Neznamená to ovšem, že by majitelé některého ze současných vrcholných samsungů do té doby nemohli pořizovat noční snímky. Museli se ovšem smířit s poněkud vrtošivou funkcí optimalizátora scény, kdy si telefon sám vyhodnocoval, kdy jsou při pořizování snímku ještě dostačující světelné podmínky, a kdy jde naopak již o noční scénu, a je tak i potřeba přizpůsobit parametry. Noční režim se proto mnohdy aktivoval pouze v extrémních případech, snímky byly často neostré a zašuměné.
Od dubna je ovšem režim Noc jedním ze standardních fotografických režimů, ve fotoaplikaci tak pro přepnutí stačí jen klasicky potáhnout prstem do strany (či nahoru a dolů). Sami jsme se přesvědčili, že výsledky jsou lepší než u automatického režimu.
Nyní Samsung přednosti nočního režimu prezentuje na fotografiích z nočního Soulu pořízených modelem Galaxy S10+. Ze snímků, které byly kvůli možnosti porovnání vždy pořízeny jak ve standardním, tak v nočním režimu, je patrné, že v režimu Noc telefon eliminuje šum, vykresluje více detailů a snímky působí ostřeji. I při špatných světelných podmínkách tak působí živěji. Noční režim zvládá potlačovat i výrazné přepaly, někdy ovšem možná až příliš.
Platí, že výsledný snímek je „skládankou“ z několika fotografií s různými expozičními časy, ačkoli například oproti vrcholným huaweiům uživatelé samsungů v nočním režimu nevidí jednotlivé mezikroky a nemají ani přehled o času potřebném k získání informací o světle.
Na testovacích snímcích Samsung zachytil zajímavosti jihokorejského hlavního města. Jednou z nich je i trůnní sál v paláci Deoksu. Tato stavba z roku 1902, která byla v roce 1904 poškozena při požáru a o dva roky později přestavěna do současné podoby, vyniká zlatým exteriérem se složitými vzory, barvami a texturami. Nutno dodat, že snímky byly pořízeny ze stativu.
Umístěte kurzor na čáru mezi první a druhou fotografií. Když rozdělovník přetáhnete myší zleva doprava nebo obráceně, zobrazí se celá fotografie:
Další fotografie zachycuje rušné náměstí Gwanghwamun, na němž se prolíná tradice (sochy admirála I Sun-sina a krále Sedžonga Velikého) s modernou. V nočním režimu si telefon poradí i se všudypřítomným světelným smogem, který produkují nejen projíždějící vozy, ale i četné neonové reklamy a nápisy na okolních výškových budovách. Noční režim v tomto případě snižuje citlivost snímače a zkracuje rychlost závěrky. Patrné je to především na pouličních lampách, kvůli kratšímu expozičnímu času přišly o efektní „hvězdičky“.
Noční Soul jako na dlani. Takto lze jihokorejské hlavní město spatřit a vyfotografovat z 236 metrů vysoké televizní a vyhlídkové věže na hoře Namsan. Na fotce pořízené v nočním režimu jsou vidět i detaily v původně tmavých korunách stromů.
Hlavní soulský most přes řeku Hangang při takzvané modré hodině, tedy krátce po soumraku, kdy ještě není úplná tma a obloha má modrou barvu. Dvoupodlažní most Banpo je zajímavý zejména tím, že je na něm nejdelší fontána na světě, za pouhých pět minut vytryskne 190 tun vody. Fontána „Duhový měsíční svit“ má 9 380 trysek po obou stranách, proudy vody nasvěcuje téměř deset tisíc LED světel.
Stará městská hradba v parku Naksan s výhledem na rušné město a horu Namsan s televizní a vyhlídkovou věží. Opět je patrné, že fotografie pořízené v nočním režimu poskytují podstatně více detailů v tmavých místech, na prvním snímku je znatelná i eliminace přepalů z lamp osvětlujících hradbu.
Samsung neopomenul ani nejnovější soulskou dominantu, největší plovoucí ostrov na světě. Sebitseom je komplexem třech ostrovů (Gavit, Chavit, Solvit), kdy každý z nich byl vytvořen pro jiný účel. První je pro významné akce, druhý pro kulturní akce a třetí pro vyznavače vodních sportů. Ostrovy jsou navíc soběstačné – energii si vyrábí pomocí solárních panelů. Na srovnávacích fotografiích Gavitu je patrné, jak si noční režim i přes značný světelný zdroj z opláštění budovy poradí i s jinak poměrně tmavými místy.
