S Paegasem na safari

V sobotu ráno nakouklo po pátečních deštích do okna sluníčko a jako hlava rodiny jsem pojal rozhodnutí, že vyrazíme do Dvora Králové na Safari. Až potud to vše přijímala má rodina s nadšením až do okamžiku, kdy jsem ženě oznámil, že řídit musí ona, neboť se cestou chci věnovat lovu buněk. Drobná rodinná neshoda byla téměř na spadnutí, ale když jsem připustil možnost, že obědvat budeme v restauraci a jí odpadá možnost vaření, bylo vyhráno.

V sobotu ráno nakouklo po pátečních deštích do okna sluníčko a jako hlava rodiny jsem pojal rozhodnutí, že vyrazíme do Dvora Králové na Safari. Až potud to vše přijímala má rodina s nadšením až do okamžiku, kdy jsem ženě oznámil, že řídit musí ona, neboť se cestou chci věnovat lovu buněk. Drobná rodinná neshoda byla téměř na spadnutí, ale když jsem připustil možnost, že obědvat budeme v restauraci a jí odpadá možnost vaření, bylo vyhráno.

Vzal jsem svou dotovanou Motorolu 770, žehličku, pověsil v autě na střední sloupek a nechal zasunutou anténu. To pro případ, že by spadla, aby se anténě nic nestalo, ale hlavně, ať signál ukáže, co umí.

Za Černým mostem je po D11 velmi slušný signál až kousek za Počernice a pak slábne, střídavě se přepíná mezi 314 - Úvaly a 2351 - Horní Počernice. K oživení dojde před odbočkou na Lysou, protože u rozvodny ČEZu u Mochova je postaven nádherný červenobílý stožár, z kterého to buňka 2230 pálí na 5 čárek dobrých pár kilometrů. Pak však nastane útlum, z kterého se občas zdáli objeví slabě 313 Kolín a další mě neznámé číslo.

Zlom nastane na konci dálnice při sjezdu za mostem přes Labe, kde se objeví Poděbradská 1270, která to pak po staré Hradecké má místy až za 5 (čárek z pěti možných), ale kolísá s kopečky a slábne. Pak nastanou hluchá místa a nutno říci, že na velkých úsecích cesty se mi neindikoval ani slavný Eurotel.

Čárky se začnou zjevovat až pořádný kus cesty za Chlumcem nad Cidlinou až k pětičárkovému vrcholu, který nastává u odbočky na Dobřenice a tam je též vidět vodárenská věž, na které ta buňka 3920 vysloveně září novotou.

Signál mě doprovází až k Hradci, po cestě se již střídá s Hradeckou 1021 a jak se kolem Hradce Králové točím, přepne se na 1023. Ve směru na Jaroměř je však pokryta trasa poměrně slušně, řekl bych tak zhruba 70%, u Jaroměře se již objevuje 1030 a při průjezdu městem je tak silná, že to ve mně až vyvolává euforii, že Paegas již i do malých městeček doráží.

A mé milé překvapení je dovršeno, když signál v podstatě plynule přepne na buňku Dvora Králové 1822. Uprostřed města se tyčí komín, ale ne nejvyšší, na kterém jsou ještě 1821 a 1823. Jsou zřejmě hodně čerstvé, protože při mém průjezdu kolem (7.6.) ještě vidím lézt po žebříku technika, který něco dolaďuje.

Jejich signál je tak silný, že při prohlídce ZOO mě zastihne telefonát tchýně při čekání na Safari - bus, což je utopené v dolíčku a vůči městu za pěkným kopcem. Telefon mám naví ve vodorovné poloze v baťůžku na prsou uprostřed tlačícího se davu. Takové telefonáty sice nejsou nic příjemného, ale vzhledem k mému silnému uspokojení ohledně signálu lze překousnout i tu tchýni.

Povzbuzen navrhuji, že zpět pojedeme jinudy, samozřejmě že já opět na místě spolujezdce. Žena již na protesty rezignuje.

Vyrážíme silnicí č. 300 na Hořice. Jediné, co máme je buňka ze Dvora, a ta mizí již u Lipnice. A pak nic, odbočujeme na č. 284 na Lázně Bělohrad a stále nic. Ale tak moc mi to nevadí, protože Eurotel taky nic.

Signál se objeví až před Jičínem, kde u Robous je na typickém stožáru buňka 1350. Zářiče jsou ale směrovány pouze na východ a tak nevím, zda Jičín vůbec pokrývá, ale na obchvatu kolem něj se signál ztratí už asi kilometr za ní. Takže nastává opět ticho, ale člověk aspoň ví, kam může dojet a odkud si spolehlivě zavolá.

Ticho končí u Sobotky, buňka 1060, nad městem na vodárenské kulaté věži dvě tyčové antény, tedy všesměrové. Sobotka je tím pádem evidentně pokryta a cestou dále předají krásný signál za čtyři buňce 1200 u Hor. Bousova. Taky na vodárně a taky všesměrová. Pak to sice slábne, ale drží se to až k Mladé Boleslavi, kde se objeví 557. Mladoboleslavskou dálnici znám, ale naposledy jsem ji jel v březnu a byl jsem proto moc zvědavý, co se změnilo. Až k lesu za Zámostím stále slušně za tři až čtyři šlape 558 a 556 z Boleslavi. Vím, že v lese to zeslábne, ale pak se již objeví 569 z Benátek nad Jizerou. A proto nestačím zírat, když kousek za lesem v údolí (km 45.5) vidím nový stožár a z něho září 1300. Ten úsek byl již dobrý, teď neklesne pod čtyři a to vše s telefonem uvnitř a se zataženou anténou. Všechna čest! Za stožárem kolem Benátek se tedy objeví jejich 569 a tak zase bez poklesu pod čtyři čárky přejde na 570 u Sobětuch. Ta krásně drží až nahoru k lesu před Brandýsem a tam vím, že za kopcem byli problémy. A jsou stále, dříve sice nebylo nic, teď se slabě horkotěžko drží 1330 z Brandýsa a to až za odbočku na Čelákovice. Ale zřejmě se blýská na lepší časy. Hned z kraje lesa, tedy tak 2 km od Sobětuch vyrostla věž, přímo monstrum, ošklivé, ale vysoké a asi bude účelné. Podle podoby tipuji, že to buduje Radiomobil a v sobotu kolem 17.00 tam pracuje dobrých 6 lidí. Jestli to bude Paegas a jestli to z té výšky spustí, pak má tento úsek po problémech.

Před Prahou se objevuje ještě 359 (?), ale zcela nezávazně tipuji, že to je stožár nad Kralupami a pak se již opět napojuji na Počernické 2353 a 2351.


Témata: lázně, mobilní, Obchvat, Zoo