Předseda sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky Jiří Bílý z ODS ale závěry policejního materiálu v tomtéž pořadu zpochybnil. Policejní prezident Jiří Kolář v ČT uvedl, že ho výsledky analýzy nepřekvapily.
Právě kvůli stoupajícímu počtu odposlechů se Kolář nedávno stal terčem ostré kritiky. Zatímco za celý rok 2000 uvádějí statistiky policejního prezidia 5019 odposlechů, za první pololetí letošního roku to již bylo 5164.
Na odposlechy si mimo jiné stěžoval premiérovi Stanislavu Grossovi (ČSSD) i prezident Václav Klaus, kterého policisté nepřímo odposlechli v souvislosti s kauzou H-System. V říjnu pak prezident požádal Grosse o analýzu odposlechů.
Z některých jejích závěrů, které ČT zveřejnila, mimo jiné vyplývá, že v ČR bylo v období 1998 až 2000 šestnáct odposlechů na 100.000 lidí a například v Německu to bylo 15, ve Švýcarsku 33, v Rakousku devět, ve Francii 24, v Itálii 76 a v Nizozemsku 62.
zdroj: Česká televize
Nejčastěji využívají kriminalisté odposlechy při vyšetřování drogové kriminality (26 procent), následují násilné trestné činy (24 procent), majetkové (22 procent), hospodářské (14 procent), ostatní (10 procent) a mravnostní trestné činy (čtyři procenta). Kolář v ČT řekl, že ho příjemně překvapila efektivita odposlechů. Analýza uvádí, že v roce 2003 odposlechy přinesly skutečnosti významné pro trestní řízení ve zhruba 67 procentech případů, v nichž byly nasazeny.
zdroj: Česká televize
V roce 2002 byly použity odposlechy na 1,1 procenta z celkových více než 370.000 případů trestných činů, o rok později bylo trestných činů asi o 20.000 méně a odposlechy příslušné orgány použily v 1,4 procenta případů. Použití prostorového odposlechu, tedy štěnic, je ještě podstatně nižší.
zdroj: Česká televize
První náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk v ČT uvedl, že nynější právní úprava odposlechů je v tuzemsku přísnější než v okolních zemích. Odposlechy, respektive stížnosti politiků na odposlouchávání jejich telefonů, případně na sledování policií či tajnou službou se staly téměř běžnou součástí dění na české politické scéně.
Co také přinesla kauza odposlechy?
Aféry s odposloucháváním politiků, ale i podnikatelů, samozřejmě zvýšily tržby firem specializovaných na ochranu před odposlechy. Jejich majitelé tvrdí, že letos výrazně vzrostl zájem podnikatelů o bezpečnostní prohlídky kanceláří i nákup speciálních mobilních telefonů, které díky šifrování hovorů nedokáže odposlouchávat ani policie.
"Kauzy s odposlechy mají jednoznačně příznivý vliv na tento segment trhu. Jejich zásluhou poptávka po našich službách skokově roste a řada firem již bere prohlídky kanceláří zaměřené na odhalení odposlechové techniky jako standard," řekl ČTK Jiří Schmidt z firmy, zabývající se zabezpečením.
Zatímco v loňském roce experti firmy zkontrolovali 20.000 metrů čtverečních kancelářských ploch, tak letos plocha podle Schmidtova odhadu vzrostla zhruba na 24.000 metrů čtverečních.
"Ještě výrazněji v letošním roce vzrostl počet prodaných mobilních šifrovaných telefonů třetí generace. Loni jsme jich prodali zhruba 50 a letos je to již dvojnásobek. Jako manažerovi komerční firmy se mi to líbí, jako občanovi už méně. Je to ale přirozená reakce lidí na to, jak stát stále častěji porušuje jejich garantované svobody," podotkl Schmidt.
Zhruba 80 procent zakázek na vyhledávání odposlechové techniky v kancelářích dlouhodobě připadá na firmy a 20 procent na radnice měst a obcí. Podnikatelé mají podle Schmidta v poslední době také větší zájem o obranně-technické prostředky, které dokážou snížit riziko odposlechu kanceláří či firemních prostor. V ČR tyto služby poskytuje zhruba 50 specializovaných firem.
Jedním z hlavních důvodů, proč si firmy nechávají kontrolovat kanceláře, jsou podle Schmidta obavy z průmyslové špionáže, která může společnostem způsobit velké finanční ztráty. Jednoduché štěnice lze totiž snadno sehnat pomocí internetu a stojí pár tisíc korun. Kvalitní odposlouchávací zařízení, které lze hůře odhalit, přijde na několik stovek tisíc korun.
Několik poslanců, mezi nimi i Bílý, nedávno předložilo návrh, aby sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů mohla kontrolovat nejen odposlechy povolené soudci, ale i státními zástupci.
Dále chce komise právo žádat informace nejen od ministra vnitra, ale nově i od lidí, na které by se sama obrátila. Komise tvrdí, že teď jí ministerstvo vnitra toto právo upírá. Bílý uvedl, že poslanci zatím závěry policejní analýzy odposlechů nedostali.
Myslíte si, že je počet odposlechů v ČR adekvátní situaci?
