Jedna z prvních tiskových reklam společnosti Paegas

Jedna z prvních tiskových reklam společnosti Paegas | foto: Repro: Časopis Mobil 1996

Volná minuta až za 33 korun. Za tolik volali Češi před 15 lety

  • 29
Před patnácti lety začalo v České republice mobilní šílenství. První zákazníci ovšem museli za služby platit z dnešního pohledu šílené ceny. Za tisícikorunu dostali 30 minut volání.

První prázdninový den v roce 1996 spustil Eurotel (dnes O2) první GSM síť v České republice. Do té doby byla v provozu jen jeho starší síť NMT s neohrabanými a drahými mobily a hodně vysokými cenami služeb.

S nástupem nové sítě Eurotel zlevnil hovorné zhruba o čtvrtinu, ale mobil byl stále drahou hračkou. A platilo se i za aktivaci.

Dva platy za aktivaci a nejlevnější mobil

První zákazníci tak zaplatili zhruba 10 000 korun za mobil a 5 000 korun za aktivaci. V září 1996 spustil síť i konkurenční Paegas (dnes T-Mobile) a konkurence zafungovala.

Aktivační poplatek klesl na přibližně 3 500 korun a každý z operátorů měl v nabídce alespoň jeden dotovaný mobil za přibližně tisícikorunu. Které přístroje to byly, popisujeme v tomto článku.

Jenže vstupními poplatky to nekončilo, právě naopak. Z dnešního pohledu byly tarify hodně drahé a hlavně v nich bylo jen pár volných minut. Další minutové sazby již tak vysoké nebyly, ale dnes jsou opět všeobecně nižší.

Pokrytí přitom bylo hodně slabé, což platilo především pro Paegas. V době spuštění sítě pokrýval jen čtyři města: Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. A to ještě hodně špatně, stížností zákazníků bylo hodně. Eurotel (s výhodou provozu starší sítě NMT) měl na přípravu víc času a v červenci pokrýval, podle svých slov, necelou polovinu populace, na podzim pak už sedmdesát procent.

700 korun za nic

V nabídce Eurotelu byly čtyři tarify s měsíčním paušálem od 695 korun po 2 495 korun (ceny bez DPH 5 procent, tehdy běžně v cenících nezapočítávané). Potud i dnes nic neobvyklého, i když zcela chyběl levný tarif pod 500 korun. Jenže počet volných minut v jednotlivých tarifech byl tristní. V základním programu Kontakt nebyla jediná. Zákazník platil 695 korun, aby se mu někdo mohl vůbec dovolat.

V druhém tarifu Global, který byl tehdy asi nejrozšířenější, dostal zákazník za 995 korun 30 volných minut. Každá tak přišla na zhruba 33 korun. Ve vyšších tarifech Optimum a Business (za 1 695 a 2 495 korun) bylo 150 a 300 volných minut. Jedna volná minuta tak klesla na již přijatelnějších 11 a 8 korun.

Z výše uvedeného je jasné, že operátor nestál o občasné volající a toužil především po obchodní klientele, která byla ochotná platit vysoké měsíční paušály. Nutno připomenout, že v roce 1996 byla průměrná hrubá mzda necelých 10 000 korun. Nejvyšší tarif tak představoval více jak její čtvrtinu, reálně spíš třetinu čistého příjmu. A k tomu téměř dva platy za aktivaci a nejlevnější mobil.

Minutové sazby Eurotelu byly snesitelnější, ale z dnešního pohledu opět vysoké. Za minutu se platilo 5,50 u nejvyššího tarifu a 9,90 u základního tarifu Kontakt. Nižší ceny pro volání večer a o víkendu začínaly na 4,40 po 6,60 u nižších tarifů.

První lidový tarif od Paegasu

Konkurenční Paegas nastavil ceny o poznání níž a především přinesl první použitelný tarif pro běžného zákazníka. Jmenoval se Ekonom a za 395 korun bez daně v něm bylo 50 volných minut, ale 20 z nich jen do pevné sítě.

I tak ale volná minuta vycházela na zhruba 8 korun, což už bylo u tak nízkého měsíčního poplatku snesitelné. Za podobných podmínek nabízel Paegas i tarif Jistota bez aktivačního poplatku, ovšem jen pro držitele karet ZTP.

KOMENTÁŘ: Když ještě konkurence fungovala... Před 15 lety přišel Paegas

Vyšší tarify Manager a Diamant stály měsíčně 1 195 a 1 795 korun a v této ceně bylo obsaženo 150 a 400 volných minut. Jedna tak vycházela na 8 či 4,50 koruny. Je jasné, že nejpopulárnějším tarifem byl nejlevnější Ekonom, volná minuta u něj stála zhruba stejně jako u třikrát dražšího Ekonomu.

Minutové sazby začínaly na 3,50 u nejvyššího tarifu, u Ekonomu se za minutu přes den platilo 9,50. Nižší sazby mimo špičku se pohybovaly od 3,50 do 4 korun. U Ekonomu bylo ještě jedno noční zvýhodněné pásmo za dvě koruny za minutu.

Současná tarifní džungle

Přímé porovnání s dnešními tarify je obtížné. Proti tehdejším osmi stojí desítky současných a navíc s nejrůznějšími výhodami. Tehdy byla tarifikace jednodušší, přehlednější a hlavně porovnatelnější.

Navíc: v počátku provozu GSM nefungovaly SMS, jejich provoz se standardně rozběhl až před koncem roku 1996 (ceny za SMS byly koruna u Paegasu a dvě koruny u Eurotelu). Některé mobily je navíc neuměly vůbec posílat, jen přijímat, což byl i případ prvních dvou dotovaných mobilů v nabídce Paegasu.

O2 má dnes v nabídce tarify s volnými minutami od 300 do 3 900 korun (vše s DPH, jak se dnes běžně uvádí). To jsou ale ceníkové ceny, které lze srazit třeba jen on-line objednávkou. V tom nejnižším je 40 minut a volání do vlastní sítě o víkendu zdarma. Jedna volná minuta tak vychází na 7,50, nepočítaje ono víkendové volání v síti zdarma.

U středního tarifu Neon L+, který stojí 950 korun (se slevou 760 korun), je 300 volných minut a neomezené volání v síti mimo špičku a o víkendech. Volná minuta tak se slevou vychází na 2,50 plus volné volání mimo špičku a o víkendech. Běžná minutová sazba jsou čtyři koruny.

Porovnání aktuálních tarifů T-Mobile s 15 let starými tarify původního Paegasu je téměř nemožné. V současné nabídce jsou buď kreditní tarify, v kterých je místo volných minut celý paušál k dispozici pro všechny služby, nebo nejrůznější speciální balíčky s neomezeným voláním a psaním na určitý počet čísel za určitý poplatek. 

U kreditního tarifního programu vychází virtuální "volná minuta" na standardní minutovou sazbu, která je od 2,90 do 5,90. Ovšem při koupi tarifu přes web operátora jsou měsíční poplatky snížené, takže u tarifu Kredit 500 se měsíčně platí jen 350 korun. Pak minuta vychází místo 4,90 na 3,50 koruny.

Operátoři zájem značně podstřelili

Nejlevnější mobily dnes bez dotace stojí pár stokorun a hlavně: už dávno se neplatí žádný aktivační poplatek. Ostatně v roce 1996 operátoři počítali, že do tří let přesvědčí přibližně pět procent obyvatel České republiky a do deseti let získají zhruba milion zákazníků. Přitom za prvních pět let provozu sítě NMT v letech 1991 až 1996 si mobil u Eurotelu pořídilo jen 61 000 lidí.

Operátoři zjevně podcenili zájem a hlavně rozvoj sítí. Jak se ceny snižovaly, zájem rostl a s příchodem předplacených služeb se staly mobily masovou záležitostí. Predikce operátorů po startu sítí byla značně podstřelená. Reálně v roce 2006 používalo mobily 86 procent Čechů. A to je pořádný rozdíl oproti predikované desetině. Každý prostě nemůže být dobrým prorokem...