Alcatel nikdy nepatřil k výrobcům, jenž by předváděl ve svých telefonech nejnovější technologické vymoženosti poslední doby. Zaměřuje se především na tu nejnižší třídu, kde se snaží zaujmout velice levnými přístroji pro běžné použití. Pro ty, kteří hledají mobil jen jako prostředek pro telefonování a psaní SMS zpráv s jednoduchým ovládáním, nyní přidal Alcatel do své nabídky i dvojici stylovek.
Alcately na našem trhu v katalogu mobilů - OT-E260, OT-E259 a OT-E258.
O cenu tu jde především a mnoho skutečně pohledných telefonů za sumičku atakující dvě tisícovky neseženete. Tam, kde Alcatel nestíhá konkurenci ve funkční výbavě, přidává alespoň pár možností vyšperkovat si telefon podle vlastních představ.
Alcatel OT-E260
Oba přístroje se kromě svého vzhledu ničím dále neliší a veškeré nabídky či funkce jsou totožné. Najde se na nich ale i pár mušek, které kazí výsledný dojem a nedají se tolerovat ani v nejnižší kategorii. Vyplatí se investovat do o něco dražších přístrojů nebo se dají tyto nedostatky překousnout?
Design a konstrukce na výbornou
Po stránce vzhledu se nemají oba telefony za co stydět a závidět by jim mohly i dražší kousky z řad konkurence. Černá barva na čelní a zadní straně jim opravdu sluší. Šedivá se nachází pouze na hranách a okolo klávesnice.
Véčkový OT-E259 k tomu ještě přidává zajímavý ornament na krytu baterie a lesklou plošku na místě, kde by měl být správně vnější displej. Musíte si však vystačit pouze s dvěmi stavovými diodami (zelená a modrá), které při příchozím hovoru začnou blikat.
Odklápěcí, respektive vysouvací mechanismus má ideální odpor a ačkoli je vše na konstrukci perfektně zaobleno, nemusíte se obávat toho, že by při otevírání nastal nějaký problém.
Alcatel OT-E259
V případě OT-E260 se připravte na trochu čištění, protože na čelní straně vyrobené z lesklého plastu zůstávají hlavně v okolí kontextových tlačítek otisky prstů. Pochválit musím ovšem provedení, protože nikde nic nevrže a vše sedí na svém místě.
Po stránce rozměrů vychází z této dvojice lépe véčkový OT-E259, který má hmotnost pouze 75g oproti už znatelnějším 90g u druhého modelu. Svými mírami 83 × 43 × 22 mm (87 × 45 × 25 mm u OT-E260) se oba pohybují v mezích velmi malých telefonů samozřejmě s tím, že díky jejich konstrukci je poněkud znatelnější jejich větší tloušťka.
Pamatujete si ještě vůbec Alcatel?
Alcatel býval po mnoho let jedním z nejvýznamnějších značek mobilů na našem trhu. Jenže jeho striktní orientace na low-endové modely mu nesla ovoce jen do doby, kdy hlavním kritériem výběru byla cena.
Zhruba před čtyřmi roky tak začal Alcatel celosvětově svůj tržní podíl ztrácet a tak nepřekvapil následný odprodej divize mobilů čínské společnosti TCL. - více zde
Sloučení s TCL vypadalo původně velmi nadějně, jenže následně značka Alcatel z evropských trhů téměř vymizela. Návrat na tuzemský trh ohlásil výrobce až letos a to přes distribuční firmu Setos.
V současné nabídce distributora jsou ale jen tři low-endové modely.
Klávesnice a ovládání – téměř bez chyby
Hlavní ovládací prvky tvoří u obou Alcatelů dvě kontextová tlačítka, červené a zelené sluchátko a tlačítko pro pohyb v menu nahoru a dolů. Dokonce i v případě OT-E260, kde jsou tyto tlačítka umístěna v kruhu a na pohled vypadají dosti titěrně, je jejich stisknutí jisté a bez přehmatů.
Podobné obavy jsou samozřejmě naprosto zbytečné u véčkového kolegy, u něhož zabírá klávesnice téměř o polovinu více místa, a psaní tudíž nečiní žádné problémy.
U alfanumerické časti OT-E260 zabraňují nechtěnému stisknutí více tlačítek naráz stříbrné proužky na hranici každé z řádek. Podsvícení klávesnice má u obou telefonů světle zelenou barvu.
Pohyb v menu je velmi intuitivní a ani naprostí začátečníci by neměli mít žádné potíže. Jedinou chybkou může být pár nešikovně zkrácených položek v hlubších nabídkách, jejich význam není příliš jasný. Delší názvy se totiž automaticky neposunují, jak je běžně zvykem.
Bohužel se u těchto stylovek nedočkáte jakékoli personifikace menu či klávesových zkratek a vše je potřeba oddřít ručně.
Displej – mohlo být hůř
Čekat u telefonů této kategorie více než pět řádek textu a čtyři tisíce barev na displeji by bylo poněkud pošetilé. Mohlo by se zlepšit především rozlišení, protože 102x80 pixelů není skutečně žádný zázrak. Obrázky na pozadí mají díky tomu hodně citelný rastr, který je ještě znatelnější u všech textů v telefonu. Vysouvací OT-E260 má navíc dosti slabé podsvícení displeje a to nejenom v porovnání se stájovým kolegou. O dobré čitelnosti na přímém slunečním světle se nedá vůbec mluvit.
Baterie – ani ta neoslnila
Výdrž baterie také nepatří k tomu nejlepšímu a při zhruba dvaceti minutách hovoru denně, několika SMS a chvilce strávené u her vystačíte bez nabíječky tři dny. V případě, že se uskromníte téměř na minimum, z obou mobilů nedostanete více jak pět dní v pohotovostním režimu.
Telefonní seznam a zprávy – velmi jednoduché ve všech ohledech
Kontaktů do přístroje uložíte přesně 255 s tím, že se mohou zobrazovat společně s položkami ze SIM karty. Záznamy mohou být pouze jednopoložkové, což znamená, že k jednomu jménu uložíte pouze jedno číslo. Naopak potěší řazení jednotlivých osob do šesti skupin, které lze poté odlišit různým zvoněním nebo upozorněním na přijatou SMS zprávu.
Při psaní textovek můžete plně využívat slovníku T9, přidávat do něj nová slova nebo ho lze úplně v menu vypnout. V editoru zpráv bohužel není odpočítávání znaků a jen trochu ho zastupuje počítání dílčích SMS, do kterých bude text rozdělen. Před odesláním se ořeže případná diakritika a dokonce můžete zvolit více příjemců.
Ostatní funkce – za málo peněz málo muziky.
Co se týče dalších možností, oba recenzované telefony jsou hodně skromnými společníky. Na kalendář, datové přenosy, Javu či další vymoženosti můžete zapomenout. Ukrátit dlouhou chvíli si můžete s jedním z 22 přednastavených vyzvánění či si dle libosti měnit obrázky na pohotovostní obrazovce. Od věci také není jednou za čas vystřídat barevný podklad u kontextových tlačítek.
Z poněkud praktičtějších funkcí nejspíše většina využije až čtyři opakované budíky, jednoduchou kalkulačku nebo jednu ze dvou her. Konkrétně se jedná o „Cihly“, což je jiný název pro populární Arkanoid, a „Rusko“, které označuje ještě známější variaci na Tetris.
Závěr – v jednoduchosti je prý síla
Pokud však dáváte přednost větší paletě nabízených funkcí, můžete si připlatit zhruba pět set korun za Siemens CF110, který je jediným nejbližším soupeřem pro vysouvací OT-E260. Kromě lepšího displeje, více položkového seznamu a kalendáře zvládá třeba i GPRS a Javu. Jedinou výhodou Alcatelu může být pro někoho líbivější design.
V kategorii véček už je souboj daleko zajímavější a OT-E259 má o hodně větší konkurenci. Z jeho vlastních řad to je funkčně identický, ale méně stylový OT-E257. O něco dražší Sony Ericsson Z300i nabídne podobné funkce jako již zmiňovaný Siemens CF110 a nebo další volbou může být o téměř dvacet gramů těžší Nokia 2650, která sází na netradičně konstruovaný kloub.
| Proč ho koupit? |
|
| Proč ho nekoupit? |
|
| Kdy? |
| V prodeji |
| Za kolik? |
| 1 990 Kč včetně DPH (OT-E260) |
| 1 790 Kč včetně DPH (OT-E259) |
Jak je vidět, tak Alcatel vložil veškeré svoje naděje ve stylový vzhled posílený jednoduchým ovládáním. Výbava zůstala na druhé koleji a nabízí skutečně pouze nejzákladnější funkce, které však pro běžnou práci s telefonem naprosto stačí. K relativní spokojenosti chybí už pouze lepší displej. Pokud se pro Alcatel rozhodnete, zbývá vyřešit už jenom jednu zásadní otázku – véčko nebo raději vysouvací konstrukci?
