Nástup 3G a následně HSDPA znamená prostor k využití mobilního připojení i tam, kde bylo dosud jasné místo pro ADSL či kabelový internet. Mobilní internet je sice pořád pomalejší, ale když přičteme jeho přenosnost, boj končí už skoro remízou. Balíček O2 mobilní internet sady, tedy HSDPA modemu Huawei E1750 s předplaceným internetem, a wi-fi směrovače Ovislink AirLive Air3G, který seženou zákazníci za 2199 Kč v distribuční síti AT Computers.
umožní bezproblémové sdílení mobilního internetu přes wi-fi nebo kabel. Zajímavým plusem je i 12V zdroj do zásuvky autozapalovače, který umožní jednoduché připojení v autě, nebo třeba na dovolené. Velkou výhodou sdílení připojení přes wi-fi je fakt, že na konkrétních počítačích není třeba nic instalovat nebo nastavovat, což může být výhoda třeba u firemních notebooků, kde uživatel nemá administrátorská práva.
Zapojit a hurá na internet
Ovislink ale není zdaleka prvním, kdo s podobným řešením přichází. Již před nějakou dobou jsme měli možnost otestovat 3G směrovač z produkce Cisco, který ale jako modem využíval PC Card (více čtěte zde: Další stupeň mobility).
Směrovače s podporou 3G nabízí také D-Link a další firmy. Plusem pro Ovislink je určitě možnost pořídit si jej v balíčku s O2 mobilní internet sadou přímo od O2, takže se už nemusíme o nic dalšího starat. Součástí sady je USB modem a předplacená karta s nabídkou pěti týdnů připojení zdarma a s možností pořídit si připojení na denní bázi za 50 korun. Další možností je pochopitelně zvolit paušál, zvolit lze některou z variant O2 Mobilní internet s cenami v rozmezí 300 až 750 korun. Vše samozřejmě záleží na tom, jak často budete připojení používat.
Výhodou balíčku je naprosto bezproblémové zprovoznění i pro méně pokročilé uživatele. Zjednodušeně řečeno, stačí do modemu vložit SIM kartu, modem zasunout do USB portu a směrovač zapojit do zásuvky, ať už klasické doma nebo zapalovače v autě. Pokud nechcete, o nic více se nemusíte starat, notebook nebo počítač se připojí ke směrovači přes wi-fi nebo kabel, takže o nastavování mobilního připojení nebo ovladačích modemu nemusíte tušit vůbec nic.
Nutno dodat, že jednoduchost zprovoznění celého balíčku nás příjemně překvapila. V podstatě jsme narazili jen na dvě drobnosti, které věc ale nijak zásadně nekomplikovaly. Prvním byla samotná aktivace SIM karty, ta se totiž nejprve musí přihlásit k síti, což se při vložení modemu a připojení ke směrovači nestalo. Možná jsme ale jen nebyli dost trpěliví. Jakmile jsme ale vložili SIM do telefonu, přišla aktivační SMS a po jejím vložení do modemu už bylo vše naprosto v pořádku. Směrovač si dokonce umí poradit i s případem, kdy je karta chráněna PINem. Pak je jen nutné ho nastavit v průvodci.
Druhou drobností byla automatická konfigurace pomocí kódu, kterou směrovač podporuje. Kód by měl být na směrovači nalepen, ale na testovacím kousku nic takového nebylo. Samozřejmě, směrovač šel nastavit standardně pomocí webového prohlížeče, ale začátečníka by mohl dotaz na kód možná zarazit. V každém případě, směrovač je už z výroby přednastaven, aby šel okamžitě používat. Pokud budete chtít některé parametry změnit, lze se k němu přihlásit pomocí webového rozhraní, přehledný průvodce pak provede konfigurací i naprostého laika.
Dnes už nejsou žádnou výjimkou domácnosti s několika počítači. Svůj mají děti, i rodiče, ti disponují často ještě pracovními notebooky. Místo aby se všichni střídali o jeden USB modem a všichni se zatěžovali instalací ovladačů, jednoduše se připojí k wi-fi a mohou být online všichni naráz. Kromě toho wi-fi umí využívat i jiná zařízení, do kterých by ani USB modem zasunout nedal.
Typickým příkladem jsou samozřejmě mobilní telefony, u nichž se s wi-fi setkáváme stále častěji. Takže pokud se připojujete například jen doma a v práci, nebudete potřebovat datový tarif, ale doma můžete přistupovat prostřednictvím wi-fi a neplatit žádné další poplatky.
Výhodou řešení se směrovačem je, že se nemusíte starat o případné problémy se signálem. Když náhodou modem ztratí spojení, směrovač automaticky zařídí jeho opětovné obnovení v okamžiku, kdy je signál znovu k dispozici. Pokud jde jen o drobné výpadky, pravděpodobně si jich při práci s notebookem připojeným přes wi-fi ani nevšimnete
Nastavujte, jen když chcete
Zřejmě nejdůležitější změnou je zabezpečení wi-fi sítě. Můžete ji samozřejmě nechat otevřenou, ale směrovač podporuje nejnovější standard Wireless N, takže má poměrně velký rozsah. Zejména pokud ho nebudete používat doma, ale třeba v autě či na dovolené, budete riskovat, že se vám na wi-fi připojí i někdo cizí. Průvodce je automaticky přednastaven tak, aby nastavil zabezpečení WPA2, což považujeme za rozumný kompromis mezi bezpečností a snadností přihlášení.
V dalším kroku se pak lze rozhodnout, jak se má směrovač připojovat k internetu. AirLive Air3G je totiž pochopitelně kromě USB vybaven i WAN portem, takže může fungovat jako běžný směrovač pro kabelové, ADSL či jiné připojení. V průvodci se lze pak rozhodnout, jestli má směrovač využívat pro připojení k internetu jen 3G modem v USB portu nebo naopak pouze WAN port. V domácích podmínkách pravděpodobně necháme volbu 3G Only. Ta pochopitelně neznamená, že by se modem nepřipojil přes EDGE či GPRS.
Pro mobilní připojení přes USB je už směrovač nastaven. Jen v případě, že byste se rozhodli zabezpečit SIM kartu pomocí PIN kódu, musíte ho v průvodci nastavit. O2 dodává karty standardně s vypnutým PINem. Jakmile průvodcem projdete, směrovač se restartuje a po opětovném nastartování se modem automaticky připojí k internetu a vše je připraveno.
Pokud jde o samotné připojení, rychlosti se odvíjejí od parametrů mobilního internetu. Hodně tedy záleží na tom, jak je síť momentálně zatížena, jaký je signál, a samozřejmě jaká technologie je k dispozici. My jsme testovali v Praze a celou dobu bylo k dispozici připojení přes HSDPA. Tomu odpovídaly i rychlosti připojení. Prakticky všechny testy se pohybovali kolem 3 Mb/s. Zajímavé je, že mírně nižší rychlosti měřiče vykazovaly v případě, kdy byl notebook připojen přes wi-fi (kolem 2 Mb/s), než v případě připojení kabelem. V tomto případě může ale za rozdíl směrovač, nikoli samotná síť.
Naměřené rychlosti jsou velmi slušné a rozhodně naprosto dostatečné pro běžnou práci s internetem. Samozřejmě, pevné připojení nabízí stále vyšší rychlosti, ale to si zase nemůžete vzít s sebou na dovolenou. Mobilní připojení je samozřejmě také mnohem citlivější na různé výkyvy, takže už z technické podstaty, rychlost zde mnohem více kolísá než u pevného připojení. Slabinou mobilního připojení je relativně velká latence, což může vadit například hráčům on-line her. Při běžném používání to ale ani nezaznamenáte.
S tím, jak se operátoři pustili do 3G, může být brzy v některých místech volba mobilního připojení atraktivnější než ADSL. Jde o oblasti, kde jsou telefonní linky nekvalitní a nelze na nich zabezpečit dostatečnou rychlost ADSL. V Česku existují linky, zejména mimo velká města, kde je pro operátory problém nabídnout i rychlosti kolem 3 Mb/s. Přitom HSDPA může teoreticky nabídnout až 7,2 Mb/s.
Výsledky testu rychlosti připojení
