Je to dáno několika aspekty, které predpokládám také v brzké době přijdou do Evropy. Víceméně to vše závisí na uživatelích jak se zachovají a jak se celý trh bude dále vyvíjet.
Předně je třeba upozornit, že i v průměrně velkém obchodním domě v Japonském městě nalezneme sekci s počítači a mobilními zařízeními. V takové části prodávají nejenom mobilní telefony, které si může každý návštěvník vyzkoušet, ale i právě kapesní počítače nejrůznějších výrobců. Většina z nich je připojena na napájecí zdroj a můžete si je u samostatných stojanů a pultů vyzkoušet. Nejčastěji bylo k vidění domácí značku Sony, Sharp, popř. Acer a Toshiba. Operační systém byl nejčastěji zastoupen právě Palm OS, poté následoval PocketPC společně s nepříliš o nás známým Linuxem. Našli se také zajímavosti v podobě technologií ePaper a eBook, ale to popíši blíže v samostatném článku.
To, proč vlastně Japonci tak málo používají PDA, vychází z velice jednoduché situace. Skoro všichni totiž vlastní mobilní telefon. A ten se narozdíl od našich, vyvinul opravdu rychlým tempem. Všechny telefony jsou typu "V-éčko" s tím, že používají naprosto rozdílný systém oproti Evropskému, nebo obecně celosvětovému GSM. (pozn. v Japonsku nefungují ani telefony triband, nebo označované právě za globální). Vlastní mobilní telefony používané v Japonsku, obsahují v sobě přímo emailového klienta, webový prohlížeč, pokročilé funkce osobního diáře, adresáře - včetně přiřazování fotek ke kontaktům. A v tom je právě kámen úrazu, proč se PDA tolik nerozvinuly v širokých vrstvách obyvatel. Proč by si měl průměrný Japonec pořizovat PDA, když veškeré základní funkce PDA (diář, adresář, úkoly, poznámky, hlasové poznámky, fotoaparát a další) má zabudovány přímo ve svém mobilním telefonu? Navíc telefon má dostatečné velký displej s desetitisíci zobrazovaných barev, polyfonním vyzváněním, dostatečným fotoaparátem s 1,2Mpix rozlišením a možností stáhnout si další přídavné aplikace do telefonu (včetně velké množiny her a aplikací na ukrácení času, např. při cestování).
Ano PDA se v Japonsku používají, ale spíše jako rozhraní mezi mobilním telefonem a malým notebookem. PDA zastává funkci v případě pokud nepotřebujeme vysoký výkon notebooku a mobilní telefon nestačí na zpracování a uložení dokumentů, na speciální aplikace a jako větší kapacita pro kontakty a další nezbytně nutné aplikace pro plánování času managerů. PDA se v Japonsku spíše vyjímá v roli managerů, vedoucích pracovníků, inženýrů a specialistů, kteří si cíleně plánují svůj čas a agendu. Na práci však používají převážně notebook, nebo stolní PC. Běžný Japonec pak používá svůj mobilní telefon, protože ten mu nabízí přesně to, co potřebuje. Na zvýšené nároky lidí, reagují výrobci mobilních zařízení velice pružně a na trh dodávají co chvíli nový, nebo inovovaný model mobilního telefonu.
V několika málo obchodech byli také k vidění přístroje od firmy PalmOne, ale byla to spíše vyjímka. Nejčastěji to jsou domácí nebo asijské značky. V případě Palmů s pevnou Graffiti plochou je vidět rozdíl v zadávání znaků, jelikož systém přepínání mezi dvěmi znakovými sadami (Hiragana, Katakana) a jiným způsobem vkládání těchto znaků musí být pro ně upravena náležitě plocha. Ve verzích s virtuální Graffiti plochou vše řeší přepnutí do Japonštiny, které už nastavení a rozvržení místa Graffiti plochy skrývá přímo v systému.
