Nostalgickou náladu v olomoucké Veteran Areně lze jen obtížně zprostředkovat. Exponáty jsou skutečně různorodé, od nevzhledných plastových telefonů s rotačním číselníkem z dob nedávno minulých, po prastaré plechové telefony s kličkou, dobové telefonní ústředny a mincovní automaty z nejrůznějších zemí světa.
Na první pohled zaujme například starobylý telefonní přístroj s kličkou, kterým je možné si zavolat z jednoho přístroje v patře dolů do přízemí a vyzkoušet kvalitu hlasového přenosu. Je překvapivě dobrá, až na to, že zní jakoby z dálky. V dobách používání těchto přístrojů bylo ale jejich fungování úplnou vědou. Popsal nám ho jeden ze sběratelů, který si nepřál být jmenován.
Přístroj pro deset linek, okolo roku 1925
Kdy, kde, coKde: Sladovní 103/3, 779 00, Olomouc Kdy: denně kromě pondělí, mimo sezonu i kromě úterý,do konce června 2012 Za kolik: 139 Kč plné, 89 Kč zlevněné vstupné Co za to: Kromě výstavy telefonů i vstupné do muzea historických automobilů a motocyklů Více info na: stránky Veteran Areny |
"Spojování hovorů pomocí manuálních ústředen mělo svůj půvab. U nejstaršího systému tzv."místní baterie" (bateria byla součásti telefonního aparátu) volající zatočil při zavěšeném sluchátku kličkou, sluchátko zvedl a vyčkal přihlášení spojovatelky z centrály. Současně s otáčením kličky spadla na dřevěné skříni ústředny účastnická klapka s číslem pobočky a spojovatelka do svírky (zdířky) zasunula "klinknu" spojovací šňůry. Poté se dotázala, co si volající přeje. Ten řekl například "spojte mi pana nadlesního Novotného, linku 47". Slečna z centrály poté zasunula druhou, tzv. dotazovací zástrčku spojnice do svírky číslo 47 a zatočila klikou, čímž u nadlesních zazvonil telefon.
Telefon, který si na výstavě můžete vyzkoušet
Po ohlášení volaného řekla "Hovořte!" a odpojila své sluchátko. Zároveň ovšem začala sledovat délku hovoru; k tomu se používaly buď malé přesýpací hodiny na tři minuty, nebo dvanáctiminutový budíček. Poté, co oba telefonisté ukončili hovor, položili sluchátka a "odzvonili", tedy opět zatočili kličkami svých přístrojů. Ukončení hovoru na skříni ústředny signalizovala tzv. závěrná klapka; poté, co spadla, zapsala spojovatelka délku hovoru a na konci měsíce přišel účet. Tento systém vydržel na venkovských poštách až do 80. let 20. století."
Jeden z nejhezčích telefonů své doby
Nejstarším exponátem výstavy je izolátor vrchního telegrafního vedení z roku 1879. Který je nejcennější, nelze jednoduše říct. Mezi horké kandidáty ale určitě patří například skeletový telefon systému místní baterie uherského státního vzoru vyrobený v Budapešti kolem roku 1900 nebo nástěnný telefonní přístroj systému místní baterie (MB) německého vzoru M00 zvaného"bavorský vzor" vyráběný v Německu po roce 1900. Považuje se za jeden z nejhezčích evropských telefonů své doby.
Zajímavý je i telefonní přístroj AUT zvaný "kopýtko", pro svůj design vyhledávaný již v době svého vzniku. Vyráběla jej firma Telegrafia v Pardubicích pouze v jediném roce 1927. Stejná firma má "na svědomí" i československou legendu, tzv. "Velký pražský vzor", vyráběný v letech 1922–26.
Svůj příběh ale nese každý z exponátů. Třeba o tom, kdy a kde byl nalezen. "Keramické izolátory telegrafních vedení se často nalézají v lese při sběru hub. Staré telefonní přístroje se zase v počátcích 90. let nacházely v odtajněných skladech civilní obrany při velkých průmyslových závodech. Telefonní přístroje byly u nás většinou majetkem státu či velkého telefonního operátora, který je vyměňoval a likvidoval ve velkém," řekl sběratel.
