Option GlobeTrotter Combo EDGE, jak se karta jmenuje, zvládá připojení pomocí CSD (Circuit Switched Data – klasické vytáčené připojení s rychlostí 9,6 kbps), GPRS, EGPRS a IEEE 802.11 b/g. S kartou je také možné posílat SMS. Karta je quadbandová a podporuje pásma GSM850, E-GSM900, GSM1800 a GSM1900. Používat ji tedy můžete v podstatě všude, kde existuje aspoň nějaká GSM síť.
Karta podporuje pouze (E)GPRS Class 8 – tedy 4+1 timesloty pro (E)GPRS. K jejímu provozu potřebujete pouze operační systém MS Windows 98SE/ME/2000/XP. My jsme prototyp testovali na notebooku IBM Thinkpad T40 s operačním systémem Windows 2000 Professional. Prototyp měl ovladače pouze pro operační systémy Windows 2000/XP.
Dodávaný software
Spolu s Option kartou dostanete také software GlobeTrotter Mobility Manager. Ten je naprosto nezbytný pro správnou funkčnost karty. Oproti minulé GSM/GPRS verzi se totiž nová karta nepřihlašuje automaticky k síti. Přihlášení k GSM síti musí proběhnout manuálně pomocí dodávaného software – důvod je prostý – ochrana proti náhodnému spuštění GSM části kartě v letadle.
Pomocí Mobility Manageru také můžete spravovat kontakty na SIM kartě, odesílat a číst SMS, nastavovat parametry připojení přes CSD, (E)GPRS a WiFi a také zjišťovat intenzitu signálu GSM/EDGE či WiFi sítě. Po instalaci vám Mobility Manager vytvoří v síťových připojení přímo připojení pro T-Mobile GPRS (verze u prototypu vytvořila GPRS připojení pro všechny T-Mobile sítě + pro německý a nizozemský T-Mobile také CSD připojení).
Option karta a GSM funkce
Pod pojem GSM funkce jsme shrnuli dvě základní schopnosti Option karty – CSD vytáčené připojení a SMS. CSD spojení funguje spolehlivě, ale je zřejmé, že kvůli němu si patrně tuto kartu moc uživatelů nepořídí. Co se SMS týče, tak je příjemné, že zde nechybí automatické dělení SMS zpráv na více částí a informace o tom, kolik znaků vám ještě zbývá do konce dané části SMS. Čtení SMS je také vcelku pohodlné.
Option karta a (E)GPRS
Naprosto impozantní je možnost nastavení QoS u (E)GPRS. Tuto funkci zatím nenabízí snad žádný z produktů určených pro koncové uživatele. Uživatel zde má možnost nastavit Prioritu paketů (pokud na to operátor bere ohledy) a latenci (při nastavení nejnižší latence je průměrná latence okolo 500 ms). Z těch opravdu důležitých faktorů jsou to však požadovaná spolehlivost, špičková přenosová rychlost a průměrná požadovaná přenosová rychlost.
Tyto parametry totiž mají přímý vliv na to, jaká CS (Coding Scheme – u GPRS) a MCS (Modulation Coding Scheme – u EGPRS) bude karta preferovat. Můžete tak manuálně optimalizovat rozhodování karty mezi správnými (M)CS, čímž (pokud se trefíte) můžete významným způsobem zrychlit datové přenosy. V některých lokalitách se nám díky nastavení podařilo dosáhnout dlouhodobé průměrné rychlosti downlinku 217 kbps! Karta pak používala v podstatě jen MCS-8 či MCS-9. Je ale důležité také podotknout, že pokud nastavíte QoS špatně, může se přenosová rychlost radikálně snížit a nebo se karta nemusí k (E)GPRS vůbec připojit. Nastavení QoS je tedy vhodné zejména pro pokročilejší uživatele.
Pokud necháte nastavení QoS čistě na kartě, setkáte se ale také s velmi dobrými výsledky. Pro downlink na EGPRS jsme dosáhli dlouhodobých průměrů okolo 200 kbps (podobně jako u telefonu Nokia 6230). U uplinku to pak bylo 44 kbps. Kartu jsme testovali také v oblastech pokrytých pouze GPRS CS-3 a CS-4. Zde karta na dobře pokrytých místech dosahovala dlouhodobých průměrů u downlinku 70 kbps a u uplinku 14 kbps. Velice dobrá byla i stabilita připojení. Pokud se připojení náhodou „kouslo“ bylo to provázeno chybovou hláškou Firmware exception, která pravděpodobně souvisela s tím, že se jednalo o ranou testovací verzi produktu určenou pro potřeby T-Mobilu.
Option karta a WiFi
Option karta nabízí pro WiFi sítě řadu nastavení. Prvním z nich je možnost nastavení pevného kanálu, na kterém si přejete s danou sítí komunikovat (případně možnost ponechat volbu kanálu na kartě), další nastavení se týká klasicky TCP/IP protokolu a pak následuje identifikace uživatele v síti. Ta je možná pomocí manuálně zadaného jména a hesla a nebo pomocí certifikátu. Poslední volbou je autentizace. Ta může být prováděna jako otevřená, sdílená, WPA-PSK nebo jen WPA a šifrovaná pomocí WEP, TKIP nebo AES.
Co se citlivosti na signál WiFi sítí týče, tak je nutné podotknout, že Option karta rozhodně nepatří mezi ty nejcitlivější karty. Za to může mimo jiné i to, že Option karta nemá typickou vyčnívající anténu, za kterou se obvykle daná PCMCIA karta dříve či později při přenášení notebooku v tašce zlomí. Option karta z notebooku naopak téměř nevyčnívá, což byla ostatně obrovská výhoda i jejího GSM/GPRS předchůdce. Pro WiFi to ale, zdá se, není zcela ideální řešení. Budiž uživatelům ale útěchou to, že již nějakou dobu bývá WiFi standardní součástí vybavení notebooků a spolu s ním velmi často také integrovaná anténa v těle displeje, která mívá daleko lepší zisk než kterákoliv z PCMCIA karet.
Option karta po delším používání
Protyp Option GlobeTrotter Combo EDGE jsme testovali déle než měsíc. Pravda je, že vzhledem k tomu, že kartu máme od loňského listopadu, tak se jedná o jednu z raných verzí, což občas vedlo k hlášce Firmware exception, která se ve finální verzi, kterou výrobce nyní začíná distribuovat již patrně vyskytovat nebude. Option karta podává výborné výsledky jak na GPRS, tak EGPRS. V oblasti WiFi je to o něco horší, tam se vyplatilo spíš použít WiFi, které je přímo v notebooku, neboť anténa v testovacím IBM ThinkPad T40p má výrazně lepší parametry než ta v PCMCIA kartě.
Neoddiskutovatelnou výhodou je zejména to, že Option karta v podstatě nevyčnívá z notebooku. Nemůžete ji tedy nijak vylomit, při vyndávání o ni zadrhnout ani nic podobného. Další výhodou je malá anténka, která se zacvakává do těla PCMCIA karty, kde je po dobu transportu notebooku také schovaná. Není tedy nutné používat přídavné antény, které musíte složitě instalovat a které jen překážejí podobně jako třeba u konkurenční Sony Ericsson GC85. Z uživatelského hlediska je tedy Option karta téměř dokonalá.
Jedinou nevýhodou, zejména pak v noci, je ostře červeně blikají LED, která v přítmí poměrně ruší a to, že pro uplink je určen jen jediný timeslot. To, že WiFi anténa nepatří mezi ty nejlepší, lze myslím Option kartě prominout. To nejpozitivnější je však cena, za kterou se bude Option karta prodávat. Nedotovaná vyjde na 7000 Kč, dotovanou cenu pak předpokládáme okolo 3000 Kč, což vzhledem k jejím schopnostem rozhodně není mnoho!
