksové části děje, žádné vizuální zázraky nenajdeme, se zvuky je situace naprosto stejná. Neurazí, ale zároveň neposkytne to dokonalé potěšení, jako špičkoví hráči.
S hraním samotným je situace ještě o poznání horší. První misi si budete užívat jako nic předtím, druhá vás bude lehce nudit a třetí už nedohrajete. Celkem je sice částí deset, ale pokud nebudete muset psát nějaký článek budete se nenávidět za polovinu toho čísla. Je to škoda, protože potenciál Vrána rozhodně má, jenom s ním nenaložila jak měla. Hra běží na všech telefonech, které podporují technologii Java.
