Mobily
Moje oblíbená značka je Nokia, žádný jiný telefon jsem snad ani nikdy neměl a jsem maximálně spokojený. Jedinou výjimkou byl poslední rok v Americe, kdy jsem vlastnil T-Mobile Sidekick 2, věcičku vyvolávající lehkou závislost na všech komunikátorech. S připojením a paušálem totiž nebyl problém být 24 hodin on-line a využívat e-mail, internet i instant messenger. Sidekick má, jak říkají rozmazlení Američani, „fancy“ vysakovací displej a pohodlnou klávesnici. Docela mě štve, že se v Evropě neprodává, hned bych si ho pořídil. I když nové kulaté Blackberry se mi brzo asi nevyhne. Zatím používám dosluhující Nokii 3230, která mě nikdy nezklamala, navíc měla ve své době docela vychytaný design a velký displej. V krabici na mě čeká už pár měsíců Nokia 6300, ale ještě jsem ji ani nevybalil. Dost možná, že ani nevybalím…
Počítač
Jsem jenom uživatel, takže pořád bojuju jen s dilematem, jestli PC, nebo Mac. Zatím už ale asi 4 roky válčím s notebookem Dell Inspiron 8600. Není to žádný sprinter, ale zvládá to, co potřebuju, a až na malý lapsus s odpáleným diskem (mojí chybou) a na fakt, že už moc nestíhá a je „dýchavičný“, si na něj vlastně nemůžu stěžovat. Samozřejmě nemá tak velkou kapacitu pevného disku a nevýhodou je třeba i malé množství USB portů. Ale zase má Wi-Fi, je poměrně lehký a tenký, a hlavně – je to tank. Snese i nešetrné zacházení. Hodně procestoval a občas se s ním nenakládalo „v rukavičkách“. Už tuší, že ho brzo někdo nahradí, ale půjde k ledu důstojně…
Přehrávač
iPod je věc, bez které nevycházím z bytu. Samozřejmě žárlím (haha, trochu) na všechny, kteří mají ve svém iPodu větší kapacitu, než mám já, ale zatím ještě nemusím mazat, takže v pohodě. Mám dva – iPod Nano 2 GB, to když mám pocit, že by mohla nastat možnost ztráty nebo odcizení. A pak klasiku – video iPod 80 GB. Technologie upaluje nezadržitelně dopředu, a tak doufám, že až těch 80 GB naplním, bude na trhu něco, co bude mít kapacitu třeba 500 GB a velikost iPodu Nano. Samozřejmě mám velkou sbírku CD, což dneska už působí docela směšně a začíná se z toho stávat nepříjemná přítěž, takže do dalšího stěhování půjdou z domu stejně jako „old school“ komponenty, CD prehrávače, bedny…Není to smutné? iPod je to, bez čeho nevycházím z bytu. Samozřejmě žárlím (trochu) na všechny, kteří mají větší kapacitu, než mám já, ale zatím ještě nemusím mazat, takže v pohodě. Mám dva – iPod Nano 2GB, to když mám pocit, že by mohla nastat možnost ztráty nebo odcizení, a pak klasiku – video iPod 80GB. Technologie upaluje nezadržitelně dopředu, tak doufám, že až těch 80 GB naplním, bude na trhu něco, co bude mít kapacitu třeba 500 GB a velikostí bude jako Nano. Samozřejmě mám velkou sbírku CD, což dneska už působí docela směšně a začíná se z toho stávat nepříjemná přítěž. Takže do dalšího stěhování půjdou z domu včetně CD přehrávače…
Hračky
Znovuobjevená věc, kterou jsem používal už před pár lety, potom ji na nějakou dobu odložil a teď začal používat znovu, je Korg Kaoss Pad. Je to vlastně efektový procesor, který nabízí výtečnou možnost intuitivního ovládání efektových algoritmů v reálném čase, a tak se hodí jak do studia, tak i na živé hraní. Je zábavné a kreativní ovládat přednastavené efekty i vstupní signál pomocí velkého dotykového X/Y padu. Dá se na něm scratchovat a vyvádět milion jiných fíglů, proto je oblíbený. Původně byl koncipován hlavně pro DJ’s, především kvůli možnosti samplování s manuální dekonstrukcí zvuku a prostředkům k dosažení originálního soundu. Tenhle můj je první verze, která šla před pár lety na trh, ty modernější inkarnace, jako je KP 3, jsou nacpané efekty k prasknutí a mají různé vocodérové vychytávky, syntezátorové modulace a vintage drum machine zvuky. Pohádka!
22. června 2008
