Pošta končí s telegramem. Jeho kořeny sahají tři tisíce let do historie lidstva

aktualizováno 
Historie telegramu, který dnes ve službách České pošty končí, je pevně spjatá s telegrafem. Jeho podstaty využívalo lidstvo už od nepaměti. Elektřinu tehdy zastoupil oheň, kouř či signální bubny.

Telegraf ve formě, ve které jej většina z nás nosí v hlavě, dnes definitivně končí (ilustrační foto) | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Lidstvo po rychlé komunikaci na delší vzdálenosti toužilo i v dobách před Kristem. Právě to je také podstatou telegramu, s jehož provozem Česká pošta kvůli ztrátovosti oficiálně končí. Bude je sice možné posílat dál, ale jen přes telefon nebo e-mail. - čtěte Telegramy skončí jen na České poště, O2 je bude nabízet dál

Historie telegrafické komunikace přitom sahá mnohem dál, něž si kdo vůbec dokáže představit. Jak uvádí Jan Králík ve své knize Od telegrafu k internetu, její podstata je zaznamenána už v Homérovi, kdy při obléhání Tróje přivolali Řekové své krajany ohňovým signálem a po jejím dobytí stejným způsobem poslali zprávu do Řecka vzdáleného přes 500 km.

Číňané si zase zprávy na dlouhé vzdálenosti předávali pomocí signálních bubnů. Největšího rozšíření však zaznamenala právě optická signalizace. Tedy kouřem, ohněm, břevny či později za pomocí praporů a ráhen.

Důmyslná telegrafie přišla až v 18. století

Primitivní formy dálkové komunikace nahradilo důmyslné řešení až o víc než dvě tisícovky let později. Stál za ní Francouz Claude Chappe, jehož optický telegraf sestavený z pět metrů vysokého sloupu, ráhna a dvou ramen získal přes původní posměšky velkou popularitu.

Chappeho optický telegraf

Obr.1: Chappeho optický telegraf

Princip byl původně jednoduchý: každá vzájemná pozice sloupu, ráhna a ramen měla svůj význam. Celkem šlo vytvořit 196 různých vzájemných pozic; ráhno mělo 4 pozice a každé z ramen sedm. Kvůli jasné identifikaci ale Chappe zvolil zhruba polovinu nejčitelnějších znamení, kterým přiřadil písmena či číslice.

Později Chappe celou komunikaci zdokonalil, když vytvořil slovník o 92 stranách. Ten každé sekvenci čtyř znamení na telegrafu ovládaného pomocí táhel přiřazoval číslo, pod kterým bylo možné najít slovo, heslo či dokonce celé souvislé věty. To vše jen proto, že se chtěl na dálku dorozumívat se svými čtyřmi bratry, z nichž každý žil jinde.

Chappeúv vynález se později rozšířil po celé Francii. Za pomoci jeho optického telegrafu se vytvořilo pět linek s centrem v Paříži. Později se linky dostaly například až do italských Benátek. Telegrafní věže přitom byly od sebe vzdáleny jen kolem 11 kilometrů.

Na základě Chappeova optického telegrafu později vznikla celá řada velmi podobných systémů. Svůj optický telegraf se třemi nad sebou umístěnými dvojicemi ramen měli Prusové, v Anglii se naopak uchytil Murrayův systém s šesti sklopnými tabulemi. U těchto telegrafních systémů bylo možné přenést jedno znamení o 50 až 80 km za minutu.Pruský optický telegraf

Obr.2: Optický telgrafní systém využívaný Prusy

Optický telegraf byl i v Česku

Nejen ve světě se ale stavěly optické telegrafy. Podle dostupných materiálů byl podobný systém i na území dnešní České republiky. Sloužil k vojenské signalizaci a za jeho návrhem stál Josef Ressel. Mohl zaujmout až 64 různých pozic. První trasa vedla přes 23 předávacích stanic z Prahy do Litomyšle.

Signální věž používáná na území současné České republiky

Obr.3: Mobilní optický systém využívaný rakouskou armádou na území dnešní České republiky

Tyto systémy však byly velice závislé na rozmarech počasí. Stačilo, aby mezi dvěma předávacími stanicemi pršelo nebo padla mlha a signál se nepřenesl. Roku 1809 se tak bavorský ministr Montgelas obrátil na tehdy velmi významného lékaře Thomase von Sömmerringa s prosbou, aby stávající systém telegrafu vylepšil.

Zatímco Montgelas měl ale na mysli vylepšení stávajícího optického telegrafu, Sömmerring si v hlavě zahrával s myšlenkou využití galvanické elektřiny. Tedy vynálezu, který byl představen v roce 1800 a za nímž stáli pánové Luigi Galvani a Alessandro Volta.Sömmerringův bublinkový telegraf

Obr.4: Sömmerringův bublinkový telegraf

Nepoužitelné bublinky jako předzvěst geniální morseovky

Sömmerring také brzy přišel se svým nápadem známým jako bublinkový telegraf. V praxi zcela nepoužitelný systém byl sestaven z vysílače a přijímače propojeným 27 vodiči, z nichž každý měl přiřazeno písmeno abecedy. Vše bylo napájeno elektrickým článkem, Voltovým sloupem.

Přenesení znaku spočívalo v chemické reakci elektricky aktivního vodiče s roztokem kyseliny umístěným ve vaničce na obou stranách systému. Pokud se tedy na vysílací straně stiskl znak A, na přijímací straně se díky elektrochemické reakci začaly nad příslušným kontaktem tvořit bublinky.

I přesto, že se tento vynález vůbec nedočkal popularity, postavil základy pro celou řadu pozdějších elektromagnetických telegrafních konstrukcí. A dost možná odstartoval v hlavě amerického malíře Morsea myšlenky na geniální způsob přenosu informace pomocí teček a čárek.

Tečka, čárka, tečka, čárka...

Klíčový byl pro telegraf, jak ho ve své hlavě nosí většina z nás, rok 1837. Tehdy se světu představil dodnes nejznámější morseův telegraf. Ihned poté se začal vynález Samuela Finleyho Breese Morsea šířit po celém světě. Vynález nebyl ani tolik zajímavý po technické stránce, přišel ale s geniální myšlenkou přenosu zpráv pomocí kombinace teček a čárek.

Morse přitom k myšlence na zlepšení telegrafního systému přišel zcela náhodou. Jakožto malíř o něm neměl ani tušení do chvíle, než na lodi Sully mířící z Evropy do USA zabředl na toto téma rozhovor s odborníkem dr. Jacksonem. Po pěti letech výsledek svého snažení předvedl státním úředníkům, avšak bez velkého ohlasu.

Svého Morse dosáhl až v roce 1843, kdy vládu přesvědčilo úspěšné předávání zpráv na první vybudované lince mezi Washingtonem a Baltimorem ve spojení s přicházejícími informacemi o elektrickém telegrafu z Evropy. Tehdy morseův telegraf zaznamenal obrovský rozvoj, napříč USA začaly vyrůstat stovky nových telegrafních sloupů a vedení.

Morseovku brzy používal celý svět

Po klíčovém nápadu mělo už všechno rychlý spád. Morseovka se začala rozšiřovat i po Evropě a na přetřes přišla otázka historicky prvního rychlého komunikačního spojení kontinentů. Na to došlo už v roce 1858, kdy se po několika marných pokusech podařilo pomocí podmořského telegrafního kabelu propojit Ameriku s Evropou.

Telegram přes tuto trasu putoval jen 16 hodin, což byla na tu dobu obrovská revoluce. První znaky 3 745 km dlouhým podmořským kabelem poslala britská královna Viktorie americkému prezidentovi Buchananovi. Byl to jeden z nejdražších telegramů vůbec, v celém projektu se totiž doslova utopilo tehdy závratných osm milionů dolarů.

Telegrafy tak zcela proměnily způsob komunikace velkých společností i jednotlivců. Z burzy se náhle stalo neuvěřitelně rušné místo, tečky a čárky, které znamenaly tisícové zisky nebo ztráty, létaly z města do města nepředstavitelnou rychlostí. Traduje se ostatně, že telegraf změnil i způsob psaní novinových článků: reportéři byli náhle skoupí na slovo a důležité informace dávali na začátek článku.

Bez drátů to bude lepší

Telegraf byl ale i přes svůj nedocenitelný přínos stále něčím svazován. Omezovala ho nutnost kabelového spojení. Svého plného významu tak nabyl až koncem 19. století, kdy Marconi na základě poznatků Nikola Tesly vynalezl rádiový přenos. V tu chvíli radiotelegrafie zcela změnila svět. Náhle mezi sebou mohly komunikovat i lodě na moři.

Telegraf tak mimo jiné stál u mnoha klíčových událostí historie a díky signálu SOS se stal skvělým prostředníkem pro volání o pomoc. Ve své bezdrátové verzi "pomohl" například i při tragédii slavného Titanicu. - čtěte SOS se ozvalo už z Titanicu. 100 let nouzového volání

V době největšího rozmachu telegrafu ale již poprvé zaznělo nové slovo. Tím slovem byl "TELEFON", který Bell prvně představil na světové výstavě ve Filadelfii v roce 1876. A právě tento vynález později telegrafní komunikaci téměř zcela vytlačil i přesto, že se telegraf zdokonaloval až na úroveň dálnopisů.

S příchodem elektronických komunikací a internetu pak telegrafie zcela ztratila význam. Telegramy ale přežívají i nadále. Avšak ne ve formě, v jaké je známe snad všichni. Nově se budou diktovat přes telefon, nebo posílat e-mailem. Adresát je ale stále najde ve své poštovní schránce.

Lidé se navíc dle mluvčí České pošty včera s telegramem zřejmě symbolicky loučili. Během dne jich pošta odeslala víc než deset, což je až desetkrát víc, než v jiné běžné dny v poslední době.

Autor:

Nejčtenější

Podvodníci opět útočí na české mobily. Kdo se nachytá, přijde o peníze

Podvodníci opět prozvání česká čísla

Zhruba po půl roce se podvodníci opět soustředí na česká telefonní čísla a snaží se z náhodných obětí dostat peníze....

Je lepší Samsung, nebo Apple? Rozhodněte v anketě Mobil roku

Mobil roku 2018

O nejlepším smartphonu roku 2018 rozhodují čtenáři Mobil.iDNES.cz v 21. ročníku ankety Mobil roku. Vyhrát můžete jeden...

Proč ho kupovat, když má koncern to samé levněji. Test Huawei Nova 3i

Huawei Nova 3i

Čínský Huawei má letos velmi bohatou nabídku modelů ve střední třídě. Alespoň když k tomu připočteme i smartphony...

Honor se chlubí, že má první průstřel displeje. Samsung ho však předběhl

Takto vypadá nový Samsung A8s

Výrobci dodrželi sliby, že ještě do konce roku představí modely s novým typem výřezu displeje. Svůj model už oficiálně...

Chlubili se nejvýkonnějším mobilem, ale byla to chyba v překladu

OnePlus 6T

Šéf značky OnePlus se u příležitosti představení nejvýkonnějšího mobilního procesoru Snapdragon 855 chlubil, že právě...

Další z rubriky

Je lepší Samsung, nebo Apple? Rozhodněte v anketě Mobil roku

Mobil roku 2018

O nejlepším smartphonu roku 2018 rozhodují čtenáři Mobil.iDNES.cz v 21. ročníku ankety Mobil roku. Vyhrát můžete jeden...

Takto měl vypadat smartphone v roce 2020. Je to bláznivý nápad

HTC mobile phone 2020 concept

Současný mobilní svět má jasnou podobu. Co nejkompaktnější placka s co největším displejem. Již příští rok se ovšem...

iPhonu na záda přilepili hodinky a chtějí za to půl milionu

Caviar iPhone XS/XS Max Swiss Dreams

Produkty lifestylové značky Caviar patří bezesporu k nejluxusnějším smartphonům na trhu, nicméně ne vždy jde i přes...

Najdete na iDNES.cz