Jde o případ, kdy zákazník Vodafonu doručil výpověď smlouvy na prodejnu operátora 5. prosince 2017. Smluvní vztah tak zanikl uplynutím výpovědní doby, tedy 6. ledna 2018. Zákazník nicméně i poté, tedy od v té době již bývalého poskytovatele služeb, obdržel měsíční vyúčtování. Vodafone se hájil tím, že výpověď obdržel ke zpracování až 10. ledna. Tedy o více než měsíc později než byla zákazníkem skutečně doručena na prodejnu operátora.
Zákazník proto vyúčtování služeb reklamoval, a to úspěšně: operátor všechny neoprávněně účtované poplatky kompenzoval dobropisem. I přesto Vodafone podle Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), na který se zákazník obrátil se stížností, naplnil všechny znaky zakázané agresivní obchodní praktiky. Po zákazníkovi totiž požadoval platbu za služby, které mu dodal, ačkoli si je neobjednal.
V řízení s Vodafonem vzal úřad v potaz i fakt, že v souvislosti s ukončením smlouvy ze strany spotřebitele se užití nedovolené praktiky tento operátor nedopustil poprvé. Za přestupek spáchaný v souvislosti s chybným zpracováním výpovědi smlouvy byl již v minulosti postižen. Aktuálně tak byla Vodafonu za použití zakázané agresivní obchodní praktiky vyměřena pokuta ve výši 25 tisíc korun.
„Při výměře výše pokuty ČTÚ přihlédl k tomu, že se Vodafone deliktního jednání dopustil z nedbalosti, a že zjednal nápravu bezodkladně poté, co byl na pochybení zákazníkem upozorněn. Zohledněna byla rovněž skutečnost, že jde o recidivní jednání téhož pachatele,“ informoval úřad v květnové monitorovací zprávě.
Ve správním řízení se operátor bránil tím, že vytýkané pochybení není skutečně škodlivé, ale bagatelní, a není proto naplněn materiální znak přestupku. Tato námitka byla nicméně odmítnuta.
„Samotné naplnění skutkové podstaty přestupku zakládá domněnku, že jednání, které tuto skutkovou podstatu přestupku naplňuje, vykazuje dostatečnou míru společenské škodlivosti,“ odůvodnil úřad své rozhodnutí.
Vodafone poukazoval i na to, že k naplnění skutkové podstaty přestupku došlo individuálním pochybením jeho zaměstnance. Proto ze své strany tento přestupek považuje za bagatelní.
„Jen obtížně si lze představit, jak jinak než chybným jednáním některého zaměstnance (nebo osoby, jejíž jednání je právnické osobě přičitatelné) by se korporace mohla nedovolené obchodní praktiky dopustit,“ poznamenal úřad.
„A nelze souhlasit ani s tvrzením, že nedošlo k ohrožení právem chráněného zájmu. Smyslem zákazu agresivní obchodní praktiky je poskytnout spotřebitelům ochranu před obtěžováním formou nárokování úhrad za neobjednané služby,“ doplnil úřad s tím, že přesně to se v daném případě stalo.
