Když se předminulý týden řeky v jižních Čechách začaly rozlévat ze svých břehů a mobilní operátoři s napětím pozorovali, jak jim roste zátěž v síti a současně voda začíná zaplavovat některé BTS, mohli být pevní operátoři a poskytovatelé internetu ještě relativně klidní. Jejich ústředny a datová centra nejsou většinou v nejnižších záplavových oblastech. Na rozdíl od mobilních základnových stanic totiž nemusí mít ústředny co nejblíže zákazníkům. Jenže už v té době věděli, že jestli voda stoupne, budou ohroženy i jejich sítě.
Přestože mobilní operátory postihnou záplavy z telekomunikačních společností jako první, dokážou se s problémy velmi rychle vypořádat. Prvním problémem bývá výpadek dodávek elektrické energie pro základnové stanice – energetici totiž v ohrožených oblastech vypínají elektrickou síť. Každá BTS má ovšem akumulátory, se kterými vydrží pracovat až do okamžiku, kdy technici mobilního operátora přistaví benzínové nebo naftové generátory. Jenže BTS není tak energeticky náročná jako ústředna pevné sítě nebo celé datové centrum. Je samozřejmě také možné použít generátor, ale zejména u datových center nemusí zvládnout pokrýt potřebu všech zařízení.
Pokud je základnová stanice zaplavená, znamená to sice pro mobilního operátora náklady na její vyčištění a opravu, ale momentálně nefunkční stanice velmi pohodlně nahradí – přiveze do oblasti mobilní BTS, která tu poškozenou na čas zastoupí. Pevný operátor ale takovou možnost nemá – ústřednu nepřestěhuje a velmi pravděpodobně se mu ani nepodaří nahradit ji dočasně jinou ústřednou (v případě místních ústředen, u tranzitních to není problém). Totéž se dá prohlásit o datovém centru; to v rozumné době přestěhovat nejde.
Nejvíce postiženým pevným operátorem a poskytovatelem internetových služeb se stal při nedávných povodních Český Telecom. V jednu dobu měl mimo provoz až 60 tisíc pevných linek; nyní jich zbývá zprovoznit ještě více než 40 tisíc. Telecom postihly povodně nejvíce především proto, že vlastní drtivou většinou pevných telefonních linek v České republice. Svůj díl na škodách má také struktura jeho přístupové sítě – malé ústředny má totiž téměř v každém městě a větší vesnici.
Datové centrum Internetu Online, což je součást Telecomu, bylo zaplavené v Karlínu, tam byly umístěné i servery skupiny iDnes, a proto nebyly několik dnů dostupné. Ve středu a ve čtvrtek, kdy došlo k zatopení této pražské čtvrti, se odmlčela spousta internetových stránek, včetně státních institucí.
Zatopený Karlín znamenal problémy i pro dalšího pevného operátora, který tam sídlí a má centrum své sítě – Aliatel. Ten musel své budovy na Sokolovské ulici opustit a přesunout se k nákladovému nádraží na Žižkově, kde má datové centrum. Na toto místo se také po dobu, než znovu dokáží zprovoznit budovu v Karlínu, přesunulo řízení sítě. „Na kvalitě služeb se provizorní režim vůbec neprojevuje. Ani v následujícím období neočekáváme žádné problémy – ve stávajícím režimu jsme schopni řídit kompletní provoz po neomezenou dobu,“ říká k tomu manažer útvaru Instalace a servis Aliatelu David Voráček. K zatopení objektu Aliatelu došlo i v Písku. I tak byl ale podle informací společnosti provoz v síti bezproblémový.
Také štěstí jako Aliatel již neměl PragoNet (postupně se měnící na T-Systems). Ten sídlí na Pankráci, kam se dostane voda, až když bude pod hladinou Vltavy již celá Praha, ale velká část jeho sítě využívá tunelů metra, které bylo v centru prakticky zničeno. PragoNetu se sice podařilo přesunout telekomunikační provoz na jiné linky, ale i tak to znamenalo citelný zásah do kapacity jeho sítě, především mezi oběma břehy Vltavy. Proto také PragoNet již ve středu večer v obtížných podmínkách zprovoznil optický kabel vedoucí přes Palackého most. „Větším problémem, než zatopené optické kabely, které jsou v řadě případů provozuschopné, je pro nás v tuto chvíli pozastavení dodávek energie v centrálních částech města a speciální bezpečnostní režim spojený s instalací a oživováním technologií sítě. Škody naší společnosti budeme počítat v desítkách miliónů," dodal k tomu generální ředitel společnosti Michal Hátle. Funkčnost PragoNetu je pro Prahu klíčová – jeho síť používá jednotný bezpečnostní systém Prahy a krizová centra.
Škody z pevných operátorů avizoval ještě Contactel. Tomu zatopila voda přístupový bod v Plzni. „Kromě toho došlo ke škodám na zařízení Contactelu umístěném přímo v objektech zákazníků,“ dodala mluvčí Contactelu Romana Tomasová. Plzeňský kraj je podle ní jediný, kde došlo k poškození sítě a zařízení Contactelu.
Povodně se částečně dotkly také Tiscali. Sídlo společnosti, ústředny a datové centrum jsou v pražských Holešovicích, které byly částečně zatopeny. Objektům se ale nic nestalo, pouze v nich nešla elektřina, a proto musely být napájeny z generátorů. Pro případ výpadku komunikačních tras měli technici připraveno přesměrování všech linek přes datové centrum v Hradci Králové. „Lze hovořit o nepřímých škodách, například propad příjmu z dial-up internetového volání kvůli nefunkčnosti telefonní sítě Českého Telecomu nebo o propadu prodeje,“ říká technický ředitel Tiscali Martin Horký. Pro agenturu ČIA prohlásil, že páteřní síť fungovala po celou dobu bez větších výpadků.
Naopak další pevní operátoři, KPNQwest/GTS a eTel žádné škody způsobené povodněmi nehlásili, bez postižení zůstala i společnost Czech Online (Jet2web). Dá se říci, že pevné sítě fungovaly v rámci možností dobře. Samozřejmě kromě výpadků pevných linek a některých datových center, čemuž nešlo zabránit vůbec (pokud nebereme v úvahu jako možné řešení přestěhování). Vzhledem k mylným informacím od státních orgánů (pražský magistrát uklidňoval obyvatele a firmy, že zatopení některý oblastí vlastně nehrozí) nebyl také čas na jejich evakuaci. To ale neznamená, že by postižení operátoři neměli přemýšlet o ochranných opatřeních do budoucna – ať už jde o zálohování komunikačních tras nebo zdrojů energie, případně přesun ústředen a datových center do takových míst, kam se nemůže voda dostat v žádném případě.
Současné záplavy ukázaly, že bez kvalitních komunikací se v krizových situacích neobejdeme. Také se ale nemůžeme spoléhat jenom na mobilní sítě, protože ty mají principiálně omezenou kapacitu a měly by se v krizích používat jenom tehdy, když není možné použít pevnou linku – jejich kapacita je totiž vzácná a měla by být připravena pro okamžiky, kde je potřeba opravdu mobilně přivolat pomoc nebo vyřešit závažný problém. Spolehlivé pevné linky jsou také potřebné i kvůli přístupu na internet, kde by mělo být dostupných spousta užitečných informací a to nejen pro záchranné týmy, ale i pro občany.
