Se službou volba operátora byl již od začátku roku problém. Přestože se vědělo, že zákazníci mají ze zákona nárok na tuto službu již od 1. července 2002, až do posledních týdnů před spuštěním se prakticky nic nedělo. Potom ale nastal pravý zmatek – alternativní operátoři dávali oficiálně najevo, že se nic nestihne, protože se s Telecomem nedohodli na cenách a na technickém řešení. Telecom tvrdil, že technicky je vše v pořádku, ale že ceny navrhované konkurenty jsou směšné a pro Telecom neakceptovatelné.
Jediným mužem, který mohl situaci uklidnit, byl v tu chvíli předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník, který ale přilil olej do ohně prohlášením, že mu šéf Českého Telecomu Přemysl Klíma napsal, že k 1. 7. se nic nestihne. Později se sice vysvětlilo, že šlo jenom o zveřejněnou Klímovu obavu, že budou-li se věci vyvíjet podobným tempem, nemusí se nic stihnout.
Jádrem sporu jako vždy při liberalizaci českých telekomunikací byla výše propojovacích poplatků a další platby spojené s volbou operátora (Telecom chtěl peníze za testování, za propojení atd.). Telekomunikačnímu úřadu se nakonec podařilo 28. 6. vydat cenové rozhodnutí, které stanovilo tolik potřebné propojovací ceny. Volbu operátora ale nakonec spustil jenom Aliatel – a to ještě v testovacím režimu v UTO Tábor a Jihlava (celostání pokrytí nabízel Aliatel od 3. 7.).
Ostatní operátoři se do volby operátora moc nehrnuli – propojovací poplatky jsou pro ně totiž poměrně drahé a zejména pro místní hovory jim nedávaly dost prostoru pro konkurenceschopnou nabídku. U místních hovorů totiž musí Telecomu platit dvakrát – za vznik hovoru a za ukončení v jeho síti. Po započtení jenom poplatků Telecomu to dělá 1,26 koruny za minutu ve špičce. Standardní cena za místní hovoru u Telecomu se přitom pohybuje okolo 1,60 koruny. Moc prostoru pro cenovou konkurenci tu tak pro další operátory není – přesto jsou ale schopní nabízet místní hovory za 1,30 – 1,50 koruny.
Telecom jim navíc řádně přitížil tím, že po přečíslování zvětšil oblasti, kam se volá za místní tarif (jak již bylo řečeno výše, právě u místních hovorů nemohou alternativní operátoři Telecomu moc efektivně Telecomu konkurovat nižší cenou – stojí je to příliš a úspory jsou neznatelné). Jenže zatímco pro zákazníka jde o místní hovor, pro operátora jde prakticky o hovor dálkový. Nemůže totiž hovor přebrat na nejbližší ústředně u volajícího; hovory musí přebírat v tranzitních ústřednách. Jenže v takovém případě už platí poplatky za jeden tranzit, nikoliv za lokální spojení.
Řešení je málo – změnit systém propojovacích poplatků (stačí jenom předefinovat pojmy lokální hovor a jeden tranzit), nebo snížit propojovací poplatky. Nebo si alternativní operátoři mohou natáhnout své sítě až k lokálním ústřednám Telecomu – jenže to je bude něco stát a tyto náklady budou muset promítnout do koncových cen.
Telecomu přečíslování z konkurenčního hlediska velmi pomohlo. Zvětšila se oblast, kde se volá místně. To je u zákazníků nepochybně plus. Telecom jim samozřejmě nebrání, aby si vybrali jiného operátora, jenže ten tak může konkurovat jenom velmi omezeně a za cenu nízké rentability nabízené služby. Vůči Telecomu se tak finančně oslabuje a to se mu může v budoucnu vymstít. Telecom samozřejmě přijde o část hovorného, jenže svou ztrátu kompenzuje příjmy z měsíčních poplatků.
Kdyby v záři nepřišla společnost Tele2 se svojí radikální cenovou nabídkou, asi by se do volby operátora vedle Aliatelu další společnosti nehrnuly. Takto si ale nemohly dovolit již dále otálet. Hrozilo totiž, že díky reklamní kampani Tele2 si možnost ušetřit uvědomí i ti, kdo o volbě operátora dosud nic netušili. Domácnosti by tak v místech, kde Tele2 poskytuje služby (nabídka rozhodně není celostátní) přešli právě k této společnosti, zatímco malé a střední podniky, na které se všichni chystali až po novém roce, by hravě splnily podmínky Aliatelu (minimální účet 500 korun měsíčně) a začaly by využívat jeho služeb. Přetáhnout je zpět by pak bylo hodně nákladné.
V současnosti nefunguje vytáčené připojení k internetu prostřednictvím volby operátora. Důvod je prostý – Telecom zatím nemá podepsaný dodatek k propojovací dohodě s žádným operátorem, který by takto chtěl internet nabízet. Technicky přitom jde celou službu realizovat velmi rychle. Právě levnější internet prostřednictvím volby operátora by znamenal obrovský boom pro tuto službu a velký problém pro Telecom.
V síti Telecomu tvoří polovinu protelefonovaných minut přístup na internet. Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny trhu vytáčeného internetu ovládají konkurenti Telecomu (Contactel, Czech On Line a Tiscali) a Aliatel má vážné ambice stát se dominantním poskytovatelem telekomunikační infrastruktury pro internetové providery, nemá Telecom důvod internet přes volbu operátora urychlit. Při takovém objemu minut už by se totiž alternativním operátorům bohatě vyplatilo poskytovat tuto službu i při minimálních maržích za ceny, které by Telecomu působily velké problémy a ten by tak mohl rychle ztrácet svůj stále čtvrtinový podíl na trhu internetových poskytovatelů.
Do budoucna je samozřejmě jasné, že propojovací poplatky musí dále poklesnout. Díky tomu ještě více klesnou ceny za volání prostřednictvím služby volba operátora a v důsledku toho by měl zlevnit i Český Telecom. Další tlak na ceny bude znamenat služba předvolba operátora, která by ze zákona měla být k dispozici od 1. 1. 2003. Jenže o této službě dnes není nic slyšet, stejně jako zpřístupnění místních vedení veřejné telefonní sítě konkurentům Telecomu. Zdá se, že zatím budeme muset s volbou operátora vystačit a připravit se na další dějství divadla nazývaného liberalizace českých telekomunikací.
