Co o něm víme:
- chce si koupit licenci na provozování UMTS, sítí třetí generace
- podle tvrzení ČTÚ akceptuje minimálně vyvolávací cenu licence, která má v zamýšlené aukci být 6,7 miliardy korun
- v České republice dosud nemá významnější aktivity
Nový český operátor, kvůli orientaci na novou technologii mu říkejme třeba New Generation Mobile (NGM), bude mít po získání licence poměrně složitou startovní pozici. Jeho již etablovaní konkurenti v tu chvíli budou disponovat kvalitními sítěmi GSM 900/1800 MHz, a případně i licencí na UMTS. Minimální počet klientů, které v tu chvíli bude nejslabší z nich mít, se bude blížit milionu. Náš NGM bude oproti tomu disponovat licencí na UMTS, která zahrne i několik kmitočtů v pásmu 1800 MHz (GSM).
NGM nastupuje
Protože nový hráč nepatří mezi finančně slabé, nevýhodné situace se nebojí a začíná investovat. První, co zaplatí, bude licence. Zatím není jasné, zda bude potřeba zaplatit celou částku letos, či zda bude možné splatit ji postupně. Dosavadní kroky ČTÚ však spíš svědčí pro první variantu. Pro zjednodušení můžeme tuto platbu zahrnout již do roku 2002.V tomto roce NGM zaplatí za licenci a zároveň investuje značné částky do rozvoje firmy a do akvizice míst vhodných na stavbu základnových stanic (BTS u GSM, v případě UMTS tzv. NodeB).
Míst pro základnové stanice bude operátor potřebovat skutečně hodně, protože těžiště provozu UMTS bude v místech s velkou koncentrací obyvatel – tedy v Praze, Brně, Plzni atd. – a zde jsou již antény prakticky „na každém rohu“. Maximální průměr buněk nové technologie bude srovnatelný s GSM 1800, kdy dosahuje zhruba 4 km ve volném terénu. Čím více terénních překážek nebo budov, tím rychleji se buňka zmenšuje. V centrech měst jsou buňky dokonce jen o průměru několika set metrů (a to nemluvíme o mikro a pikocelách, které se používají ke kvalitnímu vnitřnímu pokrytí budov).
Náš NGM bude muset, pokud možno v roce 2002, získat zhruba 1000 míst pro své stanice, aby měl dostatečné pokrytí a kapacitu. To i přesto, že sítě třetí generace budou zatím orientovány především na města. Při průměrné ceně základnové stanice okolo milionu korun (v GSM) investuje nový operátor miliardu korun jen do jejich výstavby již v prvním roce činnosti. Celková cena sítě se však má pohybovat od 30-35 miliard až do 50 miliard korun. Tuto částku je přitom potřeba investovat v prvních třech letech. Síť tedy v prvním roce spolkne jistě ještě dalších devět miliard. K tomu přistupuje minimálně 6,7 miliardy za licenci. S náklady na výstavbu společnosti se dostaneme na celkovou částku přibližně 18 miliard korun zaplacenou v roce 2002.
Činnost NGM by mohla ještě o něco prodražit investice do reklamy ve stylu „jsme tady“, „s námi to bude lepší“, případně „teprve s námi poznáte, co se dá dělat s mobilem“. Bylo by to logické, protože pokud bude v Čechách víc licencí na UMTS, bude si muset nový operátor své budoucí klienty předcházet hned od začátku.
Co mu komplikuje život
Operátor NGM v roce 2002 téměř jistě nezíská jediného zákazníka. Z klasické mobilní telefonie totiž bude disponovat jen malou částí pásma 1800 MHz a stávající operátoři GSM jej tedy hravě předčí ve svých nabídkách. UMTS, jehož licenci si NGM především koupil, v příštím roce nebude schopné nasazení. V komerčním provozu je totiž taková síť v provozu zatím pouze v Japonsku a Evropa je k této technologii stále skeptičtější. Na starém kontinentě se navíc třetí generace zatím stále jen testuje v omezených podmínkách ostrova Man.
Operátor tedy v roce 2002 investuje minimálně
18 miliard, ale nevydělá ani korunu.
Jeho finanční situace by mohla být jiná, pokud by nevyvíjel v tomto roce vůbec žádnou činnost a pokračoval tak až do doby, kdy se v Evropě pohnou ledy kolem sítí třetí generace. Pak by v roce 2002, případně v dalších letech, ztratil prakticky pouze částku za dražbu.
Současně však v roce 2002 v České republice konečně dojde k úplné liberalizaci telekomunikačního trhu. To může poněkud oslabit zájem o novou technologii, protože její hlavní přínos má být v oblasti datových přenosů. Ovšem na zcela liberalizovaném trhu si budeme moci vybírat z nabídek datového připojení (a firmy to již dělají), což jejich cenu opět o něco sníží. Operátor NGM by přitom potřeboval, aby jeho potenciální klienti spíš byli zvyklí platit za data více peněz.
Vypálený rybník
Všem, kteří pochybují o možnosti vstupu nového mobilního operátora, by náš hypotetický NGM vypálil rybník, kdyby se skrýval mezi alternativními operátory. V takovém případě by mohl skvěle využít podmínek čerstvě liberalizovaných pevných telekomunikací k tomu, aby mu z klasického spojení plynuly alespoň nějaké příjmy do doby, než budou technologie UMTS schopné opravdového komerčního nasazení.Takový scénář je sice méně pravděpodobný, ale technicky je samozřejmě možný. Koupit některého z alternativních operátorů (např. Aliatel nebo některou menší společnost) nebude finančně extrémně náročné. Z teoreticky možných zájemců o licenci by takovou cestu nejspíš mohl zvolit France Telécom nebo Vivendi. Mnohdy uváděný Vodafone, případně Orange, se důsledně orientují pouze na celulární aktivity a cesta přes získání tuzemského alternativního operátora je tak v jejich případě nemyslitelná.
Co v roce 2003
Potíže operátora NGM, ať již by zvolil v prvním roce své existence jakoukoli strategii, budou přetrvávat i v následujícím roce. Pokud bude vývoj technologie UMTS postupovat bez problémů, můžeme se domnívat, že v roce 2003 by se mohlo stavět i v České republice. Stavba se samozřejmě bude potýkat s problémy, protože je budou mít především sami výrobci technologie. Budovat totiž budou chtít ve všech evropských zemích, kde operátoři zaplatili vládám miliardové částky za licence. Předpokládejme však, že se v tomto roce podaří společnosti NGM spustit svoji síť. Síť bude pokrývat pouze velká města a ve zcela ideálním případě i hlavní dopravní tahy (vlaky by měly mít přednost, protože v nich jsou lepší podmínky pro práci, která vyžaduje přenášet velké objemy dat). Investice minimálně 10 miliard do startu stavby sítě se v tomto případě přesune právě do roku 2003. Komerční provoz začne někdy ve druhé části roku a bude zatížen, podobně jako dnes GPRS, nedostatkem cenově dostupných (pokud vůbec jakých) přístrojů.Současně ovšem zahájí provoz své sítě UMTS minimálně jeden ze současných operátorů GSM. Že bude mít u zákazníků více důvěry i při případné vyšší ceně, je po zkušenostech s GSM jasné.
NGM tedy bude financovat výstavbu sítě, další prudký rozvoj firmy v souvislosti s komerčním provozem a současně zahájí propagační kampaň, která zhltne další stovky milionů. Množství jeho zákazníků se však bude pohybovat maximálně v desítkách tisíc. A i to je otázka, protože jeho konkurent může použít jednoduchý slogan „nás už znáte“ nebo nás „máte vyzkoušené“, což s ohledem na cenu přístrojů, jejíž odhady se zatím pohybují nad 20 000 korun, bude jistě účinné.
Rok 2003 bude pro NGM tedy obzvlášť nepříjemný. Již druhý rok jen platí – za licenci, za vybudování firmy, za stavbu sítě, za vývoj aplikací, které jsou nezbytné pro popularizaci technologie, za propagaci – zpět však teprve v posledních měsících roku přichází několik set tisíc korun za provoz a pár milionů z prodeje přístrojů pro UMTS. NGM v každém případě opět investuje nějakých 10 miliard do stavby sítě s tím, že jeho další náklady pohltí jistě další dvě miliardy. S cenou licence a případnou stavbou sítě by již v roce 2002 náklady nového operátora dosáhly 30 miliard.
Rozhodne rok 2004
Tento rok je potřeba považovat za zlomový. V ČR by tehdy již pár měsíců měly fungovat minimálně dvě sítě třetí generace. Zároveň již budou lidé zvyklí na plně liberalizovaný trh a současně budou fungovat také všechny tři sítě GSM. Jejich provozovatelé, kteří nebudou mít licenci na sítě třetí generace, samozřejmě budou usilovně pracovat na odvrácení jakékoli hrozby ze strany UMTS. Je dokonce možné, že UMTS kvůli jeho finanční náročnosti nebudou příliš prosazovat ani ti operátoři, kteří budou mít licence na oba systémy.Náš operátor bez ohledu na situaci musí pokračovat v investicích do sítě podobným tempem jako v uplynulém roce a samozřejmě utrácí za reklamu. Síť vyžaduje další prostředky, protože je potřeba pokrytí významnějších okresních měst (pokud se staví teprve druhý rok) a zároveň je nezbytné optimalizovat síť v největších městech, kde je také nejvíc potenciálních klientů. Vývoj aplikací se samozřejmě nesmí zastavit, protože všichni odborníci se již dnes shodují v tom, že o osudu UMTS rozhodnou právě aplikace. Je to logické, vynikající systém bez praktického využití si své příznivce získává jen těžko, což lze dokumentovat na vývoji WAPu. V oblasti aplikací bude ve hře ještě jedna pobídka – technologie HSCSD (High Speed Circuit Service Data) a GPRS (General Packet Radio Service), které jsou schopny řadu potřeb spojených s datovými přenosy uspokojit již nyní. GPRS přitom má Eurotel i Paegas, Oskar jej také spustí možná ještě letos.
Náklady NGM tedy zřejmě neklesnou pod úroveň předchozího roku.
Pokud se za těchto podmínek dokáže technologie třetí generace prosadit, má právo na život a současné vládě bude potřeba přiznat, že vsadila na správnou kartu. Aby se však systém prosadil, musí počet jeho zákazníků růst vysokým tempem. NGM by totiž potřeboval, aby se v co nejkratší době dostal k milionu zákazníků. Jen tak bude totiž moci počítat s návratností investic v době, kterou by se mu podařilo přežít. (Ponechme nyní stranou odhady, které návratnost pro nové operátory UMTS předpokládají v horizontu 12 a více let, což je pro banky jen špatně přijatelná doba splatnosti.)
Telefon GSM bude mít v roce 2004 okolo sedmi milionů obyvatel ČR (již nyní se tempo prodeje výrazně zpomalilo), nemělo by být drahé mít internetové připojení z domova. Aby se NGM prosadilo, bude muset mít nízké ceny a praktické aplikace i dobré služby. A zároveň kapitál na další roky ztrátového provozu. Přitom jen za první tři roky své existence investuje určitě víc než 40 miliard korun.
Jakmile se však v roce 2004 nedostaví rychlý růst počtu zákazníků UMTS, může se nový operátor rovnou začít chystat na existenční problémy. Kdyby počet jeho uživatelů nepřekročil 100 000, což některé scénáře také připouštějí, bude finanční situace NGM stejná jako v předchozím roce – miliardy z firmy pryč a jen pár milionů zpátky – tentokrát již minimálně třetí rok za sebou. Za opravdu pozitivní signál by se dalo považovat to, kdyby si služby NGM koupilo 400 – 500 000 zákazníků. Stejné množství zákazníků by mu ovšem muselo přibýt i v roce 2005. Pokud ne, začne hledání partnerů nebo přímo kupců společnosti.
Je však velmi pravděpodobné, že situace UMTS ve střední a východní Evropě bude velmi podobná. Prodejní cenu to samozřejmě bude tlačit dolů. Nelze ani vyloučit to, že sítě třetí generace v praxi neoslní ani západ Evropy. Kdo by pak koupil jednu českou licenci?
Jak vidíte vyhlídky čtvrtého operátora v České republice vy? Zúčastněte se naší diskuse.
Další informace o sítích třetí generace, včetně ukázky kalkulace návratnosti najdete v naší příloze z jara letošního roku.
