Zatímco se první telefon na bázi platformy Google Android začal v USA prodávat koncem října loňského roku, první generace telefonů Apple se na stejných trzích objevila v červnu 2007 - v době uvedení třetí generace tak iPhone oslaví své druhé narozeniny.
První iPhone se vinou exkluzivity u operátora AT&T na našem území oficiálně neprodával, druhá generace se dostala i na ty menší trhy a slaví obrovské prodejní úspěchy. Ani T-Mobile G1, prozatím jediný prodávaný telefon se systémem Google Android, nemá o zákazníky nouzi. Za necelý půlrok oslovil celý milion uživatelů, a to jen na území Spojených států.
Detailní srovnání hardwarových parametrů obou zařízení jste si mohli přečíst již v dřívějším článku, ten dnešní bude patřit srovnání operačních systémů samotných. Ty jsou si mimochodem v mnohém podobné a od prvních verzí postrádají některé základní funkce. S těmi buď systém prostě nepočítal (Google Android), nebo jsou, dle slov Applu, pro dobro uživatele zablokovány (Apple iPhone).
V obou případech však lze většinu nedostatků řešit dohráním aplikace třetí strany. U iPhonu se ale neobejdete bez zásahu do softwaru telefonu – jailbreaku – proti kterému se výrobce před několika měsíci ohradil, a označil jej dokonce za nebezpečný. Pojďme se tedy podívat, v čí prospěch celé klání, čítající dvanáct kol, nakonec vyznělo.
Kapitoly článku:
- Pohotovostní obrazovka a notifikace
- Synchronizace a propojení s PC
- Portály s aplikacemi
- Telefonování a textová korespondence
- Organizace času a poznámky
- Multimédia
- Fotoaparát
- Wi-fi (a datové přenosy) a BT
- Internetový prohlížeč
- Multitasking
- Satelitní navigace
- Cena a dostupnost
Pohotovostní obrazovka a notifikace
Přehledná pohotovostní obrazovka je u chytrého telefonu základ, na což Google pamatoval, a tak se G1 může chlubit opravdu přehledným řešením. Po probuzení telefonu (krátký stisk tlačítka k vypnutí) se na černém podkladu objeví informační tabulka se jménem operátora, zobrazeno je datum a čas a případně indikátor nabíjení. Horní stavová lišta zobrazuje vyzváněcí profil, aktivní bezdrátové moduly, úroveň signálu i čas.
V této fázi je telefon stále zamčený a pro vstup do hlavní obrazovky je nutno stisknout tlačítko Menu. Odměnou vám bude přechod k hlavní obrazovce. Ta se, podobně jako Lifestyle rozvržení u nedávno recenzovaného Spb Mobile shell 3, skládá z celkem tří obrazovek – krom centrální tak můžete tahem prstu do stran přejít na boční plochy.
Po prvním spuštění jsou na centrální obrazovce velké analogové hodiny a čtveřice zástupců často užívaných aplikací – podobně jako u iPhonu to je spouštěč telefonní aplikace, kontaktů, internetového prohlížeče a textových zpráv.
Takové rozvržení ale není konečné a delším stiskem na libovolné ikonce můžete odstartovat jeho kompletní přestavbu. Jednotlivé zástupce tak lze v této fázi přeskupit, případně je přetažením na spodní ikonku popelnice z plochy odstranit.
Klepnutím na spodní šipku aktivujete nabídku aplikací a opět delším stiskem zahájíte editaci a můžete často používané aplikace přesunout na hlavní obrazovku. Nutno dodat, že nedochází k přesouvání ikonek, ale k jejich kopírování – hlavní nabídka aplikací se tak nezúží a najdeme zde vždy všechny aktuálně nainstalované aplikace.
Delším stiskem na prázdné neobsazené ploše obrazovky aktivujete kontextové menu, lze tedy i tímto způsobem přidávat nové zkratky aplikací, případně přidat nový widget (hodiny, google search, počasí) nebo změnit pozadí. Komu by ani tohle nestačilo, může si v Android Marketu stáhnout některou z alternativních ploch.
Zajímavě jsou řešeny i notifikace. Pro jejich úplný přehled stačí "uchopit" horní stavovou lištu a ladným tahem směrem dolů dosáhnete překrytí hlavní obrazovky notifikacemi. Kromě příchozí textové korespondence a hovorů zde najdeme kompletní systémové informace od indikace připojení telefonu k PC přes upozornění právě nainstalovaných aplikací. Při velkém množství upozornění je vhodné notifikační roletku vyčistit, k čemuž slouží tlačítko clear notifications.
U iPhonu je to mnohem jednodušší, neboť OS X žádnou hlavní pohotovostní obrazovkou nedisponuje. Po probuzení telefonu vidíte čas, datum, operátora, sílu signálu a úroveň nabití baterie a posunutím šoupátka do pravého okraje telefon odemknete.
Ocitnete se ve springboardu, který je vlastně jen seznamem nainstalovaných aplikací. Příchozí zprávy, e-maily či zmeškané hovory jsou pak u dané ikonky signalizovány číslem. Příchozí zprávy se objeví i v malém vyskakovacím okně a klepnutím přejdete přímo do složky SMS.
Nainstalované programy z App Storu (nebo Cydie) se pak kupí do dalších obrazovek, mezi kterými listujete pohybovými gesty. Máte-li ve svém iPhonu desítky aplikací, pak se stiskem tlačítka home z kterékoli obrazovky vždy ocitnete v úvodní nabídce springboardu.
| Vítěz: Google Android |
Synchronizace a propojení s PC
Ačkoli není iTunes tím nejpřívětivějším nástrojem k synchronizaci, po chvíli si na její filozofii plně navyknete. Krom pohodlné a bezproblémové synchronizace PIM s Outlookem (kontakty, kalendář, e-maily, záložky prohlížeče) se nabízí detailní přehled o vašem iPhonu (název telefonu, kapacita vnitřní paměti, FW, sériové číslo) a základní nastavení synchronizace.
Snadno můžete do telefonu zkopírovat své oblíbené MP3 skladby nebo filmy či seriály předtím převedené do formátu MP4, se kterým si iPhone rozumí. Další důležitou položkou jsou aplikace, které slouží pro synchronizaci (nainstalování) předtím stažených programů z obří databáze jménem App Store.
Apple iPhone nemá od doby FW 2.0 problém ani se synchronizací s MS Exchange serverem, bez které se u velkých firem leckdy neobejdete. Samozřejmostí je přitom podpora klasických POP3/IMAP účtů, GMailu a dále nesmíme opomenout službu Mobile me.
Neustálé připojení k internetu je dnes v módě a Google Android se bohužel tomuto trendu ani trochu nebránil. Nikdy nekončící over-the-air synchronizace T-Mobile G1 tak začíná ihned při prvním spuštění, kdy jste požádáni o přihlášení se ke svému účtu na Gmailu.
Pokud jej ještě nemáte, můžete to ihned napravit a účet si vytvořit. Co naplat, že jste doposud měli veškeré kontakty jen v Outlooku a rádi byste je v nezměněné podobě rychle přenesli do své "gé jedničky". Máte smůlu. Jistě, nabízí se možnost exportu kontaktů ve formě tabulky a její následný import do Gmailu. Ten bohužel v mnoha případech končí katastrofou, a u kontaktů tak často chybí řada údajů. Ostatně, o "úspěchu" importu jste informování obratem a bohužel se jen dozvíte, kolik že to kontaktů bylo ignorováno pro absenci e-mailu a podobně.
Zkušenosti uživatelů ukazují, že v tomto případě je nejjistější metoda zároveň ta nejpracnější – a to kontakty ručně přepsat ze stávajícího telefonu do Gmailu a pak synchronizovat. Že má tento styl k efektivitě daleko, není nutno příliš rozvádět.
Pokud přeci jen chcete zkusit import kontaktů z Outlooku, proveďte následující:
-
Spusťte MS Outlook a v bočním menu vyberte kontakty.
-
Zvolte Soubor – Import a export a dále Exportovat do souboru, typ hodnoty oddělené čárkami (Windows).
-
Zvolte jméno výsledného souboru a jeho umístění.
-
Po přihlášení se k Gmailu zvolte v bočním menu kontakty a následně v pravém horním rohu import a zadejte cestu k vyexportovanému souboru s koncovkou .CSV.
Google tak uživatele nutí používat jako hlavní mobilní kancelář Gmail účet, a nikoli schránku na MS Exchange serveru, což nejen že před firemní klientelou zavírá vrátka, ale kope před ní ještě pořádně hluboký příkop.
Naštěstí si lze pomoci aplikacemi třetích stran:
ContactCalendarSync – vylepšená verze původní aplikace ContactSync, která uměla s účtem na Exchange serveru synchronizovat kontakty, novinka si navíc poradí i s kalendářem. Nevýhodou je komerční ráz aplikace (plná verze nyní v akci za necelých 10 USD, běžná cena 30 USD) a kompatibilita jen s MS Exchange servery 2007.
Na synchronizaci e-mailů lze doporučit aplikaci Moxier Mail, která si rozumí se servery Exchange 2003 i 2007 a v následujících verzích se počítá s možností synchronizace kontaktů i kalendáře (verze 1.3) a následně i úkolů (verze 1.5). Licenci si autoři cení na necelých 25 USD (asi 520 Kč), po koupi bude upgrade na 1.3 i 1.5 verzi zdarma.
Android ignorací synchronizace s Exchange servery sice ztrácí body, ty ale získává nativní podporou funkce mass storage, která telefon po připojení k PC USB kabelem promění ve čtečku karet. Snadno tak můžete kartu nasytit svou MP3 diskografií nebo jiným libovolným obsahem. Ten pak lze snadno přenést na jakýkoliv jiný počítač, s daty uloženým v iPhonu takto svobodně nakládat nelze.
| Vítěz: OS X |
Portály s aplikacemi (instalace aplikací)
App Store je jedním z nejúspěšnějších projektů v dějinách mobilních komunikací a jeho nesmírná obliba překvapila i samotného šéfa společnosti Jobse. Dnes App Store čítá více než 30 000 aplikací a uživatelé si jich přitom z portálu již stáhli těžko uvěřitelnou miliardu. V souvislosti s dosažením této mety společnost vyhlásila soutěž a na příslušném webu jste mohli sledovat dopočet do miliardy v reálném čase - čtěte iPhone čeká miliardu stažených aplikací.
Abyste mohli App Store užívat plnými doušky (stahovat či nakupovat aplikace), je nutná registrace, kterou jsme vás provedli v dřívějším článku – čtěte Jak na App Store.
Portál nabízí užitečné funkce, a tak je hledání aplikace zjednodušeno kategorizací programů (hry, zábava, utility, cestování…), žebříčkem nejstahovanějších aplikací a nechybí ani fulltextové vyhledávání. Jak již bylo naznačeno, bez aktivního účtu se neobejdete ani v případě stahování bezplatných aplikací.
V případě, že již účet máte, je nákup aplikace triviální a stačí jedno klepnutí na tlačítko buy. Po následném přihlášení k účtu se z přidruženého bankovního konta strhne příslušná částka. Ale nebojte, nákup aplikací vás nezruinuje – nejfrekventovanější cenovkou je totiž 99 centů.
Každá aplikace, která se v App Storu objeví, musí projít určitým procesem schválení, kdy se zjišťuje, zda program neporušuje pravidla, tedy jestli například nekonkuruje vestavěným aplikacím od Applu (webový prohlížeč, iPod); kontrola by zároveň velmi rychle odhalila malware (škodlivý software), který by mohl telefon poškodit.
Zatímco App Store v létě oslaví první narozeniny, Android Market byl spuštěn o několik měsíců později, čemuž odpovídá i chudší nabídka programů a her. V Marketu jsou zatím k dispozici jen počiny kategorie freeware, přesto jde mnohdy o velmi užitečné nástroje. Již brzy by se měla nabídka aplikací citelně rozšířit o komerční projekty.
Koncept Marketu je velmi podobný jako v případě App Storu, a tak nechybí kategorie aplikací, jejich snadné vyhledávání či možnost seřazení dle data nebo obliby (počtu stažení). Výhodou oproti portálu Apple je možnost stahovat aplikace bez nutnosti tvorby nějakého účtu. Nevýhoda již nastíněna byla – nabídka aplikací je proti nabídce App Storu zlomková; počet aplikací ale nestagnuje a poměrně rychle roste. Velký příliv titulů bude znamenat dotažení integrace platebního systému a tím možnost nabídnout i komerční aplikace. Zapracovat by se mělo také na větší kontrole aplikací před jejich umístěním do nabídky.
Jistě by se tak neopakovala situace z konce ledna, kdy si desítky tisíc uživatelů G1 stáhly aplikací MemoryUp Personalize, která slibovala optimalizaci operační paměti telefonu. Místo toho však nešťastníci přišli o veškerá, mnohdy nenahraditelná data z telefonu i paměťové karty. A aby toho nebylo málo, z e-mailového účtu uživatele se začal nekontrolovatelně šířit spam všemi směry (tedy na všechny e-mailové adresy uložené v telefonu).
Důležitou výhodou G1 je možnost instalovat aplikace i z jiných zdrojů, než je Android market. Tím může být libovolná webová stránka, ze které si stáhnete soubor s koncovkou .APK a ten pak z prostředí průzkumníka spustíte a aplikaci nainstalujete.
Stejně tak lze instalační soubor stáhnout do PC, ten následně s využitím mass storage zkopírovat na paměťovou kartu telefonu a instalovat. Předtím je ale nutné v menu Settings - Applications - zatrhnout položku unknown sources. Systém tak s touto variantou počítá a nedopouštíte se pirátství jako v případě provedení Jailbreaku u iPhonu - čtěte Miliony uživatelů iPhonu jsou podle Applu softwaroví piráti.
| Vítěz: Google Android |
Telefonování a textová korespondence
Stiskem levé klávesy na ovládacím panelu T-Mobile G1 spustíte telefonní aplikaci, která se v mnohém podobá rozhraní u iPhonu. Základem jsou čtyři záložky – klávesnice, výpis hovorů, kontakty, oblíbené – jejichž funkce je dostatečně zřejmá z popisků.
Telefonní klávesnice (zároveň jediná softwarová klávesnice v telefonu) slouží pouze k vytáčení čísel, na filtraci kontaktů postupným zadáváním znaků, jako nabízejí Windows Mobile, zapomeňte. Toho docílíte jen s pomocí výsuvné klávesnice, což je nepraktické.
V základním náhledu telefonního adresáře vidíte u kontaktu jméno a zadané telefonní číslo, klepnutím přejdete do detailního náhledu, kde vidíte všechny předtím zadané informace. Vyjma telefonních čísel a e-mailů lze dodatečným menu přidat číslo IM klienta (AIM, Windows Live, Yahoo, Jabber,…), adresu, společnost nebo připojit poznámku. Kontaktu můžete samozřejmě i přiřadit fotografii, dodáním hvězdičky se pak jméno zkopíruje do složky oblíbených kontaktů.
Z detailního náhledu kontaktu můžete rychle přejít k vytočení čísla nebo do editoru textových zpráv či e-mailu. Potěší přitom dokonalá integrace nainstalovaných aplikací do samotného systému, kdy vám třeba při volbě zaslání SMS dá kontextové menu na výběr mezi klasickou textovkou a využitím zaslání SMS (téměř) zdarma, kdy se účtují jen datové přenosy.
Zprávy jsou řazeny do podoby konverzace, a tak vám ani po delším čase neuniknou souvislosti dávné korespondence. Na stejný způsob řazení přešly po vzoru Palmu a iPhonu i Windows Mobile ve verzi 6.1, u kterých ale nechybí možnost tento typ členění deaktivovat (buď úpravou registru, nebo jednoduchou utilitou).
Obrovskou nevýhodou G1 je absence jakékoli softwarové klávesnice pro zadávání textu. A tak vás u každé SMS uvítá okénko s nápisem: Open keyboard to compose message. Ano, i při nutnosti napsat jeden jediný znak se tak bez vysouvací klávesnice neobejdete. Tu je navíc takřka nemožné pohodlně obhospodařit jednou rukou (tedy pokud nemáte dlaně a prsty vyvinuté do velikosti pletení tenisové rakety). Ačkoli se zprvu zdálo, že tuto nectnost brzy po vydání odstraní některá aplikace, její eliminace padne až na velký upgrade celého operačního systému (Android 1.5 alias Cupcake).
Jinak je ale psaní na pětiřadé QWERTZ klávesnici s velkými mezerami docela pohodlné a brzy se s blokem kláves vaše prsty dokonale spřátelí. Za šera oceníte podsvětlení kláves, jehož intenzita ale mohla být malinko vyšší. Ačkoli u současného FW není prostředí systému lokalizováno do češtiny, telefon si s diakritikou rozumí, a tak po přidržení (třeba) písmene e dostanete na výběr všechny jeho možné alternativy doplněné o znaménko.
V případě OS X u iPhonu je situace okolo telefonování velmi obdobná. Koncept telefonní aplikace je velmi podobný, ale mezi záložkami, které jsou situovány do spodní části displeje, najdete i hlasovou poštu.
Vytáčení čísel je stejně nedokonalé jako v případě Androidu, nabízí se ale možnost vyhledávání jmen v adresáři. Stejně tak lze jedním dotykem zahájit tvorbu kontaktu nového. Krom běžných údajů můžete jménu přiřadit pracovní post, přezdívku, datum narození nebo další poznámku. Z detailního náhledu se opět nabízí zahájení telefonního hovoru nebo tvorba textové zprávy či e-mailu.
Android má navrch v případě editoru SMS, ten nativní u iPhonu je totiž - slušně řečeno - nepovedený. Pokárat si zaslouží nevzhledné členění zpráv a absence základních funkcí (chybí třeba možnost smazat všechny SMS najednou). Jistě ne náhodou to byly právě náhrady SMS editoru, které se tehdy ještě na neoficiálním portálu installer zařadily mezi nejoblíbenější.
OS X naproti tomu nabízí komfortní zadávání textu pomocí softwarové klávesnice. Díky kapacitnímu displeji stačí pro zápis písmena/znaku opravdu jen letmý dotek a brzy se na iPhonu naučíte psát velmi rychle a s minimem překlepů. Za chůze to ovšem tak slavné není.
Velkou nectností je absence textové schránky, kterou zatím řeší třeba povedená aplikace Clippy. U chystané verze FW 3.0 bude funkce copy/paste integrována nativně.
| Vítěz: Google Android |
Organizace času a poznámky
T-Mobile G1 standardně neobsahuje aplikaci pro psaní poznámek, není ale nic jednoduššího než si z Marketu stáhnout třeba povedený Note everything. Ten kromě psaných poznámek nabídne možnost zhotovení jednoduchého náčrtku, na nějakou přesnost ale u kapacitního displeje zapomeňte.
Kromě toho slouží aplikace i jako hlasový záznamník, a její instalací tak získáte skutečně all-in-one řešení. Záznamy lze dále přejmenovávat, členit do složek nebo importovat.
Kalendář u systému Google Android nabízí tradiční měsíční, týdenní nebo denní náhled a je obsahově vázán na kalendář Gmail. Tzn. po zápisu nové schůzky v telefonu máte obratem (po synchronizaci) stejný záznam i na Gmail účtu. Při zadávání nové schůzky nastavujte její jméno, časový rozsah, místo schůzky, její popis a dobu připomenutí. V libovolném náhledu lze mezi jednotlivými časovými úseky (dny, týdny, měsíci) listovat dotykovými gesty.
To u kalendáře v iPhonu možné není a k přepínání slouží poměrně drobné šipky vedle názvu měsíce (dne). K rychlé volbě náhledu je ale připravena trojice tlačítek ve spodní části displeje. Způsob popisu nové schůzky se v ničem podstatném neliší od kalendáře u G1.
Kalendář v telefonu můžete synchronizovat s účtem na Outlooku, Gmailu nebo s Exchange serverem.
Nativní poznámkový blok je opravdu jednoduchý a nenabízí žádné nadstandardní funkce. Pokud tedy hledáte lepší blok, nebo dokonce nástroj k malování nebo diktafon, je nutné se porozhlédnout na App Storu. Koneckonců, vhodné nástroje na veškeré uvedené úkony jsme vám doporučili v našem článku o aplikacích pro iPhone – čtěte Aplikace z App Storu, které musíte mít.
| Vítěz: OS X |
Multimédia
iPhone byl od počátku koncipovaný jako multimediální zařízení s možností telefonu, přehrávač iPod je tak špičkou ve své kategorii. iPod nabízí velmi pohodlné ovládání a funkce, které byste od multimediálního přehrávače očekávali.
Achillovou patou je ale slabší podpora videokodeků pro přehrávání videa. Filmy v kontejneru AVI je tak nutno nejprve konvertovat do formátu MP4/H264, se kterým si iPod poradí. Nám se pro tento účel osvědčil Media coder for iPhone, jehož podrobný popis najdete v článku Vše, co jste chtěli vědět o Apple iPhonu.
Přehrávání filmů je na velkém 3,5“ displeji radostí a telefon zvládne na jedno nabití video přehrávat téměř tři hodiny. Důležitým aspektem je přítomnost 3,5mm jacku, který dovolí k iPhonu připojit i velmi kvalitní sluchátka. Hudební přehrávač navíc běží na pozadí, a tak si můžete poslechem hudby zpříjemnit třeba brouzdání na webu.
Android v základu nabízí jen jednoúčelový hudební přehrávač, který ale kvalit iPodu nedosahuje. K přepínání mezi skladbami opět nelze využít dotykových gest a jste odkázáni jen na tlačítka. Ještě horší to je ale s videem, které bez stažení příslušné aplikace nepřehrajete.
Lze doporučit Meridian Video player, který si vedle videa poradí i s muzikou. Stejně jako u iPhonu je v případě videa nutná jeho optimalizace do formátu, který G1 přečte (H264). Přehrávačů existuje celá řada, můžete tak využít již zmíněného Media Coderu (iPhone i G1 mají stejné rozlišení displeje) nebo oblíbeného XviD4PSP.
Velmi špatná je přitom výdrž při přehrávání, kde má G1 problém dotáhnout film o stopáži 90 minut.
Ve prospěch Androidu mluví podpora funkce mass storage, svůj telefon díky tomu můžete obohatit o nový multimediální obsah z každého počítače. Potřebovat budete jen USB kabel, příslušné ovladače a paměťovou kartu velikosti ideálně 16 GB (v balení přitom naleznete 2GB kartu).
| Vítěz: iPhone |
Fotoaparát
Tady je situace velmi jednoduchá, neboť fotoaparát u iPhonu patří v dané kategorii k nejhorším v mobilních telefonech vůbec. CMOS se dvěma miliony bodů je přeci jen v půli roku 2008 (vydání druhé generace iPhonu) hodnota podprůměrná, a připočteme-li neslavnou optiku, absenci nahrávání videí a celkově mizivé možnosti nastavení, pak je jasné, že T-Mobile G1 s 3,2 Mpix s autofokusem vítězí s jasnou převahou.
iPhone ale nabízí daleko pohodlnější prohlížeč hotových snímků, který opět velmi dobře rozumí vašim prstům, a tedy dotykovým gestům. Android to zkouší známou lupou pro zvětšení/zmenšení fotky a šipkami pro listování.
I když i v případě Androidu nemůžete při focení nastavit zhola nic, výsledné snímky jsou větší i kvalitativně na vyšší úrovni. Po zhotovení snímku jej můžete uložit, nastavit jako pozadí nebo fotokontakt nebo dále sdílet – tedy poslat formou MMS nebo přílohy k e-mailu.
Tip:
Nahrávání videa u T-Mobile G1 zajistí aplikace Video recorder, stejnou službu udělá majitelům iPhonu program Cycorder ze Cydie (nutný Jailbreak).
| Vítěz: Google Android |
Wi-fi (a datové přenosy) a BT
Wi-fi modul je vzhledem k propojení mnoha služeb s internetem u obou telefonů nezbytností. Ne každý disponuje neomezeným datovým tarifem, který je u nás ještě stále přeci jen dosti drahý (myslím tím opravdu neomezený, nikoli balíčky typu Surf+ s FUP 15 MB týdně).
Modul jak u G1, tak u iPhonu fungoval naprosto bez potíží, po zadání správného hesla k AP jsme mohli pohodlně surfovat nebo stahovat nové aplikace z portálů. Citlivost byla překvapivě vyšší u Androidu, který ze stejné pozice "chytal" větší počet přístupových bodů.
iPhone wi-fi modulu hojně využívá i u aplikací třetích stran, díky tomu lze snadno sdílet multimediální obsah vašeho PC a skladby si přehrávat na telefonu. Stejně tak například u aplikace Mobile Files Pro, která umožňuje prohlížení (a v případě tabulek z Excelu i tvorbu) Office dokumentů, můžete pomocí wi-fi do telefonu zkopírovat dokumenty z PC.
Mohlo by se zdát, že Apple a Google potají uzavřely sázku, jestli omezenější Bluetooth modul nabídne iPhone, nebo první Android. Nakonec je to ale nerozhodně a možnosti BT jsou u obou přístrojů doslova žalostné. Telefon tak spárujete leda s BT sluchátkem, na poslech muziky přes A2DP ani nemyslete.
V případě iPhonu si lze vypomoci berličkou v podobě povedené aplikace iBluetooth, která umí přenášet soubory mezi iPhonem a libovolným jiným telefonem s Bluetooth, případně telefonem a PC. Funkcionalitu aplikace jsme důkladně otestovali, figurantem nám přitom byl HTC Touch HD a notebook Dell Latitude D630. V obou případech proběhl přenos souborů bez komplikací.
Majitelům T-Mobile G1 tak lze zatím doporučit leda šikovné manažery bezdrátových modulů, k povedeným patří aSettings.
Oba telefony podporují 3G sítě, a tak si zákaznici operátora Vodafone v Praze 9 a 10 nebo O2 v Praze, Ostravě a Brně obecně užijí citelně komfortnější datování, než nabízí dnes již omšelé GPRS/EDGE.
Nevýhodu G1 spatřujeme v jeho neustálém a obtížně kontrolovatelném připojování k internetu.
Telefon žije v tomto ohledu tak trochu vlastním životem a přistřihnout mu datová křídla lze leda vyplněním nesmyslného přístupového bodu (APN) u nastavení datových přenosů, případně stažením aplikace APNdroid, která umí jedním klepnutím data deaktivovat. Bez datového tarifu tak není používání Androidu moc příjemné – neustále kontrolovat, zda jsou datové přenosy aktivní, je prostě otravné.
Tohoto se u iPhonu obávat nemusíte, tam stačí z první plochy přesunout zástupce aplikací, které se okamžitě se sítí spojují, a máte vystaráno.
Již delší dobu ale platí: chceš-li svůj komunikátor/chytrý telefon využít na maximum, pak to bez neomezeného datového tarifu nepůjde; respektive půjde, ale telefon je funkčně rázem poloviční.
| Vítěz: iPhone |
Internetový prohlížeč
Prohlížeč Safari se stal krátce po uvedení první generace iPhonu etalonem mezi mobilními prohlížeči. Postrádal sice některé základní funkce, ty nejdůležitější mu byly dodány u FW 1.1.2-.1.1.4. Oproti konkurenci (např. Opera Mobile 9.5) bodoval rychlým načítáním stránek, plynulým skrolováním a zoomováním s využitím multidotykové technologie. Akcelerometr navíc umožnil automatické překreslení displeje do landscape režimu při otočení telefonu.
V mnoha ohledech je Safari, postavené na vykreslovacím jádru webKit, i dnes nedostižné. Vestavěný browser u T-Mobile G1 využívá téhož jádra, přesto nenabízí zdaleka tak pohodlné prohlížení stránek. Překážkou je zejména ne zcela plynulé skrolování stránek, jejich pomalejší načítání a nepohodlný zoom, který je realizován nikoli dotykem, nýbrž klepáním na symbol lupy ve spodní části displeje.
Neužijete si ani onoho roztažení (přiblížení) webu pomocí dvou prstů – Android sice multitouch umí, ale je softwarově blokován. Ani jeden prohlížeč nepodporuje Flash a nepřehraje videa z portálu YouTube. K tomuto účelu ale oba telefony v základu nabízí malou aplikaci.
Android ale získává body možností používat Operu Mini, která sice nenabízí žádné pokročilé funkce, ale pyšní se opravdu velmi rychlým načítáním webu - využití proxy serveru, kdy je webová stránka nejprve připravena na proxy server do podoby vhodné pro mobilní zobrazení a načítá se až tento datově redukovaný balík. Opera Mini byla v přípravě i pro iPhone, tam ale tvrdě narazila – čtěte Opera Mini pro iPhone hotova, ale jako by vůbec nebyla.
| Vítěz: iPhone |
Multitasking
Výhoda operačního systému tkví mimo snadného rozšíření funkcionality telefonu ve funkci zvané multitasking, která dovoluje mít najednou spuštěno vícero aplikací a mezi nimi přepínat pomocí vhodného správce úloh. Situace je tedy podobná jako u stolního počítače.
iPhone se od multitaskingu zatím úspěšně distancuje a s odkazem na snížení rychlosti a zvýšení spotřeby to ani v budoucnu jiné nebude. Pracuje se ale na push notifikacích, kdy telefon přijme zprávu z IM i v případě, že aplikace právě nebude aktivní; využívat se přitom bude vzdálených serverů.
Android jako systém typu open source multitasking podporuje a ani při větším počtu spuštěných aplikací není zpomalení patrné. V základu bohužel chybí správce úloh, a tak opět přichází ke slovu Market, konkrétně program Task switcher. Ten můžete aktivovat delším stiskem tlačítka pro start fotoaparátu.
| Vítěz: Google Android |
Satelitní navigace
Vestavěná satelitní navigace byla spolu s podporou 3G sítí hlavním vylepšením iPhonu 3G. Bohužel ani dnes není možné iPhone jako plnohodnotný hlasový turn-by-turn navigátor využít. Na sklonku minulého roku se mluvilo o aplikaci G-Map, kterou mohou již několik měsíců naplno využívat obyvatelé některých částí USA. Mapové podklady pro Evropu by měly být k dispozici během tohoto čtvrtletí (v prosinci se přitom mluvilo o začátku roku). Záměr připravit plnohodnotnou navigaci pro iPhone uvedla na prezentaci v Barceloně slovenská společnost Sygic.
V současnosti se ale zdejší uživatel musí spokojit s on-line mapami v podobě oblíbených Google maps a to se může bez datového tarifu nepříjemně prodražit.
Obdobná situace panuje v oblasti Google Android s tím rozdílem, že T-Mobile G1 nabízí elektronický kompas, který je při chůzi městem neocenitelným pomocníkem a zároveň staví G1 na pozici vítěze této kategorie.
| Vítěz: Google Android |
Cena a dostupnost
Cena při výběru mobilního telefonu rozhodně není zástupným argumentem a mnohdy právě ona rozhoduje o tom, po kterém zařízení uživatel nakonec sáhne. V tomto ohledu jednoznačně vede Google Android (tedy T-Mobile G1) - T-Mobile jej bez úvazku nabízí za 9 999 Kč a v případě podpisu smlouvy jsou ceny samozřejmě o mnoho nižší - záleží ale, k jakému minimálnímu plnění se upíšete. V každém případě lze takto získat za velmi výhodnou cenu balíček neomezených dat Internet+.
Apple iPhone 3G tamtéž pořídíte za nedotovanou cenu 15 999 Kč, což je o šest tisíc korun více, což není málo. Pokud ale utratíte měsíčně více než 2 300 Kč, může být jablečný telefon váš za 1 Kč.
Telefónica O2 nabízí iPhone 3G s 8 GB vnitřní pamětí za 14 295 Kč, tedy o více než 10 % levněji. Ještě levněji vás přístroj bude stát u Vodafonu, kde za něj dáte necelých 14 000 Kč. Ve volném prodeji lze ale iPhone pořídit i za cenu okolo 11 000 Kč, což by pro vaši peněženku znamenalo citelnou úsporu.
T-Mobile G1 (HTC Dream) naproti tomu u internetových prodejců můžete sehnat již s cenovkou 8 000 Kč. iPhone 3G tedy je v každém případě zhruba o 40 % dražší, což není zanedbatelné.
| Vítěz: Google Android |
Závěr: a vítězem se stává…
…platforma Google Android, která v současnosti pohání pouze T-Mobile G1. Po sečtení všech bodů tedy Android zvítězil s náskokem jednoho jediného, což pro iPhone rozhodně není drtivou porážkou.
Ale pozor, vítěze nelze stanovit tak jednoduše, pouhým sečtením dosažených prvenství v několika kategoriích. Pro někoho mohou totiž být parametry, ve kterých si vede lépe Android (multitasking, fotoaparát, hlavní obrazovka), zcela irelevantní a dá přednost intuitivnějšímu iPhonu. A platí to samozřejmě i naopak.
Funkčnost telefonů jsme hodnotili bez dodatečných aplikací - v obou případech ji lze totiž instalací šikovné aplikace navýšit. Výborným příkladem je oblast synchronizace, kde je syrová G1 k uzoufání; pokud ovšem přístroj dovybavíte uvedenými aplikacemi, můžete telefon plně synchronizovat s účtem na MS Exchange serveru, což je pro firemní sféru pádný argument.
Rychlost obou telefonů je prakticky srovnatelná, oba se tak používají velmi pohodlně. Velký je ale rozdíl v pojetí samotných operačních systémů. OS X je uzavřený a již od prvopočátku má nesmyslně blokovány funkce, které jsou samozřejmostí pro telefony za zlomek ceny. A pokud se chcete z té až příliš těsné ohrádky vymanit, nezbývá než telefon odemknout (ano, provést onen obávaný jailbreak) a funkcionalitu telefonu navýšit některými velmi povedenými aplikacemi; za zmínku určitě stojí iBluetooth a Clippy.
Google naopak sází na otevřenost, jeho řešení se tak jako jediné pyšní nálepkou open source. I tady je ale možnost mít šanci do systému zasahovat ještě více, a to nastavením práv složce Root na čtení i zápis (777). To je například podmínkou pro provozování aplikace Screenshot pro snímání obrazovky.
