Mobilní sítě se stávají stále zajímavější pro zábavní a mediální společnosti. Dokáží totiž doručovat takřka libovolný obsah konkrétním uživatelům. Současné sítě GSM/GPRS ale nároky těchto firem zcela neuspokojují, pro multimediální služby nejsou přímo stavěné a nezmění to ani implementace MMS. Pro UMTS ale bude zájem hudebních rádií a vydavatelství velmi důležitý. Otevře prostor ke službám, které mohou přilákat nové uživatele.
Technologie a možnosti sítí třetí generace zůstanou bez zájmu uživatelů, dokud nepřinesou zajímavé aplikace či služby. Jednou z takových bezpochyby bude i "mobilní rádio". U internetu můžete strávit celý den posloucháním hudby, která vás zajímá, nebo sledováním zajímavých filmů či televizních pořadů. Jenže to vyžaduje, abyste aktivně tuto zábavu hledali a sami si ji režírovali. Lidé jsou však v principu líní, a tak si naprostá většina raději zapne televizi nebo rádio a pouze přepíná mezi jednotlivými kanály.
To si uvědomují i komerční rádia a hudební vydavatelství. Předpokládají, že možnost stáhnout si do mobilu hudbu podle vlastního výběru bude využívat minimum zákazníků. Mnohem více jich ale vezme zavděk možností naladit si na mobilu oblíbenou rozhlasovou stanici, nebo si bez vlastní iniciativy přímo stáhnout několik písniček. Operátoři i poskytovatelé obsahu si potom budou moci spokojeně pročítat finanční výsledky, v níž se ochota těchto pasivních posluchačů velmi příznivě projeví. V konečném součtu totiž zaplatí mnohem více než ti, kdo si svou zábavu budou režírovat sami.
Na internetu máte v zásadě podobné možnosti – existují společnosti vysílající rádio po internetu a můžete si stáhnout i hudbu (nejen nelegální MP3, ale i zcela legální hudební soubory, publikované se souhlasem vydavatelství). Problém je ale v tom, že uživatelé jsou zvyklí, že mají všechno zadarmo, protože i když některá služba vyžaduje platby, vždy je možné najít bezplatnou alternativu. A také jsou již od začátku vedení k větší samostatnosti – vždyť v mnoha případech nelze některé věci (počínaje samotným připojením) vůbec používat bez nutnosti nastavení ze strany uživatele, zatímco u mobilů funguje velmi dobře princip zapni a používej. Majitelé mobilů si také zvykli za služby platit (předražená loga a melodie na mobily jsou toho důkazem), z čehož se dá předpokládat, že za služby s přidanou hodnotou si rádi připlatí i v budoucnu (paradoxně existuje snaha těchto uživatelů co nejméně platit za základní služby, jako je telefonování a textové zprávy).
Mobilní operátoři si vyhoví s provozovateli rádií a hudebními vydavatelstvími i v další věci – ti první totiž potřebují, aby se v jejich sítích třetí generace přenášela data. Nikoliv ovšem data pro klasické připojení k internetu, ale nejlépe multimediální data služeb a aplikací, za jejichž přenos si budou něco účtovat. A právě rádia a hudba mohou generovat obrovské množství dat, které ale sítě UMTS nebudou přetěžovat, protože na rozdíl od dnešních sítí GSM/GPRS jsou na to stavěné a počítají s tím.
Na tomto místě je třeba poznamenat, že se v tuto chvíli bavíme o provozovatelích digitálního rozhlasového vysílání, nikoliv klasického pozemního analogového, kde je trh poměrně dobře zmapován. Rádia snažící se o prosazení s digitální cestou šíření signálu mají v tuto chvíli velmi obtížnou situaci. Koncová zařízení jsou velmi drahá a uživatele nic nenutí k jejich pořízení. Před definitivním krachem je proto mohou mobilní sítě zachránit, musí se jen dohodnout s mobilními operátory na spolupráci. Získají tak relativně snadno nové trhy a investice do drahého vybavení se jim bude moci, v případě úspěchu, začít zúročovat. Na druhé straně zde ale stále stojí analogové cesty vysílání. Implementovat totiž do mobilního telefonu FM přijímací jednotku není tak složité a navíc pro uživatele poměrně výhodné. Neplatí nic za přenesená data.
Zatím není jasné, jak bude celá záležitost s digitálním vysíláním řešena přímo na mobilech – to je ale nejmenší problém. Příjem rozhlasových stanic nebo stahování hudby mohou zajistit aplikace pro konkrétní operační systémy používané v UMTS telefonech (Microsoft Windows for Smartphone, Symbian) nebo aplikační platformy J2ME či BREW od Qualcommu. Na straně sítě je třeba počítat s protokolem IPv6 (IP protokol verze 6) a dalšími nadstavbovými protokoly pro přenos, správu a účtování multimediálních dat. Operátoři musí s přenosem hudby v síti UMTS počítat – všechny potřebné protokoly v tuto chvíli nejsou v existujících a připravovaných sítích UMTS samozřejmostí a některé se objeví standardizované až v dalších verzích UMTS. Nevyřešenou otázkou, která ale nesouvisí jenom s poslechem hudby, je také doba výdrže provozu na baterie u mobilů s multimediálními funkcemi. Zatím ji lze označit spíše za žalostnou.
Pro digitální rozhlasové stanice i hudební společnosti znamenají mobily perfektní kontrolu nad autorskými právy a zisky. Nebude totiž příliš obtížné zamezit nelegálnímu poslechu. Navíc veškeré účtování může zajišťovat mobilní operátor, u něhož lze očekávat rovněž možnost paušálních plateb, což je pro poskytovatele služby přinejmenším pohodlné. Vzájemná spolupráce navíc umožní optimalizaci přenášených dat a levnější i efektivnější propagaci daného rádia.
Potenciální nevýhodou je monopolní prostředí mobilních sítí. Bez dohody s operátorem totiž nemáte přístup k některým funkcím sítě. To ale vyřeší připravované normy Evropské Unie, jež budou povinny přijmout všechny členské země. Připravuje se totiž nový regulační rámec elektronických komunikací – podobající se současné regulaci telekomunikaci. Podobně jako velké telekomunikační společnosti musí umožnit ostatním využívat za definovaných podmínek svou telekomunikační infrastrukturu (což se v současnosti týká prakticky jenom pevných telekomunikací), nově tato povinnost bude postihovat i mobilní a kabelové společnosti – ty budou muset otevřít své sítě a zpřístupnit jejich prostřednictvím služby každému svému zákazníkovi. Podmínkou bude zaplacení poplatku za využití infrastruktury (tedy něco jako telekomunikační propojovací poplatek) a splnění technických podmínek. To by mělo vést k dalšímu rozšíření nabídky služeb a jejich zlevnění.
