Tuto konkrétní povolenou hodnotu SAR (Specific Absorbtion Rate) určila Evropská komise pro elektrotechnickou standardizaci (CENELEC). Vycházela přitom z výzkumů a následných doporučení vypracovaných Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP). Ta připravuje veškeré podklady pro tvorbu nových norem a standardů v oblasti elektromagnetických emisí. Další měření, která prověří, zda je zvolená hranice dostatečně bezpečná, by měla proběhnout koncem roku 2001.
„Je nemožné vědecky dokázat, že je něco naprosto bezpečné. Pouze můžeme určit, co je nebezpečné,“ říká poradce Evropské komise pro zdraví a mobilní telefony Mark Bogers. „Ovšem existuje tolik výzkumů na poli tepelných emisí, takže si lidé mohou být jisti, že Komise dělá vše pro zajištění jejich zdraví.“
Kromě samotného standardu určujícího povolené vyzařování byl přijat ještě jeden, který přesně vymezuje způsob, jakým se hodnota SAR měří. Jde o metodu s použitím fantomu, modelu lidské hlavy naplněného homogenní tekutinou. Tento standard (EN 50361), který je již několik let používán všemi světovými laboratořemi, je určen pro měření všech telefonů pracujících na frekvenci od 300 MHz do 3 GHz.
Dokud bude platit tato hranice, nemusí se výrobci mobilních telefonů příliš zneklidňovat, neboť valná většina mobilů, a to i těch starších, dosahuje při měření hodnot okolo jednoho wattu na kilogram. Ani v tabulkách, které můžete najít na Mobil.cz a které obsahují i tři roky staré telefony, není žádný přístroj, který by se maximální hranici byť jen blížil.
Jak se měří a co je dovoleno
Zatím se veškeré aktivity Evropské unie a jejích orgánů při určování hygienických standardů pro elektromagnetické emise přístrojů odvíjejí od doporučení 519 z roku 1999. V tomto dokumentu, který se zabývá „limity pro expozici běžného uživatele zářením z elektromagnetických polí (0 Hz – 300 GHz)“, jsou uveřejněny nejen maximální doporučené dávky EM emisí, ale je zde popsán i způsob měření. Stejně tak se přímo zde státům Unie doporučuje převzít uváděné limity jako své hygienické normy, případně informovat veřejnost o možných nebezpečích, které může přinášet vystavování se vyšším stupňům záření. Díky tomu není nedávno přijatý standard velkou změnou pro uživatele nebo výrobce, neboť ti byli nuceni tyto maximální hodnoty dodržovat již dříve na základě legislativy jednotlivých členských států.Doporučené mezní hodnoty SAR, kterým může být člověk dlouhodobě vystaven, aniž by riskoval své zdraví, jsou různé podle frekvence elektromagnetického pole. Mobilních telefonů se týká rozsah 10 MHz až 10 GHz:
Frekvence |
SAR – Vystavené celé tělo (W/kg) |
Lokální SAR – hlava (W/kg) |
Lokální SAR – nohy, ruce |
10 MHz - 10 GHz |
0,08 |
2 |
4 |
Z tohoto výňatku je vidět, že limity se netýkají pouze mobilních telefonů. Pro ty je totiž zajímavá právě jen hodnota SAR pro lokální expozici, konkrétně hlavu. Tak malý přístroj, jakým je mobilní telefon, totiž nevysílá takovým výkonem, aby dokázal vyzařovat EM emise do celého těla. Nedosahují dál než několik centimetrů od ucha do hlavy.
Pro výpočet SAR se používá průměr absorbované energie v deseti gramech hmoty. Zároveň je nutné, aby zařízení splňovalo maximální povolenou hodnotu v průměru za kterýchkoliv šest minut měření.