V roce 2000 byl roaming na předplacené kartě poměrně vzácnou službou, kterou rozhodně nenabízeli všichni operátoři. A tím myslíme jak tuzemské, tak i zahraniční operátory. Eurotel (dnes O2) spustil roaming pro předplacené karty o rok dříve, Paegas (dnes T-Mobile) reagoval se zpožděním a do poloviny roku 2000 nabízel v zahraničí jen příchozí hovory. Dodejme, že Oskar (dnes Vodafone) v roce 2000 teprve začínal a měl jiné starosti než roaming na předplacených kartách. Spustil ho až o rok později.
Ovšem i roaming Eurotelu byl zpočátku poněkud zvláštní. Příchozí hovory fungovaly bez problémů, SMS také, ale když jste chtěli volat, tak jste museli nejprve zadat *101* a telefonní číslo v mezinárodním formátu. Důvod byl prostý, operátoři ještě neuměli účtovat roamingové hovory v reálném čase, a tak se používal takzvaný call back. V podstatě jste odeslali Eurotelu číslo a on vám doma hovor spojil a zavolal vám zpět. Klasické volání v roamingu z předplacené karty se dařilo postupně zprovozňovat až později.
Z archivu našeho čtenáře Luboše Tesaře jsme tentokrát vytáhli leták Eurotelu s nabídkou roamingových služeb pro předplacené karty z června 2000. Eurotel zde popisuje onen poněkud komplikovaný způsob volání a upozorňuje, že v některých zemích může telefon hlásit různé chyby, kterými se nemá zákazník znepokojovat. Přesné znění si můžete prohlédnout na fotografiích.
Zde je nutné dodat, že způsob call backu se mnoha operátorům nelíbil a nebylo neobvyklé, že službu blokovali. Proto v letáku Eurotel upozorňoval, že když to nefunguje, má zákazník vyhledat jinou roamingovou síť.
Přestože tehdy bylo běžné, že v navštívené zemi platily pro různé operátory různé ceny, což už dnes neplatí, tak u Go roamingu byly ceny pro všechny operátory jednotné. A byly dost vysoké, tedy spíš z dnešního pohledu extrémně vysoké.
U SMS to ještě nebylo tak strašné, po Evropě stála 10 korun, ze Slovenska ještě o dvě méně a nejdražší byly zámořské státy s cenou 18 korun. Horší to bylo s voláním. Minuta příchozího hovoru byla nejlevnější ze Slovenska, stála 16 korun. Evropa byla za 30 korun, Rusko za 40, USA za 60 a vše ostatní za 100 korun! Takže ve zmíněném Turecku stála minuta příchozího hovoru 100 korun.
Odchozí hovor do Česka nebyl (opět v případě Turecka) o tolik dražší, stál 110 korun, ale třeba hovor v rámci navštívené země už stál až 180 korun. Ve většině zemí mimo Evropu se platilo méně, takže z chorvatské pláže se volalo z předplacenky za 40 korun za minutu.
Dnes, v rámci regulace roamingových cen v rámci Evropské unie, voláme v podstatě za ceny jako doma. U O2 aktuálně ještě levněji než jsou unijní ceny, takže minuta odchozího hovoru stojí 3,50 Kč, příchozího 1,50 a SMS stojí stejně. Aktuální ceny volání v roamingu v rámci Evropy jsou tak zhruba desetkrát až dvacetkrát levnější než před patnácti lety.
Pokud bychom tehdejší ceny porovnávali se současnými u zmíněného Turecka, tak dnes v rámci tarifu Volání bez hranic stojí minuta příchozího i odchozího hovoru 3,90 Kč, ale platí se spojovací poplatek 50 korun. Levnější jsou i SMS, dnes za 3,90 koruny. U klasického Eurotarifu jsou ceny pro Turecko vyšší. Minuta odchozího hovoru je za 42 korun, tedy asi o polovinu levnější než před patnácti lety, příchozí hovor stojí dnes 24 korun, tedy čtvrtinu tehdejších cen. SMS za 12 korun je drahá i dnes.
Roaming byl velmi dlouho luxusní záležitostí. Hovorné bylo drahé, v podstatě jediné rozumné řešení bylo používání SMS nebo pořízení místní SIM. Regulace ceny po Evropě snížila na velmi přijatelnou úroveň. V podstatě to nikdo řešit nemusí, a přestože se stále platí i za příchozí hovory, může se zákazník po Evropě chovat skoro jako doma.
Ovšem mimo Evropu jsou ceny i dnes velmi vysoké, přestože výrazně nižší než kdysi. Takže stejně jako dříve platí, že při delším pobytu se vyplatí porozhlédnout po místní předplacené kartě.
