Technologie UWB (Ultra Wideband, ultraširoké pásmo) byla vyvíjena jako velmi rychlý, velmi odolný a velmy utajený způsob přenosu dat. Již v 60. letech minulého století napadlo vědce v americké armádě i v soukromém sektoru přenášet data jako záblesky elektromagnetického vlnění vysílané v pseudonáhodně volených okamžicích. Výsledný signál pak má velmi rozprostřené spektrum, čímž se dobře vyrovná s rušením a sám může naopak zůstat skryt v elektromagnetickém šumu.
V posledních letech se mnoho firem především z řad start-upů snažilo využít UWB pro komunikaci na krátkou i střední vzdálenost jako následníka Wi-Fi i radioreléových spojů. Americká Federální komunikační komise se však obává rušení stávajících radiových systémů, zejména GPS. Frekvenční rozsah pro UWB byl omezen na frekvence od jednotek gigahertzů do desítek gigahertzů, limitován je i vyzářený výkon. Přesto se s UWB zřejmě brzy setkáme u lokálních bezdrátových sítí (WLAN) a v sítích kabelové televize (CATV).
Útok na Bluetooth a krok stranou
Bezdrátová komunikace prostřednictvím UWB byla americkými úřady vykázána do frekvencí od 3,1 GHz do 10,6 GHz a vyzářený výkon je omezen. Přesto byly předvedeny první exempláře bezdrátových sítí využívajících UWB, dosah se pohybuje kolem 10 metrů, přenosová kapacita kolem 100 megabitů za sekundu. UWB by tedy šlo využít třeba jako náhradu kabelu mezi digitálním videopřehrávačem a televizorem.
Nejzajímavěji zareagovala na omezení firma Pulse-LINK (někdy se její náze uvádí jako Pulse~LINK). Pulse-LINK se chlubí kapacitou až 400 megabitů za sekundu u bezdrátového připojení a tvrdí, že rychlost může ještě stoupat. Firma však hlavně začala nabízet UWB jako prostředek pro digitální přenos dat koaxiálními kabely, zejména v rozvodech kabelové televize. Přenosová kapacita je přidělena asymetricky, k uživateli mohou téct data báječnou rychlostí 1,2 gigabitů (1200 megabitů) za sekundu a od uživatele do světa rychlostí 480 kilobitů za sekundu. Provozovatel kabelové televize si přitom nemusí dělat starosti s frekvenčními rozsahy, UWB dokáže přenášet data i na pozadí televizních kanálů.
Výhledově by se dalo uvažovat o komunikaci prostřednictvím UWB po kroucených dvoulinkách v kancelářské strukturované kabeláži či po krátkých úsecích elektrické sítě.
Dohady a perspektivy
Bezdrátová komunikace prostřednictvím UWB by zůstala skryta, objevily se proto i spekulace, že bezdrátové sítě na bázi UWB jsou již potají využívány. Určitě je však možný vývoj zařízení využívajících UWB pro sledování a zobrazování. Nejjednoduší takovou aplikací UWB je ekvivalent optické závory, která sleduje, zda se v hlídaném prostoru mezi vysílačem a přijímačem neobjevila osoba nebo předmět. Slibný je vývoj radaru na bázi UWB, uplatnit by se měl jako detektor hrozící srážky v automobilu, pro trojrozměrné sledování vnitřku těla pacienta v lékařství a pro vidění skrz pevný materiál. Stavaři budou moci asi již brzy sledovat potrubí a další zakopané artefakty pomocí radarů pronikajících zemí (ground penetrating radar systems, GPRs). Vojáci a bezpečnostní složky testují systémy pro vidění skrz stěny (through-wall imaging systems).
Jakou mají podle vás technologie využívající UWB perspektivu? Chtěli byste, aby nahradila Bluetooth či změť kabelů v obývacím pokoji? Podělte se o své myšlenky s ostatními v diskusi pod článkem.
