Možná je to jenom jakési vábení a další modely Meizu (včetně nového špičkového MX4) budou cenově na úrovni konkurence, ale cenovka Meizu MX3 byla stanovena na atraktivních 7 995 korun, přitom vzhledem k výbavě a celkovému provedení by si Meizu mohlo za svůj kousek říci možná i 10 000. To by ovšem model ztratil své kouzlo.
Kapitoly recenze |
Pravda, výkonný a dobře vybavený smartphone má i negativa. Jedním z těch hlavních je fakt, že telefon je u nás dostupný jen ve verzi se 16GB vnitřní paměti, přitom slot na paměťové karty chybí. Trochu netradiční je i rozlišení displeje a telefonu chybí podpora LTE, kterou bychom u takového přístroje očekávali.
Plusy a minusyProč koupit?
Proč nekoupit?
Kdy? V prodeji Za kolik? 7 995 Kč |
Meizu označuje svůj model za prémiový smartphone, což asi není úplně pravda. Na druhou stranu zpracování je parádní, kovový rámeček okolo displeje vyvolává pocit luxusu, lesklý plastový kryt však celkový dojem sráží. Celkově Meizu MX3 balancuje na hranici top-modelů a přístrojů střední třídy, takže nakonec i ona cenovka je vlastně stanovena správně.
Vzhled a konstrukce: přerostlý iPhone 3G
Čínská značka Meizu se „proslavila“ tím, že tehdy vlastně jako téměř neexistující firma rychle okopírovala původní iPhone. Alespoň se tak tvářila, patřičný mobilní telefon ovšem firma vyvíjela dlouho a tomu odpovídala i postupná změna designu. Nakonec ovšem vzhled skončil u podoby, která může docela připomínat Apple iPhone 3G. Meizu k tomuto vzhledu ovšem dospělo postupnou iterací designu, podobný vzhled měl už model Meizu MX uvedený v roce 2011, ten se ovšem přeci jen od iPhonu lišil víc.
Každopádně MX3 je kousek s oblým designem zad provedeným v našem případě v bílém plastu – opravdu velmi podobně jako u prvního iPhonu s podporou 3G sítí. Boky telefonu jsou v přechodu do zadní části hezky zaoblené, telefon tak docela dobře padne do ruky. Jenže pak prsty narazí na tenký kovový rámeček v čelní rovině okolo displeje. Ten je sice skálopevný a dodává telefonu na bytelnosti, jenže rámeček je docela ostrý, což velmi kontrastuje s oblou zadní částí telefonu i zaoblenými rohy. Esteticky to vypadá moc zajímavě, jenže při držení v ruce to nemusí být pro každého pohodlné. Hladký plast také znamená, že smartphone trochu klouže v ruce.
Zpracování jako takové je ovšem velmi povedené. Vše lícuje perfektně a dokonce to může vypadat, že Meizu je telefon nerozebíratelný. V levém dolním rohu se ovšem nachází nenápadná zdířka s kovovou pojistkou, která uvolní kryt. Je to hodně nezvyklé řešení, Meizu dodává v balení nástroj, který otevření telefonu usnadní – kryt totiž ani po uvolnění pojistky nejde dolů nijak lehce, nástroj vám pomůže ušetřit si nehty, které si jinak téměř jistě při sundavání krytu ulámete. Kdo často míří do útrob smartphonu, tady šťastný nebude. Na druhou stranu moc důvodů, proč se sem vydávat, u Meizu není, slot na karty microSD chybí a baterie je nevýměnná.
Hezkým detailem je provedení tlačítek – toho vypínacího na vrchní straně a pro regulaci hlasitosti vlevo. Mají průhledný design a hezky tak splývají s tělem telefonu, přitom se dají velmi dobře nahmatat. Stisk je přesný a jasně zřetelný. Jen to umístění tlačítka na vrchní straně.
Displej a ovládání: netradiční rozlišení
Meizu si pro své smartphony z nějakého důvodu vybírá vždy docela netradiční rozlišení displeje. Na úhlopříčce 5,1 palce je to u MX3 konkrétně 1 800 x 1 080 pixelů, což jsou v podstatě Full HD parametry, jen na výšku tu chybí 120 pixelů. To by mohlo vyvolat potíže v některých aplikacích, naše testy však ukázaly, že v drtivé většině případů se není čeho obávat. Ale některé výjimky se najdou – například poměrně nešťastná aplikace Facebook Messenger se nechová korektně v případě svých chat-heads. Pokud konverzaci vedete právě v rámci tohoto kousku, po kliknutí do textového pole a otevření klávesnice se prostor s konverzací nezmenší odpovídajícím způsobem a uživatel tak nevidí, co píše.
Jinak jsme ovšem větší potíže nezaznamenali. Upravená verze Androidu 4.2 Jelly Bean s nadstavbou Flyme OS 3.0 ví, jak má s daným rozlišením naložit. A klasickým androidím aplikacím menší počet pixelů na výšku displeje nevadí. Od běžného androidu se Flyme OS zas tak moc vizuálně neliší, největším rozdílem tu je fakt, že chybí klasická nabídka s aplikacemi, ty se řadí na domovské obrazovce a lze je umisťovat do složek.
Zatímco vizuálně rozdílů moc není, v praktickém fungování je to o hodně jinak. V ovládání totiž mohou hrát výraznou roli gesta. Systém uživatele nenutí gesta používat a dá se vcelku obejít i bez nich, ovšem s nimi je ovládání telefonu výrazně jednodušší. Tak třeba odemknutí přístroje se provede tahem ze senzorového tlačítka pod spodním okrajem displeje směrem vzhůru asi nejméně do jeho třetiny. Ani k vypnutí displeje není nutné tápat po nevhodně umístěném tlačítku na horní straně telefonu. Stačí jediné senzorové tlačítko pod displejem přidržet.
Multitasking, respektive seznam spuštěných aplikací, se spustí tahem z levé nebo pravé strany vedle tohoto tlačítka směrem vzhůru. Tahem doleva v tomto seznamu se otevře nabídka aplikací k rychlému spuštění, zkratka k nastavení a také regulaci intenzity podsvícení displeje.
Systém je v podání Meizu velmi dobře odladěn a funguje rychle, na pokyny uživatele reaguje bez zaváhání. Vděčí za to mimo jiné i výkonnému procesoru, který je opět poměrně netypický. Meizu má totiž čipset Exynos 5 Octa, tedy osmijádrový procesor. Čtyři jádra s architekturou Cortex-A15 mají takt 1,6 GHz, další čtyři jádra s architekturou Cortex-A7 mají takt 1,2 GHz. Menší jádra jsou určena pro méně náročné úkoly, výkonnější jádra pro chvíle, kdy je potřeba co největší hrubá síla. Telefon má 2 GB RAM.
Právě procesor řadí Meizu MX3 k telefonům vyšší výkonové třídy, v benchmarku AnTuTu X dosahuje hranice 30 000 bodů. To sice není tolik, jako letošní top-modely, ale v praxi se s nimi může pohodlně měřit. Stejně tak se může MX3 s těmi nejlepšími měřit právě i z hlediska komfortu ovládání.
Vraťme se ještě krátce k displeji. Netradiční rozlišení přináší jemnost 412 pixelů na palec, čitelnost na slunci je docela dobrá. Barvy displeje nejsou tak živé, jako u mnohé konkurence, avšak to nemusí být na škodu – barvy jsou umírněnější a přirozenější.
Baterie: trochu slabina
Meizu MX3 má napevno vestavěný akumulátor s kapacitou 2 400 mAh. To není příliš, ale na druhou stranu také ani úplně málo, s procesorem, který umí přepínat mezi výkonnou a úpornou sadou jader by to mohlo stačit na solidní výkony. Jenže nestačí. Výdrž baterie patří k těm málo větším nedostatkům, které MX3 má. V praxi nám telefon při perném provozu nevydržel ani celý den, v pozdním odpoledni se už domáhal připojení k nabíječce. Většina uživatelů by neměla s dosažením jednodenní výdrže mít problém, ale pokud jste zvyklí svůj telefon hodně vytěžovat, nebude MX3 tou pravou volbou.
Běžné funkce: moc toho chybět nebude
Meizu MX3 má velmi solidní výbavu, ve které ovšem přeci jenom najdeme sem tam mezery. Nevýhodou telefonu je pouze 16 GB vnitřní paměti, karty microSD přístroj nepodporuje. V případě větších nároků bude tedy potřeba využívat on-line úložiště. Podobně může někomu u jinak moderního a výkonného smartphonu chybět podpora LTE – ta tu není v podstatě kvůli netradičnímu čipsetu.
Telefonní funkce jsou vcelku běžné, a to i přesto, že telefonní aplikace je trochu jinak postavená než u běžného androidu. Klávesnice s číselníkem je tu trochu bokem a slouží opravdu jen pro vytáčení čísel, hlavní akce se odehrává v seznamu hovorů, ze kterého lze klepnutím do vyhledávacího pole hledat i v telefonním seznamu. Klávesnice pro psaní textů má trochu netypické rozložení a museli jsme si na ni zvykat – ve spodní řádce je jen mezerní, interpunkční znaménka se objevují v horní řadě. Predikce tu chybí a psaní tahy jakbysmet. Při telefonování by mohlo být sluchátko hlasitější.
V Meizu příliš nevymýšleli, jakými aplikacemi telefon vybavit, proti standardu je jich tu jen pár. To je vzhledem k omezené paměti dobře.
Fotoaparát: méně je někdy více
Fotoaparát MX3 je při prvním pohledu tím, co smartphone řadí spíše k méně výkonným přístrojům, rozlišení 8 megapixelů nebudí kdovíjaké nadšení. Jenže jak už jsme se mnohokrát přesvědčili, počet megapixelů ještě nemusí být tím rozhodujícím faktorem. A MX3 to potvrzuje.
Foťák sice není dokonalý, ovšem s tím málem dovede překvapivě hodně. Obsluha aplikace je velmi jednoduchá, a ačkoli je tu možné i určité nadstandardní ovlivnění parametrů focení, aplikace to trochu tají a radši vše nechává na automatice. Ta většinou funguje dobře, pokud je do parametrů potřeba zasahovat, je to trochu komplikovanější. Nicméně snímky jsou většinou barevně velmi věrné, fotoaparátu nedělají potíže kontrasty a nenechá se příliš zmást. Předností snímků je dobrá ostrost a vyvážené osvětlení.
S ubývajícím světlem docela narůstá šum, což může vzhledem ke světelnosti objektivu f/2.0 překvapit. Ačkoli je šumu dost, snímky stále zůstávají docela použitelné, šum není tak rušivý jako u jiných podobných fotoaparátů. Teprve v opravdu špatných světelných podmínkách musí přijít ke slovu blesk, a to především proto, že bez něj už se pak nechce fotoaparátu ostřit.
Celkově jsou však snímky z Meizu MX3 příjemným překvapením, a ačkoli nejsou tím nejlepším, co na poli fotomobilů najdeme, patří určitě k nadprůměru ve své třídě.
Shrnutí: docela hodně za nepříliš mnoho peněz
Meizu MX3 je zajímavý smartphone za zajímavé peníze. Není bez chyb, netradiční rozlišení může občas pozlobit, výdrž baterie za moc nestojí a vnitřní paměť nejde rozšířit. Jenže telefon je rychlý a funguje spolehlivě, má příjemné ovládání a překvapivě solidní fotoaparát. Když k tomu připočteme dobré zpracování, určitě to není špatná koupě. Obzvlášť za částku 7 995 korun, kterou za tento model požaduje operátor O2.
Konkurenci pro MX3 musíme hledat mezi dalšími Full HD smartphony, většinou top-modely loňského roku. Z těch alternativních může jít třeba o Xiaomi Mi3, jehož cena se pohybuje na podobné úrovni jako u Meizu – zhruba okolo 8 tisíc korun. To je neméně lákavá nabídka. Jenže další výkonné smartphony z loňského roku už tak levné nejsou. Sony Xperia Z1 stojí 10 490 korun, Samsung Galaxy S4 vyjde na téměř 11 000. Loňské HTC One s výrazně menším displejem přijde v dvousimkové verzi na 11 000 korun (jednosimková varianta je v podstatě vyprodána). LG G2 vyjde také asi na 10 000 korun. Někde mezi těmito nabídkami se pohybuje třeba Alcatel OneTouch Idol X+. Silným letošním kalibrem proti MX3 je třeba designově nesmírně atraktivní Huawei Ascend P7 za 9 999 korun.
