Prostě a jednoduše, pokud by se vám nelíbil žádný z tarifů nabízených tuzemskými operátory, vybrali byste si tarif třeba britského O2, nebo německého Vodafone a ten používali.
A pro zahraniční paušální tarify, které jsou často levnější a výhodnější než tarify našich operátorů, bychom nemuseli jezdit nijak daleko. Stačí se podívat do Rakouska na nabídku neomezeného volání, na Slovensko na paušály se sekundovou tarifikací nebo třeba do Anglie, kde zase najdeme asi nejlákavější ceny dotovaných telefonů. Příkladů bychom jistě našli víc.
EU má plány, operátoři se ale umí bránit
Pokud by EU jednoduše zrušila speciální poplatky za roaming, jednotlivým národním operátorům by se tak na první pohled otevřel celoevropský trh. A zákazníci z jednotlivých zemí by mohli vybírat i tarify ze zahraničí a nechat se zlákat k jejich používání. To vše vypadá lákavě, jenže realita bude asi trochu jiná.
Zdánlivé otevření celounijního trhu by totiž mohlo být výhodné asi jen opravdu pro lokální operátory, které nepatří do žádné z velkých nadnárodních skupin. Pro tyto skupiny je často velmi výhodné využívat v rámci svých poboček lokální specifika daného trhu. A je dost pravděpodobné, že by i po zrušení roamingu tito operátoři nadále své zájmy chránili a tak by se snažili jakémusi volnému pohybu tarifů zabránit.
Vůči zákazníkům je to relativně jednoduché. Operátor by mohl naformulovat své obchodní podmínky tak, že by určil, že tarif je primárně určen pro používání v zemi původu. Především je ale téměř jisté, že případné hovory v roamingu nebudou účtovány v rámci volných minut paušálu. Supervýhodný tarif s neomezeným voláním z Rakouska tak bude v Česku na nic, protože každou minutu hovoru zákazník zaplatí podle standardního ceníku.
Vůči neglobálním operátorům by ti velcí mohli najít zase jiné metody, jak jim v nabízení výhodných celounijních tarifů zabránit. Nikdo přeci netvrdí, že musí operátor mít roamingovou smlouvu s každým operátorem. Otázkou také je, jak by operátoři volili propojovací poplatky a další poplatky za služby. Pro malé operátory by pak nabízení tarifů do zahraničí nemuselo být výhodné.
Cenové rozdíly budou lépe vidět
I když EU zruší roamingové poplatky za hovory, k velké změně na evropském trhu s mobilními tarify asi nedojde. Zákazníci snad jen budou moci o něco víc než kdy jindy porovnávat lokální tarify s tarify zahraničních sousedů, což by mohlo vytvářet tlak na snižování cen.
Mohlo. Operátoři se totiž pochopitelně úplnému zrušení roamingových poplatků brání. Jistým obranným krokem pro ně by také v případě zrušení poplatků mohlo být zvýšení základních cen. Tím by si kompenzovali případnou újmu. Roamingové hovory jsou totiž pro operátory pochopitelně nákladnější než místní. Jenže na druhou stranu je otázkou, jaké jsou opravdové reálné náklady na roaming a zda by nebylo výhodnější opravdu mít za volání v zahraničí stejné taxy jako za volání doma. I přes to, že se za posledních několik let snížily ceny volání v roamingu o 73 %, stále existuje velká skupina uživatelů, která se volání v zahraničí doslova děsí, protože se obává vysokých účtů.
Samozřejmě zůstává otázkou, na kolik by o ceně hovorů v zahraničí měla rozhodovat Evropská unie a nakolik by si měli tento problém uvědomit operátoři. Z čistě liberálního hlediska by se EU do ničeho montovat neměla, jenže z minulosti víme, jaká byla ochota operátorů roaming zpřístupnit prakticky každému. Bez jisté regulace se tak telekomunikační trh prostě neobejde.
Regulaci si zaslouží roamingová data
Možná ale spíš než hovory by měla EU řešit data. V dnešní době strmě rostoucí popularity smartphonů jsou rozumné datové balíčky pro využití v zahraničí stále jen spíš zbožným přáním než rozumnou realitou. Přitom přenos dat v zahraničí nevytváří operátorovi takové vícenáklady jako hovor. Data totiž nemusí putovat mezi dvěma operátory, vždy je přenášíte v síti operátora, u kterého se právě nacházíte. A v případě roamingu prostě zahraniční operátor zjednodušeně řečeno pošle účet za data vašemu operátorovi a ten vám patřičnou částku naúčtuje, často ovšem i se svou speciální roamingovou prémií. V dnešní době, kdy by řada turistů ráda využívala ve svých chytrých telefonech třeba on-line mapy nebo jiné turistické a cestovatelské aplikace, je tohle chování operátorů hodně podivné.
Na některých trzích tento deficit suplují místní operátoři nabídkou předplacených SIM karet s krátkodobými datovými tarify. Proč ale operátoři neřeší datový roaming větší spoluprací alespoň v rámci svých nadnárodních skupin, to je možná ta správná otázka pro Evropskou komisi.
Každopádně je jisté, že roaming bude uživatele trápit asi ještě hodně dlouho, ať už EU zrealizuje svůj aktuální plán, či nikoli. Je jasnou ukázkou toho, jak mobilní operátoři nechtějí pochopit, že uživatelé budou s chutí využívat jen ty služby, které jsou opravdu jednoduché a přímočaré.
