V druhé polovině 90. let minulého století se začala vytvářet první poptávka po datových službách v síti GSM. Inspirováni mobilním boomem v Japonsku dosáhli všichni mobilní operátoři přesvědčení, že tahákem budoucnosti musí být právě mobilní datové služby.
Právě v této době vznikl standard UMTS R99, který sliboval rychlosti 2 Mbps uvnitř budov (např. pro šíření TV, Videa na požádání apod.), 384 kbps pro pomalu se pohybující objekty a 144 kbps pro rychle se pohybující objekty. Rychlost uplinku byla omezena na 64 kbps.
UMTS oproti japonskému i-mode mělo navíc přinést také videohovory a mobilní TV. Také multimediální zprávy MMS se měly objevit až s třetí generací. A právě to byl také důvod, proč operátoři začali platit nesmyslně vysoké částky za licence na UMTS, které mnohdy dosahovaly výše miliard amerických dolarů.
UMTS po roce 2000 aneb Tak trochu StarTrek
Výrobci infrastruktury a analytické firmy začaly ruku v ruce prezentovat své představy o tom, jak bude UMTS vypadat v praxi. Telefony pro UMTS měly být "ultraskvělé" s moderním a neobvyklým designem a rozměrnými dotykovými barevnými displeji (což bylo fenomenální samo o sobě), které by do značné míry byly schopné nahradit i notebooky a stolní PC. Tyto telefony přitom měly přijít na trh již někdy mezi roky 2002 a 2003. První podobné modely se ovšem objevily až o dva roky později.
Horečka ovšem rychle opadla a s tím se změnila i strategie výrobců. Nyní se naopak snaží o to, aby uživatel vůbec nepoznal, že drží 3G telefon a v ideálním případě nemá ani tušit, že používá 3G služby. Často lze telefony identifikovat jen podle kamery na přední straně. Žádná revoluce.
Z kategorie sci-fi ovšem nevybočovaly ani předpokládané služby, které mělo UMTS přinést již při svém spuštění nebo nejpozději do roku 2005. Šlo například interaktivní televizi, hraní on-line her přes UMTS, vizuální bankovnictví, on-line lékaře, on-line výzkumná zařízení, on-line knihovny, nakupování a placení pomocí UMTS telefonu v internetových obchodech.
GPRS a EDGE vrazilo UMTS kudlu do zad
Naivní představy symbolizuje slide z prezentace analytické společnosti DiamondCluster, která v roce 2002 dělala poradce Oskarovi. Tehdy už byly první UMTS sítě v provozu. Namísto těchto snů se rozšířila technologie EDGE, které dnes dokáže výše uvedené služby zajistit. Garantovaná rychlost 2 Mbps budí jen škodolibé úsměvy a Andreas Laukenmann, který na této prezentaci v DiamondCluster pracoval, dnes působí jako viceprezident pro strategii a plánování ve společnosti Oskar/Vodafone.
Představy o budoucnosti UMTS v podání analytické firmy DiamondCluster
Poté, co se ukázalo, že WAP je ve srovnání s očekáváním naprostý propadák a například nakupování přes WAP (vzpomeňte na Eurotel JuicePay) nikdo nechce, se přesunuly naděje operátorů směrem k poskytování služeb třetích stran. Japonský úspěch se ale nedal jinde opakovat prostě proto, že mentalita Evropanů je naprosto odlišná od té Japonské. V roce 2002 začalo být pomalu jasné, že peníze za licence na UMTS se jen tak nevrátí. - více zde
UMTS jako technologie se začala potýkat s několika významnými problémy již při svém vývoji. Prvním závažným problémem byl handover (neboli předání hovoru) mezi GSM a UMTS sítí. Výrobci telefonů také záhy zjistili, že mají závažný problém s výdrží telefonů. V Japonsku v roce 2001 vydržely první 3G telefony 15 minut hovoru. Tato a další zdržení hrála do karet technologii EDGE, která nakonec zaujala více operátorů, než se čekalo.
UMTS v praxi aneb velké zklamání
Reálná maximální dosažitelná rychlost je dnes oněch 384 kbps pro statické, nebo velmi pomalu se pohybující objekty a 144 kbps pro rychle se pohybující objekty. Uplinku má u UMTS rychlost jen 64 kbps (nižší než EDGE), i když už se jí podařilo i navýšit. Časopis Connect ovšem koncem loňského roku reálnou rychlost UMTS otestoval a závěry byly katastrofální – UMTS někdy nedosahovalo ani rychlostí GPRS. Současné výsledky jsou už přeci jen lepší, ale EDGE je stále velkým konkurentem.
Reálně tak zbývá jen videotelefonie, kterou ovšem skoro nikdo nepoužívá. Mluvit do mobilu a dívat se na obraz není vždy pohodlné a jde o velký zásah do soukromí. Operátoři jako by věděli, že zájem uživatelů se stejně nezvedne, účtují za minutu videohovoru klidně trojnásobek standardních minutových sazeb. Jediným opravdu praktickým přínosem je tak lepší pokrytí v extrémně zalidněných oblastech, kde bývají problémy s kapacitou sítě. To ovšem není pro uživatele příliš hmatatelné. - více zde
Poslední naděje pro UMTS
Výrobci infrastruktury si této katastrofální situace všimli také. Počátkem letošního roku proto představili technologii HSDPA, která má přinést rychlosti až 14,4 Mbps. Prvního nasazení se má tento upgrade dočkat již na přelomu roku. Na jeho výsledky netrpělivě čeká náš T-Mobile a ani Eurotel s vylepšením své 3G sítě otálet nebude. Již dnes je ovšem jasné, že nástup HSDPA bude opět zpomalen nedostatkem mobilních telefonů. - více zde
Mohlo by se tak stát, že stejně jako EDGE nahradí tuto technologii na mnoha místech Wi-Fi a technologie podobné CDMA Eurotelu nebo čistě datové UMTS od T-Mobile. - více zde
 Sny Nokie a Siemensu o podobě 3G telefonů. Dnes se výrobci naopak snaží, aby se podobaly těm obyčejným. |
