V době, kdy se na zřízení domácí telefonní linky čekalo roky, měly telefonní budky o své uživatele postaráno. Rozšíření domácích přípojek a hlavně mobilních telefonů však skleněné buňky takřka odsoudilo k zániku. Volání "z ulice" v uplynulých letech spadlo o čtyřicet procent.
V současnosti lidé provolají ročně okolo 90 milionů minut. Při počtu 26 500 budek tak na jeden přístroj vychází 9 minut volání denně. Podobně tristní je i průměrný počet odeslaných SMS a mailů. Každý automat musí na člověka, který odešle jednu smsku či mail, čekat přibližně tři a půl dne.
Síť veřejných telefonů patří v České republice k nejhustším v Evropě. Ministr informatiky Vladimír Mlynář již před časem označil veřejné telefonní automaty vzhledem k počtu vlastníků mobilních telefonů za překonanou záležitost. Jejich provozování je ale pro Český Telecom povinné.
Typy automatů
Není budka jako budka. Nabídka služeb se liší podle osazeného telefonního přístroje.
Proxim - Standardní kartový telefonní automat s možností využití služby TRICKtelefon, TRICKSMS a TRICKE-MAIL.
Exium - ISDN kartový telefonní automat s rozšířenou nabídkou informačních služeb.
Axelit - Kombinovaný telefonní automat (karta, mince) s možnosti využití služby TRICKtelefon, TRICKSMS, TRICKE-MAIL.
Dialto - Kartový telefonní automat určen do vnitřních prostor pro službu TRICKtelefon.
TRILOGY - BTC 84CZ - standardní mincovní telefonní automat s možností využití služby TRICK TELEFON, TRICK SMS a TRICK E-MAIL.
Telkor - TSA 4 - standardní mincový telefonní automat pro službu TRICKtelefon.
Telefonní budky spadají společně s např. slevami pro tělesné postižené, operátorskými a informačními linkami či vydáváním oficiálních telefonních seznamů do tzv. "univerzální služby". Ztrátu vzniklou z univerzální služby hradí všichni telekomunikační operátoři podle svého podílu na trhu.
Jedenáct tisíc budek je osazeno kartovými telefony, jen o něco málo je mincovních a zbylých pět tisíc umožňuje použití jak karet, tak mincí (viz rámeček Typy automatů). Roční prodej karet dosáhl v roce 2003 jednoho milionu kusů. V roce 2000 to bylo čtyřnásobně víc.
Upadající zájem kuriózně zaznamenali i sběratelé. Na kartách se dosud vystřídalo na šest tisíc nejrůznějších motivů. Nejcennější z nich, tzv. Eiffel, se v době své největší slávy prodával za sedmdesát tisíc. Dnes ji lze pořídit v řádu tisíců.
Ceny volání
Český Telecom nabízí dva způsoby volání. S Kartou X, která se nabízí ve čtyřech různých hodnotách, stojí minuta volání na pevné linky 3 koruny za minutu. Místní a meziměstské volání není rozlišeno. Volání na mobil přijde na 8 Kč za minutu. Volání s Kartou X je ale poměrně složitá operace. Karta se nevkládá do automatů, je třeba vytočit přístupové číslo, zadat číslo karty a až pak je možno volit požadované číslo.
Klasický způsob použití karty (vložení do automatu) umožňují čipové karty TRICK. Volání je účtováno systémem odečítaných impulsů. Cena jednoho impulsu je 4 koruny. Délka impulsů se liší v závislosti na denní době a místním či meziměstským směrováním hovoru. Minuta volání vyjde od jedné do osmy korun.
SMS a email z budky
Počty odeslaných
SMS a emailů
rok 2002 - 1,4 milionu
rok 2003 - 2,8 milionu
rok 2004 - 3 miliony
Karty TRICK umožňují zasílání krátkých textových, hlasových, případně elektronických zpráv. Službu podporují všechny automaty. Hlasová SMS umožňuje zasílání zpráv na pevné linky v ČR. Uživatel může z libovolného mincovního, kartového, či kombinovaného přístroje odeslat zprávu SMS, která je doručena na pevnou linku.
Doručení probíhá formou klasického hovoru, zazvoní telefon a po zvednutí sluchátka je text zprávy dvakrát přečten. Doručování probíhá pouze v denní době mezi 7. a a 22. hodinou. Pokud je zpráva odeslána mimo tento časový interval, je uložena a doručena v nejbližší možnou dobu. Cena za odeslání SMS (textových i hlasových) i e-mailů je stejná. Účtují se 3 koruny při platbě mincí, resp. 2,70 Kč při platbě TRICK kartou.
Londýnské budky jsou státem chráněné
ANKETA
Chyběly by vám telefonní budky? - hlasujte zde
Chyběly by vám telefonní budky? - hlasujte zde
Červené budky patří k Londýnu stejně jako dvoupatrové autobusy či mlha. Budky, dvoupatrové autobusy i mlha se však z londýnských ulic pomalu vytrácejí. První 750 kilogramů vážící K2, což je typové označení červené budky, spatřila světlo světa v roce 1926. Jejím autorem je architekt anglické katedrály v Liverpoolu Giles Gilbert Scott. Vizuální provedení nemá chybu. British Telecom ale hodnotí jiné parametry: bez větrání a s těžkými, špatně otevíratelnými dveřmi.
Červených budek (nejrůznějších typů) bylo v dobách největšího rozkvětu po Londýně rozeseto na šedesát tisíc. Dnes jich zbývá sotva čtvrtina. Místo své původní funkce se stále častěji stávají ozdobami soukromých zahrad či muzejními exponáty. Jedna, zřejmě dosud funkční, byla dokonce nainstalovaná v podzemním krytu NATO.
Úplné zmizení z londýnských ulic ale budkám nehrozí. Londýňané se již zasadili o to, že řada z nich byla prohlášena za kulturní památkou. Několik dalších bylo zmodernizováno. British Telecom je osadil monitory s možností přístupu na internet a hot spoty pro WIFI.
Rakušané nezůstávají pozadu
Do modernizace se pustil i rakouský Telecom Austria. Do roku 2006 chce vlastnit 1 300 moderních automatů umožňujících volání, brouzdání po internetu pomocí obrazovky za nerozbitným sklem či přes WIFI. Pořizovací cena jednoho terminálu je 13 000 euro, asi 400 tisíc korun. Hodinové připojení přijde na 6 euro, odeslání mailu stojí deset centů. Prohlížení internetového portálu veřejné správy je zdarma.
