Guinea, Kostarika, Bahrajn či Seychely. To je výčet dalších zemí, z nichž byli prozváněni tuzemští mobilní uživatelé. Někteří pak hlásí podvodná volání třeba i z Tuniska, Malawi či Vietnamu. Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), která o další sérii podvodných volání informovala, šlo o více než stovku různých zahraničních čísel. Mnohá z nich lze v případě nepozornosti snadno zaměnit s pražskými pevnými linkami: +225, +236, +248 či +256.
Už samotné znaménko +, které těmto – při letmém pohledu „pražským“ – číslům předchází, by mělo být varováním. V případě zpětného volání se totiž uživatel vystavuje riziku drahého mezinárodního volání. V domnění, že volá v rámci volných minut svého tarifu, respektive za domácí sazbu, jej takový hovor vyjde na desítky korun.
Díky včasnému zásahu bezpečnostních týmů tuzemských operátorů, které podvodná zahraniční čísla v jejich síti začaly okamžitě blokovat, se podle APMS aktuální vlna podvodných hovorů dotkla jen řádově desítek zákazníků.
„Tisíce zákazníků, kteří volali zpět na nevyžádané zahraniční číslo, se díky rychlé blokaci podvodných čísel v sítích českých operátorů již nedovolaly,“ informoval výkonný ředitel APMS Jiří Grund.
Buďte ostražití, kam voláte
Tento podvod není žádnou novinkou, používá se v telekomunikacích dlouho a původ má v Japonsku. Odtud pak pochází i vžité pojmenování pro takovéto prozvonění a položení hovoru, pojem wangiri.
S wangiri mají bohaté zkušenosti i tuzemští operátoři. Jen loni se odehrály hned tři takové útoky, dva první přitom krátce po sobě. K prvnímu, kdy šlo převážně o čísla z Afriky a Asie, došlo v dubnu, jen o měsíc později se pak přidala i čísla s předvolbou Bosny a Hercegoviny (více viz Podvodníci dál prozvánějí česká čísla, tentokrát z Bosny a Hercegoviny). Třetí útok na česká čísla pak proběhl v prosinci.
APMS důrazně doporučuje, aby lidé při podobných nevyžádaných hovorech ze zahraničních čísel nevolali zpět. Prevence je přitom velmi jednoduchá.
Telefon „prozradí“ i zemi, odkud volající volá
„Pokud najdete v nepřijatých hovorech neznámé číslo, ujistěte se, že začíná českou mezinárodní předvolbou +420. Pokud ano, pak se při volání zpět nebude jednat o mezinárodní hovor,“ vysvětlil Grund.
Dodejme, že předvolba +420 se ukazuje před každým tuzemským číslem volajícího, které nemá volaný uložené jmenně v telefonním seznamu. A tak už číslo s jiným počátečním trojčíslím než 420 (následuje po znaménku +) by mělo být v případě neočekávaného hovoru dostatečným varováním. Navíc u čísla volajícího se standardně ukazuje i země, z níž hovor přichází.
APMS dodává, že náhodní uživatelé jsou podvodníky prozvánění účelově: „Volající nechá jejich telefon vyzvánět velice krátce a očekává, že zavolají zpět. Pak nastupuje obyčejná lidská zvědavost, slušnost nebo dokonce pracovní povinnost.“ Pracovní stres či časová tíseň tak zapřičiní, že dotyčný nevěnuje dostatečnou pozornost číslu, na které zpětně volá.
„Následný odchozí mezinárodní hovor je mu naúčtován podle patřičné zóny mezinárodního volání,“ upozorňuje Asociace.
Podvodníci opět útočí na české mobily. Kdo se nachytá, přijde o peníze |
Například zpětné zavolání na ugandské číslo vyjde nepozorného zákazníka i na více než 42 korun. Záleží totiž, u kterého operátora je. Nejméně za minutový hovor zaplatí v případě O2, které si za hovor v zóně Ostatní svět účtuje 25 korun. V případě T-Mobilu by takový hovor byl o dalších pět korun dražší, zóna Svět je totiž zpoplatněna 30 korunami za minutu. Ovšem na nejvíce by taková nerozvážnost přišla zákazníka Vodafonu, sazba za minutový hovor v Regionu 4 je totiž 42,35 Kč.
„Podvodníci, kteří wangiri (nebo také ‚one ring and cut‘) scénář organizují, ho realizují skrze alternativní či IP operátory, jimž je ukraden číselný rozsah. Zákazník, který volá zpět například do Alžíru, hovor do těchto zemí nikdy neuskuteční, protože je přesměrován. Podvodník následně profituje z propojovacích poplatků. Dopátrat se původce je v těchto případech téměř nemožné,“ dodala Asociace.
