Vláda dnes zahájila další pokus o prodej státních 51 procent v Českém Telecomu. Kabinet uložil ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, aby do konce letošního června prostřednictvím FNM vybral poradce, který navrhne nejvhodnější způsob prodeje. "Výběrové řízení bude vypsáno do 15. ledna a mělo by skončit do 30. května, přičemž do poloviny roku by měl poradce předložit vládě návrh dalšího postupu privatizace Telecomu," řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Sobotka.
Naposledy se stát pokoušel podíl ve firmě prodat v roce 2002. Privatizace skončila neúspěšně kvůli smluvním vztahům s minoritním akcionářem TelSource.
"Hlavním úkolem poradce bude identifikovat vhodné zájemce," uvedl Sobotka s tím, že jeho ministerstvo se hledáním kupců nezabývá. Podle ministra zabere privatizace celý letošní rok. Jednou z variant prodeje je podle Sobotky přímý prodej podílu jednomu subjektu, který nabídne nejvyšší cenu. V úvahu přichází i veřejná nabídka akcií na kapitálovém trhu. Podle premiéra Vladimíra Špidly nejsou vyloučeny ani jiné varianty. Prodávat by se měl Telecom dohromady s dceřinou firmou Eurotel.
Podle dnešního vyjádření ministra informatiky Vladimíra Mlynáře pro BBC vláda nejspíš vypíše dvoukolovou soutěž, kde v prvním kole stanoví kritéria pro zájemce. "Osobně budu prosazovat, aby součástí kritérií byla podmínka účasti strategického investora v konsorciu, tzn. účast globální telekomunikační společnosti," poznamenal. "Ve druhém kole rozhodne nabízená cena, alespoň já to budu prosazovat," dodal.
Firma je nyní na prodej podle Sobotky lépe připravena, protože vyřešila některé problémy, které komplikovaly minulý pokus. Jednak Český Telecom získal zbývajících 49 procent v mobilním operátoru Eurotel, jednak stát ukončil smluvní vztah s minoritním akcionářem TelSource.
Výběrová komise na poradenskou firmu bude mít osm členů a budou v ní zástupci ministerstev financí, informatiky, vnitra a FNM.
Podle dřívějšího vyjádření ministra informatiky Vladimíra Mlynáře začne samotný prodej ve druhé polovině letošního roku a zřejmě skončí v roce 2005.
Mlynář v dnešním rozhovoru pro BBC dále zmínil, že o podíl v Telecomu se nyní zajímají více než dva subjekty. Jejich jména ale neuvedl. Stejně tak odmítl spekulovat o ceně, kterou nový vlastník za podíl státu zaplatí, odkázal pouze na výpočet dle ceny akcií na burze zvýšený o prémii za majoritu. Tržní cena podílu se nyní pohybuje kolem 50 miliard korun. "Ta je realistická v tuto chvíli, neumím odhadnout, jaká bude za čtyři měsíce," doplnil.
Kvůli zákonu o povinném výkupu od minoritních akcionářů musí mít nový nabyvatel k dispozici vyšší obnos, než bude kupní cena. "Kdo chce koupit podíl, musí mít připraveno kolem 80 miliard korun," zmínil Mlynář.
Analytici očekávají, že zájem investorů o Telecom bude větší než předloni. Jedním z důvodů vyššího zájmu by podle analytika Českého spořitelny Libora Vinkláta mělo být ovládnutí 100 procent Eurotelu, které firma dokončila loni v listopadu, i postupné zlepšování finanční situace zahraničních telekomunikačních společností. Cena by se podle Tomáše Gaťka z Atlantik FT mohla pohybovat mezi 55 a 65 miliardami korun. Ekonomové odhadují ukončení prodeje v polovině roku 2005.
Podle informací ČTK zatím o získání majority v Telecomu projevily zájem dánská TDC spolu s bankou Goldman Sachs. Zájem má i finanční skupina PPF, která však musí najít vhodného partnera z telekomunikačního oboru. Spekuluje se přitom o velkých mobilních skupinách Orange a Vodafone, které chtějí ovládnout Eurotel. Třetím zájemcem je údajně bývalý minoritní akcionář Swisscom spolu s britskou kapitálovou společností CVC Capital Partners.
TDC i Swisscom se účastnily i předchozího pokusu o privatizaci v roce 2002. Prodej ztroskotal na odmítavém stanovisku TelSource k ceně nabízené za jeho 27procentní podíl. TelSource měl se státem dohodu o společném postupu při prodeji akcií. Ta vypršela loni v prosinci, když konsorcium z Telecomu odešlo.
Tržní hodnota 51procentního podílu se podle ceny akcií na burze pohybuje kolem 47,5 miliardy korun. TDC v roce 2002 jako vítěz tendru za podíl nabízela 1,82 miliardy eur, což bylo zhruba 56 miliard korun.
