To se také stalo!

Kupodivu i v historii telekomunikací se dají najít obecně zajímavé věci. O naprosté většině z nich jste pravděpodobně nikdy neslyšeli.
Dnes již necháme telekomunikačního bilancování a nabídneme vám něco úsměvných a něco zajímavých informací. Přečtení následujících řádek se vám může hodit nejen při nějakém testu, ale také pro pobavení nebo ohromení společnosti, neřku-li vyvolené slečny či mladého muže. Nesmějte se, telekomunikace hýbou světem a vhodně proslovená poznámka, dávající najevo vaši erudici v oboru, může definitivně převážit váhy na vaši stranu. Tak tedy:

Slovo TELEGRAM se poprvé objevilo v roce 1852.
Slovo TELEFON bylo možné slyšet až v roce 1861.
Slovo TELEKOMUNIKACE , dnešní to zaklínadlo, přišlo na svět v roce 1932.

První telefonní linky v Čechách zahájily provoz v roce 1881. Spojovaly důl Richarda Hartmanna v Ledvicích s nádražím v Duchcově (cca 2.500 m) a cukrovar s bytem majitele Bedřicha Freye v Praze - Vysočanech (cca 1.000 m). Kdo tehdy tušil, že si jednou telefonováním bude spousta lidí jen krátit dlouhou chvíli. Ovšem pan Frey by zjevně prvním průkopníkem home workingu v Čechách.

První státní telefonní síť zahájila provoz v roce 1883 ve Vídni a v Brně.

První meziměstské spojení zahájilo provoz v roce 1888 (Ústí nad Labem - Teplice), první mezinárodní spojení v roce 1889 (Praha - Vídeň, tehdy jsme byli součástí Rakouska-Uherska, proto jen mezinárodní) a první mezistátní spojení v roce 1896 (Praha - Berlín přes Prahu).

Veřejné telefonní hovorny zahájily provoz v roce 1882; první telefonní budka se objevila v roce 1911. Veřejné telefonní automaty pro čipové karty se začaly používat až v roce 1992. Celých 81 let tedy telefonní budky sloužily jako předchůdce bankomatů - kdo měl dost sil, mohl si vypáčit kolik unesl.

Původně se platilo tzv. dálkovné (podle délky vedení), staničné (pronájem přístroje), převodné (přepojování) a hovorné (podle délky hovoru). V roce 1896 stál tříminutový hovor tolik, co litr vína, dva metráky uhlí nebo metr látky. Pak prý, že jsou dnes hovory drahé. Za 3 minuty nyní zaplatíte 5,20 což představuje v nejhorším případě tak desetinu ceny litru vína.

Již v roce 1918 bylo pouze v Praze registrováno 5.000 čekatelů na zřízení telefonní stanice. Jak vidno, ani za císaře, ani za 1.republiky nebylo vše tak dokonalé, jak nám prababičky tvrdí. Telecom jen převzal tradici...

V roce 1920 se počet meziměstských hovorů poprvé vyrovnal počtu podaných telegramů. Příjmy z telefonu představovaly 52 milionu Kč, v roce 1921 88,7 milionu Kč a v roce 1922 již 119 milionu Kč.

V roce 1924 se rozdíl v rozvoji telekomunikační sítě mezi ČSR a nejvyspělejšími zeměmi odhadoval na deset let. V roce 1927 zaujímalo Československo podle telefonizace dvacáté a v roce 1935 - stejně jako v roce 1964 - patnácté místo na světě.

V roce 1929 se z (a do) Československa nejčastěji volalo do (a z) Německa, Rakouska, Maďarska, Polska, Francie, Švýcarska a Jugoslávie.

Podnikatel Tomáš Baťa věnoval v roce 1930 jeden milion korun na telefonizaci 47 moravsko- slezských obcí.

První dálnopisné stanice zřídili v roce 1931 podnikatel Tomáš Baťa (Praha - Zlín) a v roce 1932 redakce Lidových novin (Brno - Praha). Veřejná dálnopisná ústředna zahájila provoz v roce 1937 (Praha).

V roce 1934 nejvíce používali telefon advokáti (v Praze 96%), notáři, stavitelé (87%), banky (85%), lékaři (70%) a zubaři (55%).

Jubilejní telefonní stanice: 100.000 - 1926; 500.000 - 1952; 1.000.000 - 1960; 1.500.000 - 1989; 2.000.000 - 1994; 2.500.000 - 1996; 3.000.000 - 1997 a 3.500.000 - 1998.

V roce 1953 se telefon objevil v poslední obci, v Krajné Bystré na Slovensku. Údaje však neříkají, zda se objevil a zůstal či zda byl poté opět odvezen. Připusťme druhou variantu.

V roce 1964 byla v tehdejším Československu zahájena přímá mezinárodní volba v poloautomatickém režimu; od roku 1966 používá Praha směrové číslo 02.

Ještě v roce 1970 se každý šestý meziměstský hovor nepodařilo spojit a na každý sedmý meziměstský hovor se čekalo déle než hodinu. Kdo by si to ještě dnes pamatoval!

Datové sítě a přenosy začaly v roce 1971 jako vůbec první podniky v Československu používat SBČS a Mototechna.

Při poruše kabelových komor v Praze - Smíchově, čekalo v roce 1979 dvanáct tisíc majitelů telefonních stanic na opravu celých šest týdnů. Dnes už by se to snad opravdu nestalo!

V roce 1983 připadalo na jednu hlavní telefonní stanici zhruba 136 hodin hovoru ročně.

Společnost RANK XEROX představila první telefaxový přístroj již v roce 1971. V Československu se faxy začaly používat teprve v roce 1988. Na vysvětlenou - jedním z důvodů bylo i to, že je hůř kontrolovatelný než dálnopis a tak se moc nehodil bolševickému zřízení, které se snažilo mít komunikační kanály pod kontrolou.

V roce 1987 má československá integrovaná telegrafní síť kapacitu 15 000 telexových přípojek a 1700 pro síť veřejného telegrafu (v provozu je pouze 12 000 telexových stanic a 1 200 veřejných telegrafních stanic).

1. ledna 1988 byly schváleny podmínky pro poskytování služby Telefax. V roce 1990 datovou síť využívá 4 357 stanic, registrováno je 8 412 faxů (to byly doby...).

Ještě v roce 1992 se na zřízení telefonní stanice čekalo v průměru 48 měsíců a ještě v roce 1994 bylo v pořadníku uvedeno více než 634.000 čekatelů. (Počet žadatelů od roku 1918 trochu narostl, co říkáte?).