Vědci podle italského deníku Corriere della Sera uskutečnili průzkum mezi skupinou osob milujících sociální média. Dotazovali se lidí mezi osmnácti a pětačtyřiceti lety na důvody, proč si pořizují selfie. Tedy například, že tak chtějí ukázat svůj zjev či objevit v sobě nové možnosti. Účastníky výzkumu pak vyzvali, aby klasifikovali vlastní motivace a odpověděli na otázky týkající se volby, kterou učinili.
Na základě odpovědí respondentů pak vědci určili tři skupiny. První skupinou jsou takzvaní komunikátoři, tedy osoby mající reálný zájem o konverzaci v oboustranném směru. Ti dělají selfie především proto, aby do diskuse zapojili přátele, příbuzné a příznivce. Jako příklad vědci uvedli fotku, kterou na Instagramu loni v listopadu publikovala herečka Anna Hathawayová u příležitosti amerických voleb a která vyvolala živou diskusi o občanské povinnosti jít k volebním urnám.
Druhou skupinou jsou takzvaní autobiografové. Ti selfie používají k zaznamenání nejvýznamnějších momentů svého života. Přejí si, aby ostatní jejich fotografie viděli, ale mají větší zájem na zachování těchto okamžiků než na reakcích a diskusi s uživateli internetu. A příklad? Kosmonaut Scott Kelley, který zveřejnil četná selfie, aby vyprávěl o roce stráveném ve vesmíru, podobně jako italská astronautka Samantha Cristoforettiová.
Třetí, tedy poslední skupinu pak tvoří lidé dokumentující celý svůj život s cílem prezentovat se ostatním v pozitivním světle. Vědci je označují jako propagátory vlastní osoby. Příkladem je americká televizní osobnost, modelka a podnikatelka Kim Kardashianová.
„Označkovat některou osobu a zařadit ji do skupiny definované na základě intenzity, s níž pracuje se selfie, je poněkud zavádějící,“ upozorňuje prezident Italské psychiatrické společnosti (SIP) Bernardo Carpiniello.
Jejich posedlost je pasovala na pouhou položku na Wikipedii |
„Samozřejmě existují některé patologické formy používání selfie, které svědčí o obsesivních poruchách, a opakovanost některý úkonů odpovídá kompulzivnímu chování. Jde však o omezenou menšinu. Je pravda, že se osoba trpící narcismem potřebuje ukazovat, aby se jí dostalo sociálního ubezpečení a ocenění,“ uvedl pro italský deník Carpiniello s tím, že je však přehnané tvrdit, že ten, kdo si dělá selfie, trpí narcismem.
„Ani není pravda, že všichni, kdo věší selfie na sociální sítě, jsou nejistí jedinci, kteří hledají podporu, aby si dodali sebejistoty. Jsou i mnohé další motivace, které vedou k publikování selfie: je to vlastní forma komunikace. Jestliže chci bojovat za nějakou věc, mohu to učinit pomocí selfie - jako to učinily arabské dívky, které si udělaly selfie z řízení automobilu, jež je v těchto končinách pro ženy zakázané,“ dodal s tím, že šlo o formu seberealizace žen ve společnosti, která je vůči nim velmi represivní.
„Bylo to vyjádření protestu. Motivací je tedy mnoho, ne všechny osoby užívající selfie lze označit za narcisisty,“ upřesnil Carpiniello.