Úvod do jazyka OPL (14)

Pokračujeme v pokročilejším programování v OPL.

Menu

Menu definujeme bezprostředně před jeho zobrazením na displeji. Podobně jako při definici dialogu začíná definice menu příkazem mINIT (bez parametrů), po které následuje vlastní definice uživatelské nabídky (příkazy mCARD a mPOPUP). Po této definici vyvoláme příkaz MENU, který nabídku zobrazí a nechá uživatele vybrat. Poté vrátí příkaz MENU hodnotu odpovídající vybrané položce nebo nulu, pokud uživatel ukončil zobrazení menu klávesou Esc.

Ošetření klávesy Menu v našem programu je zcela v režii programátora. Aplikace používající uživatelskou nabídku by měla při stisknutí klávesy Menu (funkce GET vrátí kód klávesy KGetMenu%) inicializovat menu, vytvořit jednotlivé karty a zobrazit jej.

mCARD jmeno$, text_1$, klavesa_1%, text_2$, klavesa_2%, ...

Příkazem mCARD definujeme jednu kartu uživatelské nabídky. Prvním parametrem příkazu je jméno karty, které je zobrazeno v liště nahoře, a po něm následují dvojice parametrů: text položky menu a numerická hodnota obsahující klávesovou zkratku k rychlému vyvolání položky menu a další vlastnosti. Počet těchto dvojic parametrů je omezen jedině velikostí displeje.

INCLUDE "Const.oph"

PROC menu:
  LOCAL k%, m%
  PRINT "Stiskni Menu pro nabídku Esc pro konec"
  WHILE 1
    k%=GET
    IF k%=KKeyEsc% 
      STOP
    ELSEIF k%=KGetMenu%
      mINIT
      mCARD "Soubor", "Nový", %n, "Otevřít", %o, "Konec", %e
      mCARD "Možnosti", "O programu", %O
      m%=MENU
      PRINT "Volba z menu byla "; m%; " (";CHR$(m%); ")"
      IF m%=%e : STOP : ENDIF
    ENDIF
  ENDWH
ENDP

Jak vidíme na uvedeném příkladu, numerická hodnota může být s výhodou uváděna jako znaková konstanta (uvozená znakem procento). Malá písmena uvozují klávesové zkratky tvaru Ctrl+písmeno, kapitálky slouží pro klávesové zkratky Ctrl+Shift+písmeno. Nechceme-li uvádět klávesovou zkratku, musíme u položky nabídky uvést číslo mezi 1 a 32.

Volání MENU pak vrátí písmeno nebo číslo spojené s položkou nabídky - pozor na rozlišení malých a velkých písmen - nebo hodnotu 0 (pokud uživatel ukončil zobrazení nabídky klávesou Esc). Asi nás nepřekvapí, že můžeme chování položek menu v širokém rozsahu modifikovat konstantami, které přičteme k hodnotě klávesové zkratky.

Je-li klávesová zkratka záporná (například -%a), bude od následující položky oddělena tenkou čarou; přičteme-li ke konstantě hodnotu $1000 (KMenuDimmed%) ,tak nebude tuto položku možné zvolit.

Zaškrtávací položky menu

U položky menu může být uveden symbol zaškrtnutí. V takovém případě uživatel očekává, že je možné stav položky měnit. Přičteme-li ke konstantě pro klávesovou zkratku hodnotu $0800 (KMenuCheckBox%), tak se položka menu bude chovat jako nezaškrtnutá a když ji uživatel zvolí, tak se vedle ní na krátkou dobu zobrazí symbol zaškrtnutí. Pokud k této konstantě ještě přičteme hodnotu $2000 (KMenuSymbolOn%), bude položka na počátku zaškrtnutá a uživatel zvolením zaškrtnutí zruší.

Stav přepínačů si náš program musí pamatovat zvlášť: při definici menu jej vhodně nastavit a podle hodnoty, kterou vrací příkaz MENU, jej měnit. Příklad možného ošetření zaškrtávacích položek je v následujícím rámečku. V globálních proměnných jsou uvedeny proměnné, které obsahují uživatelem zvolené nastavení.

INCLUDE "Const.oph"

PROC menu:
  GLOBAL stav_velke%, stav_male%
  LOCAL k%, m%, k_v%, k_m%
  PRINT "Stiskni Menu pro nabídku Esc pro konec"
  WHILE 1
    k%=GET
    IF k%=KKeyEsc% 
      STOP
    ELSEIF k%=KGetMenu%

      IF stav_velke% : k_v%=$2000 : ELSE : k_v%=0 : ENDIF
      IF stav_male% : k_m%=$2000 : ELSE : k_v%=0 : ENDIF
      
      mINIT
      mCARD "Soubor", "Nový", %n, "Otevřít", %o, "Konec", %e
      mCARD "Možnosti", "Nastavení", -%N, "Velké", %v+$0800+k_v%, "Malé", %m+$0800+k_m%
      mCARD "Nápověda", "O programu", -%O
      m%=MENU
	  
      PRINT "Volba z menu byla "; m%; " (";CHR$(m%); ")"
      
      IF m%=%v
        stav_velke%=NOT stav_velke%
      ELSEIF m%=%m
        stav_male%=NOT stav_male%
      ENDIF
      
      IF m%=%e : STOP : ENDIF
    ENDIF
  ENDWH
ENDP