Kdo smí podnikat v telekomunikacích
Podle novely zákon upravuje vykonávání tzv. telekomunikačních činností (§ 13). Telekomunikačními činnostmi jsou zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě, zřizování a provozování neveřejné telekomunikační sítě, poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejné nebo neveřejné telekomunikační sítě a zřizování a provozování telekomunikačních zařízení. Tyto činnosti lze vykonávat jen na základě telekomunikační licence nebo generální licence nebo povolení nebo oprávnění, pokud zákon nestanoví jinak. Oproti stávající úpravě jsou zavedeny dva nové pojmy "telekomunikační licence" nahrazující pojem "pověření" a "generální licence" nahrazující pojem "generální pověření". Tím se česká terminologie sjednocuje s terminologií evropské legislativy. Podstatnější jsou ovšem obsahové změny, které novela do licenčního procesu přináší.
Telekomunikační licence
Telekomunikační licence je vyžadována k činnostem zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě (s výjimkou telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních a rozhlasových signálů po vedení, tedy rozvody kabelové televize, které lze zřizovat na základě generální licence), dále k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě a poskytování téže služby prostřednictvím sítě mobilní (§ 14).
Zákon stanoví podmínky, za nichž lze licenci udělit. Kromě všeobecných podmínek (nesmí být ohrožena bezpečnost státu nebo život a zdraví či bezpečnost osob), jsou stanoveny další podmínky: žadatel musí být právnická osoba, členové jejích statutárních orgánů musí být ve věku nejméně 21 let, jsou bezúhonní a způsobilí k právním úkonům a nejméně jeden z členů statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku odborné způsobilosti. Dále žadatel musí prokázat finanční způsobilost a technické, organizační a personální předpoklady k činnostem a konečně musí být k dispozici kmitočty, pokud jsou k provádění požadované činnosti potřebné. Zákon definuje kvalifikační požadavky poměrně jasně a zdá se, že jejich splnění by nemělo činit serioznímu uchazeči o licenci žádné potíže.
Úřad rozhodne o udělení licence do 40, ve složitějších případech do 120 dnů. Zákon nikde nestanoví, kdy lze udělení licence odmítnout. Z toho by bylo možno dovodit, že na udělení licence je právní nárok (za předpokladu splnění výše zmíněných podmínek).
Nicméně zákon dává regulujícímu orgánu možnost učinit výkon činností podle licence nemožným, a to ze dvou důvodů: odmítnutím přidělení požadovaného kmitočtu (§ 59) a odmítnutím přidělení požadovaných čísel (§ 71 písm. a). Dá se předpokládat, že v takovém případě nebude licence vůbec vydána.
Regulační orgán má právo pozdržet vydání licence až na 8 měsíců v případě, že nejsou k dispozici požadovaná čísla a/nebo kmitočty a lze-li objektivně předpokládat, že po uplynutí této doby požadovaná čísla (kmitočty budou).
Nejsou-li kmitočty v dostatečném množství k dispozici, přidělí orgán kmitočty žadatelům podle pořadí došlých žádostí (až do vyčerpání možností, § 58 odst. 2) a nebo má regulační orgán možnost v takovém případě vyhlásit na příděl kmitočtů výběrové řízení (§ 19). Potom nezbude žadatelům nic jiného, než se podřídit výsledkům výběrového řízení.
Zákon však nehovoří o tom, co se stane v případě, že ani po osmi měsících nebudou požadovaná čísla k dispozici. Zřejmě by nevydal požadovanou licenci s tímto odůvodněním. Domníváme se však, že s ohledem na skutečnost, že v případě číselného plánu lze prakticky vždy nalézt (i za cenu jeho restrukturalizace) ve lhůtě 8 měsíců řešení, dá se předpokládat, že žadatele o licenci, který by byl i po této lhůtě odmítnut, by měl v případě odvolání poměrně vysokou naději na úspěch. Doba platnosti licence není omezena.
Generální licence
Generální licence (§ 46-53) je zcela nový institut českého telekomunikačního práva, plně kompatibilní s legislativou Evropské unie. Jde o veřejně vyhlášené opatření regulačního orgánu, které stanoví podmínky pro telekomunikační činnost, které jsou pro osoby vykonávající tuto činnost závazné. Přesto, že generální licence je v telekomunikačním zákoně definována poprvé, praxe v tomto případě předběhla legislativní činnost a obdobu generální licence, tzv. generální pověření, vydává ČTÚ již po několik let. Činnosti podle generální licence mohou (dle podmínek) vykonávat jak právnické, tak fyzické osoby.
Podle generální licence bude možné vykonávat tyto telekomunikační činnosti: provozování vysílacích rádiových zařízení, která nevyžadují individuální přidělení kmitočtů, poskytování telekomunikačních služeb, pro které zákon nevyžaduje licenci, zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření rozhlasových a televizních signálů po vedení a poskytování telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů (může být ovšem i součástí licence).
I když se celé ustanovení o generální licenci tváří jako velice jednoduchá záležitost není zcela oproštěno od administrativy. Vyžaduje se registrace (§ 50), k níž je žadatel povinen předložit řadu podkladů (identifikační údaje, vymezení okruhu činnosti, zahájení a ukončení činnosti, všeobecné podmínky poskytování služeb). Úřad na základě této žádosti vydá osvědčení o registraci. Toto osvědčení je podmínkou pro vydání oprávnění k činnostem vydávané jiným správním úřadem podle jiných předpisů tam, kde je takové oprávnění vyžadováno (živnostenské oprávnění). Úřad vydá osvědčení do 15 dnů od obdržení žádosti.
Nové telekomunikační služby (individuální oprávnění)
Zákon pamatuje i na případy, kdy pro danou telekomunikační činnost dosud není vydána generální licence. Regulační orgán pak tedy vydá individuální oprávnění (§ 54), a to do 40 dnů od obdržení žádosti. Zákon nestanovuje podmínky, ani obsah žádosti o individuální oprávnění, lze však usuzovat, že žádost by měla být obsahem obdobná žádosti o generální licenci a měla by navíc obsahovat základní charakteristiku nové služby, požadovaný druh a charakteristiku vysílacích zařízení nebo telekomunikačních služeb, podmínky pro jejich provoz a požadované kmitočty, popř. čísla, pokud jsou pro tuto činnost nebytná.
Pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí, které neslouží k poskytování telekomunikačních služeb a které jsou provozovány bez použití vysílacích rádiových zařízení, pokud zákon nestanoví jinak, není zapotřebí žádného povolení.
(Otiskujeme s laskavým svolením bulletinu APVTS news)