Český Telecom vyhlásil koncem října útok na zahraniční trhy. V příštím roce hodlá dobudovat svou síť optických vláken ve všech zemích kolem České republiky a má v úmyslu začít nabízet své služby ve Frakfurtu, Vídni, Bratislavě, Varšavě a Budapešti. Tam všude bude mít český dominantní operátor natažené optické kabely a vybudované obchodní zastoupení. Odborníci z branže tvrdí, že Telecom přichází pozdě – telekomunikační bublina splaskává, na trhu je nadměrný přebytek přenosové kapacity, jejíž ceny navíc v poslední době několikanásobně klesly. Zástupci Telecomu však oponují: budeme mnohem více nezávislí na nabídkách zahraničních telekomunikačních firem, navíc tento byznys nebude postaven jen na pronájmu datových kapacit, peníze budou vydělávat především hlasové služby.
Do země nekopne.
O projektu vlastní optiky se Českém Telecomu (ČTc) mluví už tři roky, finální rozhodnutí o vybudování sítě padlo letos na jaře. „Poučili jsme se z ciziny. Z osudů firem, které investovaly do megalomanských struktur obrovské peníze, přitom za tím nestály odpovídající výnosy,“ tvrdí viceprezident ČTc a šéf velkoprodeje Pavel Jiroušek. Telecom se proto rozhodl, že nebude v sousedních zemích sám do země pokládat fyzické vlákno, ale že si ho dlouhodobě pronajme, osadí ho vlastní technikou a na hranicích napojí na svou domácí síť. „Až budeme mít k dispozici takovou infrastrukturu, podstatně se sníží jednotková nákladová cena na naše mezinárodní služby,“ je přesvědčen Jiroušek.
Mezi odborníky však krok dominantního operátora vzbuzuje nejasnosti a pochybnosti. „Byznys, kdy se v tomhle segmentu daly vydělat peníze, je tři roky za námi. Management Telecomu si podle mne vzpomněl trochu pozdě, že takový trh tady existuje,“ řekl Marko Mijatovič, ředitel pro vztahy s operátory společnosti GTS. „Jednak během posledních dvou let klesly ceny na zlomky původních hodnot, ale především je přenosové kapacity tolik, že i očekávaný nárůst hlasových služeb ji nedokáže využít,“ vysvětluje. „Víme, že je v této oblasti velká konkurence, hodně se zde proinvestovalo a ceny šly výrazně dolů. Jsme ale přesvědčeni, že zákazníci tady jsou,“ oponuje Jiroušek a zdůrazňuje, že nová síť Telecomu nebude určena jen pro datový byznys. „Samozřejmě, že budeme prodávat datovou kapacitu, ale vlastní síť využijeme i pro hlasové služby, přičemž oproti minulosti značně ušetříme, a pro podporu maloobchodu,“ dodává.
O návratnosti investice nechce šéf velkoprodeje příliš hovořit. „Pokud se do obchodního plánu zahrnou i úspory současných nákladů, tedy peníze, které platíme za přenosové kapacity, je návratnost otázkou let,“ řekl Jiroušek. Marko Mijatovič z konkurenční GTS mluví minimálně o desítkách let. „Pokud by to bylo jen těch deset let, byl by to pro Telecom velmi slušný výsledek,“ domnívá se.
Drobné?
Většina telekomunikačních odborníků na druhou stranu ale přiznává, že celkové investice i roční provozní náklady jsou pro Český Telecom mizivou položkou. Podle odhadů odborníků zaplatí Telecom za spojení do Frankfurtu zhruba půl milionu eur na nákup potřebných technologií a přibližně 400 tisíc eur za roční pronájem optických vláken. Takzvaná jižní trasa, tedy kabely do Vídně, Bratislavy a Budapešti, budou stát jednorázově zhruba 150 tisíc a dalších sto tisíc eur zaplatí Telecom za roční pronájem. Mluvčí firmy Vladan Crha nechtěl přesné náklady specifikovat. „Investice do tohoto projektu je ve srovnání s celkovým objemem investic Českého Telecomu nízká,“ pouze odpověděl. Podobně mluví i Jiroušek: „Na tento projekt použijeme peníze z vlastních i cizích zdrojů, mohu vás ale ujistit, že ve srovnání s jinými projekty jsou tyto náklady velmi velmi malé.“
Faktem je, že poptávka po mezinárodních telefonních a datových službách je všeobecně nízká. Kapacita již existujících sítí je nyní ve středoevropském regionu využita přibližně z deseti procent, přitom kapacita budoucích vláken Telecomu by měla dosahovat astronomických výšin – současné telefonní hovory by jeho síť využily pouze ze dvou až tří promile. „Kapacity na trhu je víc, než je třeba na dalších deset let,“ tvrdí Marko Mijatovič. Provoz výrazně vzroste po vstupu České republiky do Evropské unie a také poté, co Telecom začne poskytovat vysokorychlostní internetové služby ADSL. „Počítáme rovněž s tím, že výrazně vzroste zájem o datové služby po spuštění mobilních sítí třetí generace UMTS,“ doplňuje Jiroušek, podle kterého není velký cenový rozdíl mezi pronajmutím nízko- a vysokokapacitního vlákna. „Jedna vlnová délka vyjde cenově hodně blízko pronájmu 64 délek.“
Mezi obry.
Na mezinárodním poli se bude muset Český Telecom potýkat s velmi silnými konkurenty. Mezi ty největší se na trhu přenosových kapacit počítají především velké nadnárodní telekomy, jako British Telecom, Deutsche Telekom či France Telecom. Tyto firmy však už mají Evropu včetně středního regionu zasíťovanou. Vlastní kabely má položené švédská Telia a ve střední Evropě působí rovněž česká firma CE Com, jež je známa poměrně agresivní cenovou politikou.
Za poslední dva roky spadly ceny přenosových kapacit o stovky procent. Například dvoumegabitová linka pro přenos datových služeb stála koncem roku 2000 zhruba patnáct tisíc eur měsíčně, v současnosti se dá pořídit za patnáct set až dva tisíce. Za přenos internetových dat megabitovou linkou předloni zákazníci platili kolem 17 tisíc eur za měsíc, zatímco nyní se cena na trhu pohybuje kolem 300 eur a velkoodběratelé se mohou dostat až ke stovkové hranici. „Cenové poklesy jsou mnohem vyšší než nárůst potřeb trhu. I proto se nedá očekávat, že se všechny sítě uživí,“ soudí Mijatovič. To je možná jeden z důvodů, v který spoléhá Telecom. „Možná to je jejich dlouhodobá strategie, počítat, že někdo nepřežije a ceny pak opět vzrostou. Osobně tomu ale nevěřím, jednou šly ceny dolů a těžko se budou vracet,“ je přesvědčen.
