Obecně známá národní čísla tísňového volání – 150, 155, 158 a také evropské tísňové číslo 112 jsou centrálně organizovaná. Záchranná služba, hasiči i policie mají díky tomu pro tyto hovory regionální centrály, které je rovnou vyřizují nebo přepojují na služebnu, která je nejbližší místu nehody. Díky tomu, že operátoři GSM i Telecomu znají umístění regionálních centrál, mohou volání směrovat na místo, odkud je k vyřešení problematické situace nejblíže. U městské policie je tomu jinak. „Společnost do současné doby neobdržela od příslušných státních institucí seznam všech služeben obecní a městské policie, na něž by měly být hovory z linky 156 regionálně směrovány“, říká tiskový mluvčí Oskara Igor Přerovský.
S výjimkou velkých měst totiž městská policie nemá podřízené a nadřízené útvary a nemá ani republikové velení. Operátoři by tedy museli mít k dispozici přesný seznam všech služeben, včetně jejich provozní doby a zároveň by museli úplně přesně znát pozici volajícího. Jen tak totiž mohou Telecomu, který zajišťuje poslední část hovoru (zakončení v pevné síti), poskytnout přesné určení místa, na které je potřeba hovor spojit. Takové řešení je však jen stěží proveditelné. Lucie Olšáková z tiskového oddělení Českého Telecomu k celé situaci dodává: „V některých UTO (uzlových telefonních obvodech, zjednodušeně oblastech se stejnou předvolbou) je více než jedno město s městskou policií. Navíc některé ze služeben mají čtyřiadvacetihodinový provoz a jiné ne. Také se stává, že některé z městských policií odmítají řešit případy, které se staly sice nedaleko, ale již za hranicemi katastru města. To vše činí správné směrování hovorů na jednotlivá pracoviště městských policií velmi obtížným“.
Popsaný stav vede k dnešní praxi, kdy Eurotel a RadioMobil podle svého uvážení směrují hovory na linku 156 do sítě Telecomu s předvolbou UTO, kterou považují za nejvhodnější. Oskar pak linku 156 neposkytuje vůbec (podle Přerovského však společně s Telecomem hledá řešení). Zákazníci Eurotelu a Paegasu se tak ve městě většinou dovolají na služebnu, která je schopná jejich hlášení poskytnout příslušnému obvodu (obdoba celostátního fungování ostatních tísňových linek), ovšem v místech, kde městská policie není, může snadno dojít k omylu, protože operátoři neznají regionální působnost jednotlivých služeben městské policie.
Na závěr alespoň jedna potěšující zpráva. Podle Olšákové totiž Český Telecom již delší dobu o celé věci se zástupci městských policií jedná: „V současné době se připravuje v Praze a Jihočeském kraji pilotní projekt možného řešení situace.“
