Veřejnost byla lačná po jakékoli informaci o chystané novince jihokorejského giganta, na povrch se však nesměla dostat jediná zmínka o technických či systémových novinkách, natož aby prosáklo cokoli o patentech. Z toho důvodu si až do oficiálního představení připadali všichni inženýři, kteří se na vývoji jakkoli podíleli, jako tajní agenti s nejvyšším stupněm utajení. Samsung se na svém oficiálním blogu Samsungtomorrow.com pochlubil, jak dosáhl tak dokonalého utajení své novinky.
Dvojí život inženýrů
Ti po celou dobu vývoje vedli dvojí život, mimo výzkumné laboratoře se nesměli o novince zmínit. Rodinní příslušníci a lidé z jejich blízkého okolí proto po dlouhou dobu slýchali vyhýbavé odpovědi na své dotazy. Pracovní záležitosti prostě nesměly opustit brány vývojového centra.
"Dostával jsem od svých přátel i rodiny mnoho otázek o Galaxy S III," uvedl YoungDoo Jin, senior inženýr ze softwarového oddělení, a dodal: "Vždy jsem odpověděl: Neptejte se mě, nebo mne vyhodí. Řekl jsem jim, aby vyčkali do oficiálního představení." Jin se naštěstí setkal s pochopením svého okolí, které respektovalo jeho práci.
Se smrští otázek se potýkal také hlavní inženýr ByungJoon Lee z oddělení mechaniky. Otázky dostával i od svého nejstaršího syna, který navštěvuje 6. třídu základní školy. "Věděl, že jsem pracoval na modelech Galaxy S a S II. Na základě toho se tedy domníval, že bych mohl pracovat také na S III. Vždy, když viděl na internetu nějaký článek o S III, položil mi otázku: Tati, pracuješ opravdu na S III? Mohl jsem mu odpovědět jen, že o tom nevím. Připadal jsem si trapně."
O něco jednodušší situaci měl senior inženýr YongMing Ha, Jinův kolega ze softwarového oddělení. "Mám rád svou ženu a své děti. Ale od začátku s nimi nikdy nemluvím o své práci." Vyhnul se tak mnoha otázkám, na které by stejně nemohl podat jinou než vyhýbavou odpověď.
Tajný projekt s množstvím bezpečnostních opatření
U předchozích projektů Samsungu byla většina činností týmovou prací. Pokud se objevil problém, sešel se tým, který pak společně hledal řešení. To však u Galaxy S III neplatilo. Celý vývoj byl od počátku považován za přísně tajný projekt, dle toho k němu firma i přistupovala. Do laboratoří se mohly dostat pouze osoby, které k tomu měly oprávnění. K jejich identifikaci sloužily kromě bezpečnostních čipových karet také snímače otisků prstů.
Samsung si při tomto vývoji opravdu velmi zakládal na tom, aby co nejvíce eliminoval možnost úniku informací. Prototypy, které byly určené jen pohledům pověřených inženýrů, byly i mezi laboratořemi přenášeny v bezpečnostních schránkách. Náhodní kolemjdoucí tak neměli šanci zahlédnout případný design chystané novinky.
Aby zamezil zcizení prototypů, které kvůli testování směřovaly k zahraničním dodavatelům různých součástek, ujal se Samsung jejich dodávek sám. Pověřené osoby pak dnem a nocí sledovaly jejich pohyb, aby nedošlo k narušení bezpečnostních pravidel. Byl vydán také přísný zákaz pořizování jakýchkoli fotomateriálů. To však značně přitížilo technikům vývojových oddělení zahraničních dodavatelů.
"Byli jsme oprávněni prototypy jen sledovat, jiné oprávnění jsme neměli. Nesměli jsme posílat fotografie ani kresby. Vše, co se týkalo nákupu součástek pro Galaxy S III, jsme museli vyjádřit slovy. Na základě těchto slovních vyjádření musela být stanovena i jejich nákupní cena. Bylo to složité," zmínil ByungJoon Lee, hlavní inženýr z oddělení mechaniky.
Klamání navenek: více prototypů a kamufláže
Snaha o úplné utajení vznikajícího Galaxy S III přinesla i další odlišný přístup při vývoji. Všeobecně platí, že se inženýři pustí do finální realizace až po vyřešení designu přístroje. V tomto případě však po vývojovém centru kolovaly tři různé prototypy, kdy každý z nich jim byl prezentován jako finální výrobek. Do poslední chvíle tak nikdo z inženýrů, kteří se na vývoji podíleli, nevěděl, který z nich odráží finální design. Znamenalo to ale, že všechny kroky museli vývojáři opakovat třikrát.
"Měl jsem na starosti antény. Obecně platí, že se antény vyrábí až na základě konečného návrhu. Nicméně jsme je v tomto případě museli zhotovovat opakovaně, s každým nově příchozím designem. Mám-li být upřímný, bylo to únavné a deprimující," zmínil BeoungSun Lee, senior inženýr z hardwarového oddělení.
Hlavní inženýr WooSun Yoon s výrokem svého kolegy souhlasil. "Bylo více prototypů a ano, práce na nich stála více úsilí i času. Ještě obtížnější bylo ale jejich rozesílání na různá místa kvůli testování a přitom je bezpečně ukrýt před zraky ostatních. Časové omezení mne donutilo podstoupit řadu cest helikoptérou. Jsem ale rád, že jsme byli schopni udržet informace o Galaxy S III pod pokličkou až do konce. Nelze však plně vyjádřit, jak těžké to bylo," řekl Yoon.
"Museli jsme vyrobit tři typy Galaxy S III kvůli prevenci úniku informací o designu finálního přístroje. Navíc každý z prototypů, který kvůli testování opouštěl vývojové centrum, musel být umístěn do krytu jiného telefonu, aby jej nebylo možné poznat. Kdyby takový přístroj viděli lidé uvnitř i vně areálu, pochybuji, že by věděli, o co se jedná," dodal Yoon.
