TELeKONOM: Slováci se napřesrok dočkají dividendy...

... kterou jim chce vyplatit Orange; bulharský prokurátor nečekaně zastavil privatizaci tamního telekomu; japonský operátor NTT DoCoMo odmítne požadavek nizozemské KPN na navýšení základního jmění; tisková mluvčí Aliatelu odešla do Radiomobilu.
BRATISLAVA - Akcionáři největšího slovenského mobilního operátora Orange Slovensko na páteční mimořádné valné hromadě rozhodli, že společnost v příštím roce poprvé rozdělí část zisku ve formě dividend. Zároveň rozhodli o umoření podstatné části ztráty z předchozích let snížením základního jmění společnosti. Informoval o tom mluvčí Orange Peter Tóth.

Základní jmění klesne ze současných 3,4 miliardy slovenských korun na 1,2 miliardy, což představuje pokles nominální hodnoty jedné akcie ze 100 korun na 35 Sk. "Změny v pasivech společnosti představují účetní operace, které neovlivní výši vlastního jmění nebo tržní hodnoty akcií firmy," řekl mluvčí. S těmito účetními operacemi již souhlasily také financující banky mobilního operátora, dodal.

"Umoření nakumulovaných ztrát nám umožní, abychom od příštího roku pravidelně vypláceli dividendy akcionářům. Ti na Slovensku dosud investovali téměř 20 miliard korun a vytvořili více než 1200 přímých a téměř 2000 nepřímých pracovních míst," uvedl finanční ředitel společnosti Frederic Debord.

O konečné výši vyplacených dividend rozhodnou akcionáři na řádné valné hromadě plánované na květen 2003. Orange Slovensko zvýšil ke konci září počet aktivních zákazníků o téměř 65 procent na 1,61 milionu. Za první tři čtvrtletí tohoto roku měl operátor obrat 9,8 miliardy korun a čistý zisk 1,8 miliardy Sk.

Celkem 64 procent akcií Orange Slovensko vlastní společnost Orange S.A., jejímž většinovým vlastníkem je France Télécom. Ostatní akcie Orange Slovensko drží Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a soukromí finanční investoři.

SOFIA - Kancelář hlavního bulharského prokurátora zablokovala privatizaci telekomunikační společnosti BTC. Prodej přitom měl být největší letošní privatizací v zemi a reformní vláda v Sofii na jeho úspěšné dokončení spoléhala. Na privatizaci si tak země bude muset počkat.

Bulharsko je zatím jedním z nejchudších kandidátů na vstup do Evropské unie a vláda proto nutně potřebuje peníze, aby přispěla k obnově investorské důvěry. Západ totiž pozorně sleduje, zda je země schopna dostát závazkům a prosadit privatizaci, uvedla v pátek agentura Reuters.

"Kancelář prokurátora chce zamezit podpisu nevýhodného obchodu a profesionálně nesprávnému jednání," píše se ve sdělení prokuratury. Privatizační úřad k tomu uvedl, že bude rozhodnutí respektovat, a přerušil z toho důvodu jednání o prodeji. Ta vedl s britskou firmou Advent, která byla exkluzivním zájemcem.

Advent je soukromou společností, která za 65 procent akcií BTC nabídla zhruba 200 milionů eur. Zájem o BTC mělo i konsorcium turecké společnosti Koc Holding a Turk Telekomu, Bulhaři ale dali přednost britské společnosti. Advent ale už předem naznačil, že pokud BTC získá, sníží v příštích třech letech počet zaměstnanců z nynějších 24 800 na zhruba 16 000.

Britové se rovněž zavázali, že v průběhu pěti let investují do BTC asi 400 milionů eur. Plánovaný prodej narážel v Bulharsku na řadu odpůrců, a to nejen z řad zaměstnanců BTC a odborů, ale i mezi některými vládními činiteli. K prodeji BTC má dojít v době, která telekomunikačním firmám vůbec nepřeje.

Krach plánovaného prodeje státního monopolu je v tomto roce už druhým nezdarem, který bulharskou vládu potkal. V září se totiž bulharský soud rozhodl, že nepovolí privatizaci tabákového monopolu Bulgartabak, protože prodeji brání žaloby. Obě firmy, tedy BTC i Bulgartabak, měly být podle původního plánu prodány už v červenci.

"Zrušení prodeje znamená, že už v Bulharsku nebude chtít nikdo investovat," řekl začátkem týdne šéf privatizačního úřadu Apostol Apostolov. Mezinárodní instituce sice bulharskou vládu chválily za fiskální disciplínu, vadí jim však neúspěšná privatizace. Naposledy se v tomto duchu vyjádřila Světová banka a Mezinárodní měnový fond, tedy největší věřitelé Bulharska.

TOKIO - Největší japonský mobilní operátor NTT DoCoMo Inc odmítne požadavek nizozemské KPN Mobile NV na zvýšení kapitálu o 300 miliard jenů, tedy o 2,4 miliardy dolarů. Agentuře Reuters to v pátek sdělily zdroje z japonské firmy, která má v nizozemském operátoru podíl 15 procent.

Pokud se DoCoMo skutečně rozhodne nový kapitál neposkytnout, její podíl v nizozemském operátoru klesne. DoCoMo by tak učinila další krok zpět z kritizované strategie zahraničních investic, kterou nastoupila před několika lety v období nafukující se bubliny telekomunikačního sektoru.

Podle analytiků by se proti investici 300 miliard jenů, pokud by se pro ni DoCoMo rozhodla, postavili její investoři. DoCoMo v oficiální zprávě uvedla, že konečné rozhodnutí padne v polovině prosince. Ekonomický deník Nihon Keizai Shimbun ale píše, že se firma již rozhodla kapitál neposkytnout.

Trh na zprávu reagoval klidně. Akcie DoCoMo včera klesly o 0,83 procenta na 240 000 jenů podobně jako celý trh. DoCoMo si vysloužila kritiku akcionářů za celkovou investici 1,9 bilionu jenů do minoritních podílů v zahraničních operátorech. Za 15 procent KPN Mobile v roce 2000 DoCoMo zaplatila téměř 410 miliard jenů, připomněla agentura Reuters.

PRAHA - Oddělení komunikace společnosti RadioMobil posílila od prosince bývalá tisková mluvčí společnosti Aliatel Martina Kemrová. "Ta nahradila odcházejícího Petra Stoklasu a ve firmě bude mít na starosti styk s médii," uvedl v pátek mluvčí RadioMobilu Jiří Hájek.

Na nově zřízenou pozici manažera interní komunikace nastoupil od listopadu Martin Bartůněk, který předtím působil v internetové divizi Českého Telecomu Imaginet. Bartůněk bude zabezpečovat interní komunikaci firmy, která má nyní přes 2500 zaměstnanců.