Ve zprávě se dokonce uvádí, že Apple již zadal panely s diagonálou 4,6" do výroby a s novým iPhonem bychom se tak prý mohli setkat dokonce již během druhého čtvrtletí roku.
Přední výrobci displejů Samsung a LG tyto spekulace odmítli komentovat. Obě společnosti přitom jsou pro Apple dvorními dodavateli panelů, LG vyrábí displeje posledních dvou generací iPhonu, Samsung aktuálně na svých linkách produkuje opěvovaný zobrazovač nového iPadu.
Také zmíněné datum uvedení zprávě příliš na věrohodnosti nepřidávají. Možnost, že by Apple představil další iPhone zhruba jen půl roku od uvedení řady 4S, která se prodávala a doposud prodává výborně, se totiž nezdá zrovna pravděpodobná. Důvodů, proč příští iPhone takto velký displej s velkou pravděpodobností nedostane, je ale přeci jen víc.
Důvod první: pohodlí používání
Apple si velmi dobře spočítal, že u všech doposud vydaných iPhonů použitá úhlopříčka 3,5" je ideálním kompromisem mezi velikostí a komfortem používání. Díky zachování poměru stran 3:2 není displej úzký, jako by byl při stejné úhlopříčce displej s poměrem 5:3 (typicky WVGA displeje), a proto nabízí i při orientaci na výšku docela rychlé psaní bez většího množství překlepů. Zároveň je plocha dostatečně velká na hraní her nebo sledování videí.
Podobně "zaručené" zprávy, že příští iPhone už opravdu dostane větší displej, koneckonců internetem kolovaly již několik měsíců před uvedením aktuální verze 4S. Spekulovalo se nejčastěji o 3,7" nebo čtyřpalcové úhlopříčce. Nakonec ale Apple vsadil na osvědčených 3,5".
Důvod druhý: už by to nebyl displej Retina
Apple termínem Retina označuje displej iPhonu 4/4S i nového iPadu. Českým ekvivalentem tohoto slova je sítnice a společnost z Cupertina takto označuje displeje, u kterých není lidské oko při držení telefonu v určité vzdálenosti schopno rozpoznat jednotlivé pixely.
Tento poznatek vychází z rozlišovací schopnosti každé optické soustavy. Častěji se ale mluví o rozlišovací mezi, což je nejmenší úhlová vzdálenost dvou bodů, které je daná soustava ještě schopna rozlišit jako dva diskrétní body. V případě lidského oka je to jedna úhlová minuta. Absolutní rozměr pouhým okem rozlišitelného detailu se ale samozřejmě odvíjí od vzdálenosti, jiný je při čtení knihy, jiný při pozorování desítky metrů vzdáleného objektu. V optice se pracuje s tzv. zrakovou konvekční vzdáleností (25 cm), která je pro lidské oko optimální a při které se tak nejméně namáhá.
Apple u svých iPhonů počítá, že s ním uživatel pracuje většinou ve vzdálenosti asi 12 palců od oka (tedy asi 30 cm), při které je rozlišovací mez 0,0886 mm. Velikost jednoho pixelu na displeji s 329 DPI je přitom jen 0,0774 mm. S kratší pozorovací vzdáleností se rozlišovací mez snižuje (rozlišíme menší detail) a při uvažované konvenční zrakové vzdálenosti je již 0,0738 mm, tedy nepatrně méně, než je velikost jednoho pixelu na displeji iPhonu.
Nutno ale připomenout, že uvažovaná 1úhlová minuta je hodnotou spíše teoretickou, a vychází tak ze zcela zdravého oka bez sebemenších očních vad. Také proto ani ze vzdálenosti 25 cm a menší nejsou na displeji iPhonu pouhým okem jednotlivé pixely rozlišitelné. Není tak poznat, že by byl obraz složen z diskrétních čtverečků. To ostatně platí i u citelně hrubších displejů notebooků. I 15,4" displej s rozlišením 1 600 × 900 se při vzdálenosti cca 45 cm jeví jako dokonale ostrý a rastr bodů odhalí až pohled z necelé poloviční vzdálenosti.
V případě nového iPadu se při rozlišení 2 048 × 1 536 na 9,7" úhlopříčce jemnost kresby snížila na 259 DPI. Jelikož ale tablet typicky používáme ve větší vzdálenosti od hlavy než mobil (Apple uvádí 15 palců tedy asi 38 centimetrů), je velikost jednoho bodu stále menší, než je rozlišovací mez při této vzdálenosti (0,096 mm vs. 0,11 mm).
Nový iPad na iDNES.cz: |
Zpět ale k uvažovanému displeji nového iPhonu, u kterého by se při zachování stejného rozlišení při úhlopříčce 4,6" snížila jemnost k 250 bodům na palec. A to by při uvažované vzdálenosti 30 centimetrů od oka už nevycházelo, byť by pouhým okem drtivá většina populace rastr bodů nerozeznala. Aby se displej mohl chlubit označením Retina, jeho úhlopříčka by při rozlišení 640 × 960 bodů nesměla překročit 4". Pokud by zpráva mluvila o podobné úhlopříčce, rozhodně by napříč médii vzbuzovala více důvěry.
Důvod třetí: z kompaktního přístroje by bylo pádlo
Je téměř jisté, že stejně jako u svých tabletů zachová Apple poměr stran displeje také u svých telefonů. Všech pět doposud vydaných generací se tak drží již uvedeného poměru stran 3:2. Rozlišení panelu se ale počínaje čtvrtou generací zvýšilo z HVGA (480 × 320 px) na čtyřnásobek (960 × 640 pixelů). Každému bodu na starším typu iPhonu tak u verze 4/4S odpovídají čtyři pixely.
Pokud by se zachoval poměr stran, pak by se šířka uvažovaného 4,6" displeje vyšplhala k 65 milimetrům. Připočteme-li nezbytný, byť velmi tenký rámeček telefonu, dostaneme se k 70 milimetrům. A to je rozměr pro většinu uživatelů nepřijatelný. Na takovém displeji by totiž byl problém palcem obsáhnout celou jeho plochu, což dříve zdůrazňoval jiný článek na podobné téma.
Ačkoli některé dnešní smartphony již mají ještě větší displej, díky jinému poměru stran (5:3 nebo 16:10) není jejich šířka tak vysoká: například Galaxy Nexus s 4,65" panelem má na šířku necelých 68 milimetrů. HTC Titan s 4,7" panelem je při šířce přes 70 mm pro většinu populace jednou rukou obtížně ovladatelný.
Výbava šestého iPhonu zatím neznámá
Co skutečně přinese příští iPhone, je tak doposud ve hvězdách. Nicméně je téměř jisté, že nabídne stejný čipset jako nový iPad, jen bude možná jeho procesor uměle zpomalený, jelikož nebude v každém okamžiku vykreslovat přes tři miliony bodů na displeji.
Docela určitě přibude podpora aktuálně nejrychlejších mobilních dat LTE, kterou do specifikací přidal i třetí iPad. Nový iPhone by tak mohl být skutečně univerzálním komunikačním nástrojem s podporou všech dnes myslitelných standardů.
