Multimediální zprávy MMS představují komunikaci mezi dvěma osobami (person-to-person), podobně jako textové zprávy SMS. Majitelé telefonů s podporou MMS si tak mohou vzájemně posílat nejen text o délce až 1000 znaků, ale také fotografie, zvuky nebo krátká videa. Zdánlivě velmi zajímavá služba se ovšem setkává s chladným přijetím ze strany uživatelů. Proč tomu tak je?
První informace o multimediální zprávách se začaly objevovat v roce 2001 a společně s nimi se množily i studie slibující multimediálním zprávám velkou budoucnost. V březnu 2002 se dočkaly premiéry v síti norského operátora Telenor a během léta stejného roku prolétly první MMS i Českou republikou. Služba, která se měla stát symbolem zábavy, moderních marketingových akcí a klíčem k řadě multimediálních aplikací, se ovšem ujímá jen velmi pomalu.
Výmluvnou ukázkou tohoto stavu představoval náš rozhovor na veletrhu v Cannes (přehled zpravodajství najdete zde) s jedním dodavatelem MMS řešení, kterého z pochopitelných důvodů nebudeme jmenovat. Po zajímavé diskusi na téma přínosu a budoucnosti MMS, kdy nám vylíčil, jak úžasné jsou podobné služby pro koncové uživatele, jsme se ho zeptali, kolik multimediálních zpráv poslal ze sluncem zalitého Cannes domů své manželce. Po chvilce váhání se přiznal, že žádnou, a dodal, že ho živí zprostředkování těchto služeb ostatním.
Problém první: telefony
Multimediální telefony byly kvůli barevným displejům a fotoaparátům dlouhou dobu relativně drahé, což zpomalovalo jejich rozšíření. V době spuštění MMS jich bylo na trhu navíc minimum, a tak průvodní reklamní kampaně vyšuměly skoro naprázdno. Tuto myšlenku potvrzuje například ředitel pro hlasové a datové služby operátora O2 Active Hugh Griffiths, který se domnívá, že služba MMS byla spuštěna dříve, než na ni byli uživatelé i průmysl dostatečně připraveni. Dnes je ovšem situace jiná a MMS telefony najdeme i v nejnižší cenové kategorii. Ačkoliv u nás je průměrné stáří mobilu vyšší než například v západní Evropě, rozšíření podle našeho názoru není největší bariérou. Mnoho uživatelů MMS mobil má a stejně si ani nevzpomene, že by mohli někomu multimediální zprávu poslat.
Problém druhý: nastavení
Koupit si telefon s podporou MMS nestačí. Musíte ještě kontaktovat operátora a požádat o aktivaci, což každého nenapadne. V telefonu je pak nutné provést nastavení sahající daleko za hranice schopností a trpělivosti běžného uživatele. Nastavení datového profilu se totiž liší u různých výrobců, modelů, operátorů a rozdílné je pro paušální i předplacenou službu. Operátoři jsou si tohoto problému samozřejmě dobře vědomi a telefony se snaží svým zákazníkům přednastavit. Pokud ovšem nepořídíte mobil od operátora, ale z volné distribuce, kde je většinou levnější, z přednastavením se můžete rozloučit.
Jedinou záchranou je pak složité ruční nastavení, nebo použití tzv. chytré SMS. Po zaslání chytré textovky na speciální číslo operátora obdržíte nastavení, které stačí do mobilu uložit. Podobně fungují i tzv. konfigurátory, ale v obou případech je potřeba někam jít nebo volat, něco hledat, něco správně vyplnit nebo udělat a pokud se vše vydaří, možná si tu vytouženou MMS pošlete. V budoucnu by se mohla o problém nastavení mobilů starat samotná síť. Objevilo se totiž zajímavé řešení, které v okamžiku, kdy síť zaregistruje novou kombinaci telefonu a SIM karty, automaticky zašle na dané číslo správnou konfigurační zprávu.
Posíláte MMS zprávy?
Hlasujte v anketě
Problém třetí: přidaná hodnota
MMS zprávy jsou za deset korun drahé a je trochu zvláštní, že se je žádný operátor nepokusil zlevnit. Promo akce, při kterých byla cena MMS snížena na úroveň SMS, přitom vedly v zahraniční k velkému nárůstu odeslaných MMS zpráv. Za současného stavu chápou uživatelé MMS jako velmi luxusní zboží, kterého se rádi vzdají ve prospěch pěti krátkých textovek. Možnost poslat za deset korun multimediální zprávu jednoduše nepřináší zákazníkům tak velkou přidanou hodnotu, aby kvůli ní absolvovali celé kolečko s nakupováním telefonu nebo jeho nastavováním. Buď pošlou SMS nebo se s fotkami pochlubí zdarma až při osobním setkání a doplní je o mluvený komentář.
Problém čtvrtý: složitost
Multimediální zprávy představují svou komplexností velmi složitý nástroj a mnoho uživatelů tak dává stále přednost jednoduchým, rychlým a levným SMS. Textovka vždy dorazí téměř okamžitě, ale když vyhodíte peníze za MMS ještě riskujete, že adresát nemá vhodný telefon nebo potřebné nastavení. Simon East zakladatel společnosti Cognima, která se specializuje na jednoduchá řešení mobilních služeb, ve svém projevu na veletrhu CTIA Wireless 2005 zdůraznil, že v dnešních telefonech je příliš složité dostat fotografii do míst, odkud je možné ji vytisknout nebo poslat dál. Přesunul tak část odpovědnosti za pomalou adopci MMS také na výrobce telefonů.
Myšlenku, že telekomunikační průmysl potřebuje zjednodušit a zpřehlednit celý systém daleko víc než záplavu dalších služeb, prezentoval na CTIA Wireless 2005 Stan Sigman, výkonný ředitel amerického operátora Cingular Wireless: "Našim největším úkolem je zjednodušit tento business." V záplavě tarifů, dotací, balíčků a limitovaných akcí se klíčové služby uživatelům jednoduše ztrácí a podobná situace panuje i mezi mobilními telefony. Šéf Motoroly Ed Zander v jedné diskusi žertem pronesl: „...zařízení, kdysi označované jako mobilní telefon...“
Problém pátý: od práce k zábavě
Multimediální zprávy brzdí v rozletu souhrn všech zmíněných faktorů, které se jako na sněhovou kouli nabalují na samotnou podstatu této služby. Ta totiž symbolizuje významný posun mobilního telefonu od pracovního nástroje k zábavné hrací skřínce. Mnoho uživatelů ovšem telefon kvůli zábavě nekupuje a využívat jej tak jednoduše nechce. "Tímto jsem se v minulosti provinili a nyní bychom měli uvažovat nad tím, co zákazníci opravdu chtějí a dodat jim to co nejjednodušší formou," zakončil svou projev na toto téma Hugh Griffiths z O2 Active.
