Přehled pokusů o privatizaci Českého Telecomu

Píseň o neúspěšné privatizaci Telecomu se opět opakuje. Pro osvěžení paměti přinášíme přehled vývoje těchto snah od roku 1994.

(ČIA) - Chronologický přehled privatizace Českého Telecomu:
1994 - Akcie tehdejšího SPT Telecom byly nabízeny ve druhé vlně kupónové privatizace
1995 - Závazné nabídky na nákup 27 procent akcií podalo pět subjektů: TelSource - tvořené PTT Telecom Netherlands a Swiss PTT Telecom a podporované AT&T; Tele Danmark; STET International; TelFar - společný podnik Bell Atlantic a France Telecom; ČeTel - společný podnik Ameritech a Deutsche Telecom. Strategickým partnerem vláda zvolila konsorcium TelSource, které za prodej nabídlo 1,32 miliardy amerických dolarů a služby v hodnotě 131 milionů dolarů. Podle dostupných informací však nejvyšší částku - 1,5 miliardy dolarů - nabídl italský STET.
1998 - Nizozemský akcionář KPN (dřívější PTT) navýšil podíl v SPT Telecom o 6,5 procenta, společně s TelSource tak ovládl 33,5 procenta akcií.
leden 1999 - Nizozemská veřejnoprávní televize vysílala pořad, podle kterého firma KPN při privatizaci Telecomu korumpovala státní úředníky v České republice. Zástupce drobných akcionářů Martin Mosinger řekl, že několik českých politiků bylo uplaceno.
červen 1999 - Fond národního majetku odmítl návrh Telecomu na odkoupení 20 procent akcií za 27 miliard korun z podílu, který v této společnosti vlastní stát. Odkupem chtěl SPT Telecom snížit nadbytek vlastního kapitálu.
prosinec 1999 – Vláda schválila návrh postupu privatizace zbývajícího 51procentního podílu státu.
březen 2000 – Vítězem výběrového řízení na poradce při privatizaci Telecomu se stalo konsorcium tvořené J.P. Morgan a Komerční bankou.
duben 2000 – Sněmovní komise pro objasnění okolností privatizace SPT Telecom nenašla žádné důkazy o korupci při prodeji státního podílu v roce 1995.
květen 2000 – KPN potvrdila zájem o zvýšení svého podílu při připravované privatizaci Českého Telecomu.
srpen 2000 – KPN se rozhodla nezúčastnit se připravované privatizace Českého Telecomu.
září až říjen 2000 – Vláda posunula termín rozhodnutí o formě prodeje státního podílu z konce září na konec listopadu. Z prodeje 51procentního státního podílu chce vláda získat nejméně 80 miliard korun.
listopad 2000 – Vláda uložila ministru financí Pavlu Mertlíkovi oznámit výsledek výběrového řízení na prodej majoritního podílu v Českém Telecomu do konce června 2001.
březen 2001 – Konsorcium TelSource souhlasí, aby se jeho dosavadní 33,5 procentní podíl prodal společně s 51procentním podílem státu.
červen 2001 – Vláda odložila oznámení výsledku privatizace z konce června na konec října.
listopad 2001 – Vláda opět odložila oznámení výsledku privatizace – z konce října na konec března 2002. Důvodem zdržení bylo mimo jiné čekání na výsledek jednání mezi společností Atlantic West (AW) a Českým Telecomem, který chtěl od AW odkoupit zbývající 49procentní podíl v mobilním operátorovi Eurotel. Jednání nakonec skončilo neúspěšně. Fond národního majetku poté vyzval investory, aby předložily své nabídky.
prosinec 2001 – Předseda vlády Miloš Zeman chce prosadit odložení privatizace, protože příští vláda bude podle něj firmu schopna prodat za vyšší cenu.
leden 2002 – Předběžné nabídky na nákup majoritního podílu v Českém Telecomu podalo osm subjektů. Mezirezortní privatizační výbor rozhodl, že sedm z nich postoupí na short list.
březen 2002 – Závazné nabídky na privatizaci Telecomu předložily jen tři subjekty. Z pozdějších informací vyplynulo, že jedním z nich je společnost Tele Danmark, která byla jako strategický operátor vyzvána k účasti v konsorciu s Deutsche Bank a Blackstone Group. Druhým zájemcem je švýcarská společnost Swisscom společně s CVC Capital Partners a Spectrum Equity Partners. Třetím zájemcem je konsorcium firem Apax Partners, Doughty Hanson a Warburg Pincus.
10. duben 2002 – Vláda o vítězi výběrového řízení nerozhodla. Ze tří zájemců však vybrala dva, s nimiž bude nadále jednat: Jedním je konsorcium Tele Danmark, Deutsche Bank a Blackstone Group, druhým je konsorcium společností Swisscom, CVS Capital Partners a Spectrum Equity Partners. Ani jeden ze zájemců podle Rusnoka za dosavadní 51procentní státní podíl nenabízel vládou požadovaných 80 miliard korun, takže byli vyzváni ke zvýšení nabídky.